Souhlasíte s tvrzením, že prostituce je práce jako každá jiná?
Můžeme říct, že prostituce je volba ženy, a ta rozumí důsledkům své volby. Některé ženy, především ty, které pracují v bytech, nám tvrdí, že si vydělají úžasné peníze, že je to skvělá práce a že to dělají rády. Další den přijdou stejné ženy s tím, že nemají ani korunu, že se zamilovaly do muže, kterému nemohou říct, co vlastně dělají, nebo že vyzvedávají děti ze školky a jeden z rodičů, který si přišel vyzvednout dítě, je jejich zákazník. Začnou panikařit, že se lidé dozvědí, co vlastně dělají. Zjevně to není skvělá volba kariéry.
Rozmlouváte jim tu volbu?
V popisu práce nemám rozhodovat, jestli je jejich práce dobrá, či ne, nebo jim zakazovat, aby šly s dalším klientem, nýbrž je chci podpořit, aby se na svou práci dokázaly podívat s otevřenýma očima a zamyslely se, zda v tom chtějí pokračovat. Je právo každé ženy dělat to, co uzná za vhodné. Jakmile začnu někomu říkat, že je to strašná práce a neměla by ji dělat, působím asi stejně, jako kdybych ji k tomu nutila. Říkala bych tím, že si sama nemůže zvolit. Takže když nám řeknou, že se jim ta práce líbí, nasloucháme jim, když řeknou, že se mají hrozně, nasloucháme rovněž a nějak už s tím, co slyšíme, musíme vyjít.
Jste pro to, aby byla prostituce legalizována?
Nejsme, což většinu lidí překvapuje. V rámci britské sítě sociálních pracovnic a výzkumníků, kteří pracují na podobných projektech, jsme se shodli, že všichni lidé, kteří jsou sexuálním průmyslem nejvíce zranitelní - tedy ženy, které mají různé duševní choroby, berou drogy, jsou k prostituci donucené nebo ženy pod věkovou hranicí - stejně skončí na černém trhu. S nimi je potřeba pracovat nejvíc a myslíme si, že by propadly mimo dosah všech služeb. Druhý důvod je, že nechceme, aby to byla legální profese a aby si čtrnáctileté dívky ve škole říkaly, že když neudělají zkoušky, mohou se alespoň prostituovat. Nejsme pro legalizaci, ale pro dekriminalizaci prostituce, aby za ni ženy nemohly být zatýkány, souzeny nebo uvězněny.
Jaká je spojitost mezi prostitucí a nelegálními drogami?
Myslím, že holky, které jsou na ulici, užívají drogy proto, aby se s tou prací vyrovnaly. Otázka je, co bylo první. Většinou jsou první drogy a pak se ty dívky začnou prodávat, aby měly z čeho financovat závislost. Drogy potom musí brát, aby potlačily pocity z toho, že se jim dělo násilí. Často byly v dětství zneužívány. Jenže to, co zažijí tady, je tak desetkrát horší než to, co se jim dělo v rámci zneužívání. Většina z nich jím v dětství prošla a velká část z nich mluví o tom, že byly zneužívány matkou. A to je velké tabu, o kterém jinak nikdy nikdo nemluví.
Co jsou ta traumata, která ženy na ulici zažívají?
Většina z nich měla styk s více partnery proti své vůli. Jsou naštvané, když nedostanou zaplaceno, ale když je muž znásilní a pak jim zaplatí, přijmou to. Myslí si o sobě, že jsou bezcenné. Často jsou znásilňovány různými předměty nebo mučeny pro potěšení klientů. Pro některé muže je sadomasochistický sex vlastně důvod, proč si vzít pouliční prostitutku, u níž si mohou připlatit za to, že ji budou zraňovat. A ty ženy jsou rády, že mají možnost přivýdělku! Jedna moje klientka navštěvuje pár, který jí dává crack (derivát kokainu, pozn. aut.) za to, že jí mohou pálit genitálie. Občas se nemůže ani posadit, ale dělá to dobrovolně pro drogy. Pokud se ze závislosti někdy dostane, bude se muset poprat se všemi věcmi, které se jí staly.
V čem jsou drogy a sex tak speciální, že mezi nimi můžete udělat barterový obchod?
Pokud jde o crack, muži, kteří ho berou, mají dost pokroucené sexuální fantazie a také zvýšenou sexuální aktivitu, protože je to stimulant. Takže když znáte dealera cracku a chcete se zkouřit, víte, že on je připraven tuto nabídku přijmout. Většinou jde o orální sex. Pouliční prostitutky toho za orální sex vyměňují hodně, vlastně skoro všechno. Mužů, kteří jsou k tomu přístupní, je sakra hodně. Dívky, s nimiž pracuji, by za taxík nikdy nezaplatily jinak než orálním sexem. Mohou vyměňovat sex za jídlo, pokud znají hlídače v obchodě. Sex je jejich měna. Používají obranný mechanismus, díky němuž mají dojem, že se jim to vlastně neděje. Rozhodně crack a heroin jim pomáhají se přes to dostat.
Pokud jde o drogy, slavíte úspěchy s metadonovou substitucí. Jak ve vašem prostředí funguje?
Existují různé způsoby, jak předepisovat metadon. Jedním z nich je udržovací léčba: dáváte člověku metadon celý život, on nemusí dávky snižovat; tihle lidé se mohou vrátit do práce a dát se do pořádku. Druhý způsob: lidé začnou užívat metadon, aby se zbavili svého užívání drog, a postupně snižují dávky; doufají, že jednoho dne budou abstinovat úplně. Pak je tady náš způsob, díky němuž dostaneme do služeb lidi, kteří nepřijdou, pokud jim nemáte co dát. Naše využití je naprosto nízkoprahové a nemá to nic společného s tím být čistý. Ačkoli z dvaceti žen, které jsme měli na metadonu, se sedmnáct posunulo do následné péče a jsou stabilní, což trvalo několik let.
Není to kontroverzní, podávat substituci takto účelově?
Je to velmi kontroverzní, ale má to úspěch. Hodně doktorů se staví proti tomu a mnoho pracovníků v drogových službách si myslí, že je to nepřípustné. Jeden důvod je, že substituční léčba vyžaduje abstinenci od nelegálních drog, a to u nás podmínkou není. Jenže jak znám praxi, většina lidí stejně kouří heroin, i když jsou na metadonové substituci. Naše klientky to pouze přiznají a my je za to nevyhodíme. Upřímnost je přece to, co po nich celou dobu chceme. Tento model se poté, co jsme ho zavedli, rozšířil po celé Británii. Využívají jej například služby pro bezdomovce, ale většinou vydávají jen recepty. My jsme jediné místo, kam mohou prostitutky přijít a metadon přímo dostat.
K čemu je substituce metadonem dobrá kromě toho, že získáte a udržíte klientky, s nimiž můžete pracovat?
Pointa je v tom, že jsou spokojené a ten den nemusí do práce. Nemusí jít na ulici vydělávat peníze na drogy. Snižujeme jejich škody. Když přijdou kvůli tomu, že byly znásilněny nějakým předmětem a nemohou pracovat, zranily se nebo je někdo zmlátil, mohou si vzít týden volno z práce díky tomu, že budou brát metadon. Nebo místo toho, aby měly sex pětkrát denně, ho budou mít dvakrát denně.
V čem ještě se vaše pojetí substituce metadonem liší od klasického programu?
U nás platí na rozdíl od klasické substituce také to, že se na substituční léčbu mohou vykašlat, a když se po delší době objeví, my jim nevynadáme a neptáme se jich, kde byly. Máme radost, že je vidíme, a ony tak nemají výčitky. Necítí vinu a nemyslí si, že nás tím zradily, a to je velmi důležité. Když pracujete jako drogový pracovník, musíte být velmi opatrný, aby vaši klienti nechtěli potěšit vás namísto toho, aby potěšili sebe. Když potom selžou, tak je jejich vina desetkrát horší, protože si myslí, že vás zklamali. Když se dívka nedostaví na sjednanou schůzku, nikomu za to nevynadám. Jsem zaplacená dost na to, abych tam tu hodinu proseděla, a neberu si to osobně.
Setkáváte se ve své práci s dívkami z České republiky?
Jistě, v Birminghamu máme hodně Češek, Lotyšek, Rumunek, Albánek, Slovenek, Srbek nebo Chorvatek, ale nemáme tam žádné Francouzky nebo Němky. Všechny ty ženy jsou ze zemí východní Evropy. V porovnání s Angličankami se o sebe dobře starají a rozhodně nepracují jako pouliční holky, protože by je policie okamžitě zatkla a deportovala. Nabízejí speciální služby, jako je orální sex bez kondomu, což je bohužel jeden ze způsobů, jak se nakazit syfilidou nebo chlamydiemi, nicméně třeba české dívky jsou mnohem důslednější v docházení na pravidelné zdravotní kontroly. Když se jich ptáme na drogy, smějí se a nerozumějí tomu - mají pocit, že Angličané to s drogami přehánějí.
Co ty Češky dělaly předtím, než se dostaly k prostituci?
Vesměs říkají, že přijížděly už s tím, že věděly, co budou dělat. Často doma studovaly vysokou školu. Říkají, že pracují proto, aby ušetřily peníze a mohly začít podnikat, až se vrátí domů. Jedna si koupila kadeřnictví, jedna kosmetický salon, jedna se vrátila a bude učit a další má doma dvě děti, a až se vrátí domů, tak si koupí dům. České dívky většinou nejsou z Prahy nebo velkých měst. Jsou to inteligentní ženy a říkají, že nikdo neví, co v Anglii dělají. Obvykle mají českého přítele, který žije doma, a rozhodně to nebudí dojem, že by je někdo prodával a že by z něj dívky měly strach. Někdy přivedou novou dívku, která neumí vůbec anglicky, a my se o ni opravdu bojíme, ale o šest měsíců později ta dívka anglicky mluví a přivede si další, která je na tom stejně jako ona předtím. To je velmi zvláštní.
Kolik si dívky prostitucí vydělají v porovnání s normální prací, za předpokladu, že neutratí všechny peníze za drogy?
Je to mohonásobně víc, než kolik si vyděláte v obyčejném zaměstnání. Prostitutka bere třicet liber za hodinu, v restauraci by brala pět. Pokud pracuje pět dní v týdnu dvanáct hodin denně, je to opravdu hromada peněz, ze kterých neplatí daň. Ale i když neberou drogy, neušetří všechno. Dívky z východní Evropy milují nakupování drahého oblečení a kabelek. Přijedou, vydělají peníze, a pak zase jdou.
Máte někdy dojem, že by mohly být do země přivezeny v rámci obchodu s bílým masem?
Myslím, že ne. Češky pracují v bytech, o něž se vždy dělí více dívek. Inzerují masáže, za které zaplatíte třicet liber, a když jste s dívkou v jednom pokoji, nabídne vám speciální služby. Ačkoli policie nechává prostitutky v bytech na pokoji, jednou takový byt pozatýkala a ve zprávách bylo, že jsou to ženy, s nimiž bylo obchodováno a které tam byly zatčené. To byla naprostá lež a ty ženy byly opravdu naštvané - nejen proto, že byly deportované, ale protože tam pracovaly dobrovolně a měly dobré peníze. Zamčeno bylo jedině proto, aby jim to tam někdo nevykradl. Mimochodem, v lednu má vejít v platnost zákon, který má umožnit všechny mimounijní občany, kteří v Británii pobývají ilegálně, deportovat.
Proč vám ten zákon vadí, když dívky podporujete v tom dostat se ze sexuálního průmyslu a toto může být jeden ze způsobů?
My nevíme, do čeho by se vrátily a proč jsou vlastně v Anglii. Musíme se ujistit, že se s nimi zachází správně. Nevíme ani, jestli se informace o tom, proč byly deportovány, dostane k jejich rodinám. Nechceme, aby ty ženy musely strpět jakékoliv násilí kvůli tomu, že jsou prostitutky. Navíc se deportované dívky obvykle okamžitě vrátí.
