Tato forma boje proti prostituci je stejně efektivní a perspektivní, jako by pražský magistrát zakázal - pro urychlení jeho rekonstrukce - řece Vltavě protékat pod Karlovým mostem. A když poteče mrcha řeka dál, dostane pokutu! Je na ní stejně vymahatelná jako na té pouliční kněžce lásky, totiž nijak.
Prostituce se v centru Prahy, jmenovitě například v Perlovce, provozovala od středověku, a sebediktátorštější režimy, které se zde vystřídaly u moci, ji v nejlepším případě dokázaly přesunout o pár desítek či stovek metrů dál. Jevy jako prostituce totiž vycházejí z lidských pudů, chtíče, a jsou tudíž nezakázatelné - jen velmi citlivě a nesnadno usměrnitelné. Podobně jako řeka.
Když už mermomocí nechceme, aby řeka tekla, kudy chce sama, a prostitutky stály na místech, které si samy vyberou, máme jedinou možnost - jev kanalizovat.
Je celkem jedno, zda se jedná o vodu nebo prostituci, obojí se chová stejně. Prostě to musí někudy odtéct. V případě řeky kanálem potřebné šíře, v případě prostituce, pokud ji chceme nějak regulovat, pak výslovným vytyčením míst, kde je prostituce povolena. A nesmí to být vysočanská spalovna, ale nějaké místo relativně dostupné pro klienty, stejně jako kanál musí mít potřebnou šířku.
Pokud tohle neakceptujeme a ony kanály společnost nevytvoří, jsou všechny pokusy o zákaz prostituce jen marným házením hrachu na zeď lidské přirozenosti.
