Situaci na mimořádné schůzi řeší vláda, která v oblasti nepokojů uvažuje o vyhlášení výjimečného stavu.
Zlaté doly, jejichž většinovým vlastníkem je kanadská společnost Centerra Gold, by podle protestujících měly patřit kyrgyzskému státu. Ten má ve firmě třetinový podíl. Ročně se v Kumtoru vytěží asi deset tun zlaté rudy a příjmy z naleziště tvoří asi 12 procent příjmů kyrgyzského státního rozpočtu.
Kyrgyzská policie od počátku týdne zadržela několik desítek lidí, kteří v oblasti dolů u břehů jezera Issyk-Kul vyprovokovali nepokoje. Stovky lidí zablokovaly hlavní silniční tah spojující hlavní město Biškek se severovýchodem Kyrgyzstánu. Dav podle agentury KirTAG obsadil také místní elektrárnu a vzal jako rukojmí šéfa samosprávy.
Podle kyrgyzského tisku se v pátek situace u zlatého dolu dál vyostřila. Policii napadlo asi 2 500 demonstrantů, kteří zapálili několik policejních autobusů a zasypali policisty kamením. Strážci pořádku použili slzotvorný plyn a ohlušující granáty. Desítky lidí, mezi nimi asi dvacet policistů, utrpěly zranění. Několik set útočníků bylo zatčeno.
Prezident vyhlásil na severu země výjimečný stav
Předseda kyrgyzské vlády Žantoro Satybaldijev na páteční schůzi kabinetu prohlásil, že situace v oblasti nepokojů je varovná. Prezident Atambajev pak na jeho doporučení vyhlásil v okresech postižených nepokoji výjimečný stav a zákaz nočního vycházení. Platit má nejméně do 10. června.
Kanadský vlastník výnosných dolů je už delší dobu trnem v oku kyrgyzským nacionalistům, kteří loni v okolí kumtorského naleziště vyvolali masové nepokoje. Tři poslance opoziční strany Vlast letos v březnu poslal soud na rok a půl do vězení za organizování říjnových protestů, které měly údajně vyústit ve státní převrat.
Podle agentury CA-News situaci v Kyrgyzstánu využívají náboženští extremisté. V davu protestujících údajně vyzývají k zavedení islámského práva šaría a verbují do boje za zřízení kyrgyzského emirátu.