Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otázku menšin nahradila u extremistů migrace, loni uspořádali 307 akcí

  10:02aktualizováno  10:02
Čeští extremisté loni uspořádali 307 akcí, tedy o 16 víc než v roce 2014. Nejčastěji se setkávali v Praze, nově policie zaznamenala protesty před zařízeními pro cizince. Hlavním tématem byla namísto otázky menšin migrace. Trestné činy s extremistickým podtextem páchali nejčastěji absolventi základních škol s výučním listem.

Demonstrace proti islámské migraci. | foto: Roman KubaričMetro.cz

Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra, kterou na své středeční schůzi projedná vláda. Aktuální souhrnná zpráva vnitra mírně zredukovala údaje ze čtvrtletních zpráv, které hovořily o 323 akcích extremistů.

Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších 60 shromáždění. Vedle hlavního města se významnější setkání uskutečnila v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Plzni.

Jedna z akcí proběhla i na 1. máje v Praze:

Hlavním tématem všech politicky motivovaných extremistických uskupení byla migrace. „Nebyly zaznamenány protestní akce v takzvaně sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe takzvané uprchlické krize,“ upozornila zpráva.

Jak vnitro uvedlo už dříve, policie za loňský rok eviduje 175 činů s extremistickým podtextem, což je o 26 méně než předloni. Nejvíce se jich stalo v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak v Pardubickém kraji nezaznamenali policisté ani jediný. Největší meziroční nárůst těchto trestných činů byl loni v kraji Zlínském. Celkově bylo objasněno 114 činů a obviněno 154 lidí. Nejčastěji mají výuční list, následují absolventi základních škol bez výučního listu.

Zpráva dále rekapituluje, že v rámci krajní pravice zaznamenala nárůst podpory Národní demokracie, která spolupracovala s dalšími protiislámskými a protimigračními subjekty. Význam naopak ztratila Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Protiislámské a protimigrační subjekty se podle autorů zprávy od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto se těšily podpoře sympatizantů extremistických skupin. „Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice vyhýbala,“ stojí v dokumentu. „Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jedná se zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací,“ konstatuje zpráva.

V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015 se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti policejní „operaci Fénix“, která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi žhářským útokům.

Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se orientovaly na kritiku členství Česka v EU či NATO a na kritiku polistopadového vývoje. „Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta (Vladimíra) Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy,“ uzavírá zpráva.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.