Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Janukovyč ustupuje. Sporné zákony se ruší a vláda podala demisi

  8:46aktualizováno  18:32
Demonstranti na Ukrajině částečně dosáhli svého. Parlament v úterý zrušil devět problematických zákonů, které přijal před dvěma týdny. Premiér Mykola Azarov navíc rezignoval na svou funkci. Opozice však žádá ještě odchod prezidenta Viktora Janukovyče a předčasné volby. Jinak budou protesty pokračovat.

Parlament na mimořádném zasedání zrušil devět nejkritizovanějších zákonů, které zakazovaly například účast na protestech u státních nebo místních úřadů nebo na nepovolených demonstracích. Prezident Janukovyč tudíž splnil slib, který dal opozici na pondělním jednání.

K provládním demonstrantům promluvil premiér Mykola Azarov. (14. 12. 2013)

Mykola Azarov při prosincovém projevu k demonstrantům.

Několik hodin předtím nabídl svou rezignaci premiér Azarov, což bylo další podmínkou opozice k vyřešení krize. "Všechny ty těžké roky jsem dělal všechno pro to, aby se Ukrajina mohla rozvíjet jako normální demokratický stát. Bral jsem na sebe zodpovědnost za důležitá rozhodnutí, a proto se nyní mohu každému občanovi s klidem podívat do očí," citovala prohlášení  Azarova  agentura Interfax.

Prezident demisi přijal a zároveň ministry požádal, aby setrvali ve svých funkcích do vzniku nového kabinetu. Ti ho však zřejmě nevyslyší a vládu prozatím povede dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov. Spekuluje se o novém předsedovi vlády, kterým by podle některých analytiků mohl být bývalý ministr zahraničí a hospodářského rozvoje a obchodu Petro Porošenko.

Opozice trvá na demisi Janukovyče

Opozici ovšem nestačí Azarovova demise, požaduje i rezignaci prezidenta Janukovyče, který drží v zemi největší moc. Jeden z opozičních lídrů Vitalij Kličko prohlásil, že odchod premiéra "není vítězstvím, ale jen krokem k vítězství". Další z opozičních předáků, Arsenij Jaceňuk, který v pondělí odmítl nabídku na premiérskou pozici, prozatím odmítl Azarovovo rozhodnutí komentovat.

Fotogalerie

Janukovyč před týdnem novinářům řekl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný a akce označil za pokus o státní převrat. Předtím zase označil demonstranty v kyjevských ulicích za teroristy.

Mimořádné zasedání parlamentu, která má vyřešit bouřlivou situaci v zemi, označily opozice a ukrajinská média za den posledního soudu. Podle komentátorů je jeho konečný výsledek značně nepředvídatelný, opoziční strany totiž v parlamentu nemají na vyhlášení mimořádných parlamentních nebo prezidentských voleb dostatek hlasů. Vládní Strana regionů se při hlasování opírá o hlasy komunistů a řady nezařazených poslanců.

Opozice se proto své záměry často snaží prosadit blokádou řečnické tribuny či celého jednacího sálu. "Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády," napsala agentura Unian. Prostřednictvím zvláštní parlamentní komise chtějí odpůrci vlády také vypracovat ústavní dodatky posilující pravomoci parlamentu na úkor prezidenta.

Nepokoje se šíří na východ, zemřel policista

Protesty se během týdne už rozšířily z Kyjeva také do zbytku země. Na západě Ukrajiny převzala opozice kontrolu nad úřady většiny velkých měst a demonstrace sílí i na východě, kde má vládní strana tradičně silnou pozici.

Protesty na Ukrajině

Demonstrance v Kyjevě trvají už přes dva měsíce. Opozice se dožaduje rezignace prezidenta Viktora Janukovyče a jeho vlády, která na konci listopadu odmítla podepsat dlouho připravovanou dohodu o přidružení k Evropské unii. Vedení země se naopak přiklonilo k Moskvě a přijalo nabídku Vladimira Putina na půjčku 15 miliard dolarů a slevu na dodávky plynu.

V polovině ledna Janukovyčova vláda zpřísnila postihy demonstrantů, a tím ještě více rozbouřila protestující davy. Radikálové z řad fotbalových chuligánů se pustili do potyček s policií a speciálními jednotkami, které také velmi přitvrdily. Několik demonstrantů už dokonce rukou policie zemřelo

Vůdci opozice Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko se snaží násilnosti mírnit a vyjednávat s vládou. Ta tento týden slíbila zrušení sporných zákonů a amnestii pro zadržené demonstranty. Šéfům opozice nabídla vládní posty, ti však nabídku odmítli.

Protesty se mezitím šíří do zbytku země.

Ve městě Cherson na jihovýchodě země dokonce zemřel po potyčkách první policista. Mezi demonstranty je obětí nejméně pět.

Podle grafiky zveřejněné serverem inspired.com.ua zatím nepokoje nepropukly pouze v domácí baště prezidenta Janukovyče Doněcku a na Krymu, kde žije početná ruská populace.

Agentura Reuters napsala, že Janukovyče varoval před vyhlášením výjimečného stavu i americký viceprezident Joe Biden. V telefonickém rozhovoru ho odrazoval od tvrdých bezpečnostních opatření, které by jen zhoršily situaci a "zavřely prostor pro pokojné řešení politické krize".¨

Putin: Ukrajině půjčíme nehledě na to, kdo bude vládnout

Další evropští státníci a diplomaté jsou přímo na místě. Oproti původním plánům má do Kyjeva přijet i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která již předtím absolvovala summit EU s Ruskem. Na Ukrajině je rovněž český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý po jednání se špičkami Evropské unie prohlásil, že Rusko dodrží dohodu o půjčce Ukrajině a zlevní i dodávky plynu bez ohledu na složení vlády v Kyjevě. Ruská půjčka podle Putina nesouvisí se snahou podpořit určitou vládu, ale s pomocí tamním obyvatelům.

"Jsou to vždy obyčejní lidé, kteří trpí nejvíce," řekl Putin. Moskva se s představiteli Unie dohodla také na expertních diskusích o ekonomických dopadech asociačních dohod, které EU domlouvá se svými partnery.

Podívejte se, jak vypadá centrum Kyjeva po demonstracích a střetech s policií:

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.