Španělé protestovali proti úsporným opatřením, které zemi po zhroucení tamější ekonomiky naordinovala jako podmínku finanční injekce Evropská unie.
Někteří protestující během jinak převážně poklidného protestu vzali útokem bankomaty a začali házet kamení a lahve na četné pořádkové policisty, kteří na akci dohlíželi. Policisté začali střílet gumové projektily, aby dav zpacifikovali. Útoční demonstranti rozbíjeli například okna aut, zejména policejních.
Zástupkyně španělské vlády Cristina Cifuentes uvedla, že policisté zadrželi 19 protestujících a násilníci zase zranili padesát policistů, z toho jednoho velmi vážně.
Takzvané "pochody za důstojnost" přivedly do španělské metropole stovky tisíc lidí, uvádí Reuters na základě odhadů svědků. Sjeli se z celého Španělska s protesty vůči více než 160 problémům - od pracovních míst přes bydlení, státní péči o zdraví a vzdělání až po chudobu.
Transparenty vyzývaly vládnoucí španělské konzervativce, aby odmítli splácení mezinárodních dluhů a řešili tradičně vysokou španělskou nezaměstnanost, která dosahuje v průměru 26 %. Hesla zněla například "Chléb, práci a byty pro každého" nebo "Korupce a loupeže - to je Španělsko".
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj uvádí, že hospodářská krize zasáhla právě chudší vrstvy španělského obyvatelstva závažněji než chudé obyvatele jiných členských zemí organizace.
Ve Španělsku před více než pěti lety praskla realitní bublina a země upadla do hospodářské krize. Vláda zavedla úsporná opatření, aby zkrotila deficit státního rozpočtu, což rozzlobilo rodiny se středními a nižšími příjmy. Jejich hnev umocnila medializace četných korupčních afér v zemi.
Od roku 2008 španělská ekonomika buď klesala, nebo stagnovala. Loni ve třetím čtvrtletí se zemi podařilo dostat z recese, ale nezaměstnanost je stále druhá nejvyšší v Evropě po Řecku. Španělský premiér Mariano Rajoy v únoru předpověděl, že počet pracovních míst stoupne a ekonomický růst dosáhne 1 % HDP. Opozice to však pokládá za nemístně optimistický odhad.
