Čelechovice na Hané, Dobromilice, Nezamyslice, Kostelec na Hané. To je několik příkladů míst na Prostějovsku, kde se nyní o Romech často mluví. Plán začlenit je do většinové společnosti zde nevyšel. Nejhorší je dnes situace patrně ve Studenci, kde v jednom domě původně pro pětatřicet lidí přebývá na sedmdesát Romů.
Ačkoliv dům na kraji Studence je zpustlý, je v něm nebývale živo. Je zde nepořádek, hluk, a v okolí neustále postávají nebo popocházejí skupinky Romů. "Žije nás tady moc, ale nepořádek neděláme," tvrdí jeden z nich.
Zcela opačného názoru jsou však místní obyvatelé a obec. Starostka Čelechovic na Hané Jarmila Stawaritschová, kam Studenec spadá, vypočítává stále dokola opakující se problémy: plná žumpa, jejíž splašky přetékají do vesnice, zápach, hluk, pálení odpadků, volně pobíhají psi, potyčky s místními lidmi, vulgarity.
"Situace je tam dost neúnosná, protože tam žije stále více lidí. Původně šlo o čtyři rodiny od Svaté Anny o pětatřiceti lidech. Dnes jich tam je sedmdesát," stěžuje si. Na Studenec se přitom již několikrát zaměřili romští koordinátoři z kraje, pracovníci sociálních odborů nebo humanitární organizace. Ovšem bez úspěchu.
Pokuty Romové neplatí, tak už je ani neřešíme, říká starostka
"Například pokuty za přestupky nikdy nedostaneme, takže je už ani neřešíme. Domluva pomůže vždy jen na chvíli, ale pak je zase všechno při starém. Malá obec jako my nemá na tak velký problém sílu," říká starostka.
A problémy jsou i na opačném konci Prostějovska - v Dobromilicích. Například domy jsou zde již v podstatě neprodejné. "Kolegyně tam prodávala krásný nový dům, a cena byla minimální. S prodejem jsou tam kvůli romské komunitě obrovské problémy. Lidé tam prostě nechtějí a ceny domů, byť jsou v parádním stavu, padají," sdělila realitní makléřka Radka Kirnerová.
Ani v Držovicích u Prostějova neměli místní lidé s přestěhovanými Romy dobré zkušenosti. Vadil jim křik, nepořádek a drobné krádeže. Zřejmě i kvůli tomu se nakonec Držovičtí rozhodli odtrhnout od Prostějova. "Dlouhá léta na nás kašlali, nic tady neopravovali a ještě nám sem nastěhovali Romy," řekl jeden z obyvatel Držovic Aleš Hájek.
Prostějov: Jevilo se to jako řešení, jak skončí nás nenapadlo
Prostějovská radnice odmítá, že by svůj problém se Svatou Annou záměrně přenesla na mnoho menších obcí na venkově. "V té době se nám to jevilo jako nejlepší řešení a dělali jsme to s nejlepším přesvědčením," obhajuje město tehdejší zastupitelka, dnes místostarostka Prostějova Alena Rašková.
"Mysleli jsme si, když každou rodinu přestěhujeme jinam, že se začlení do obce. Nenapadlo nás, co udělají vzápětí, že se nastěhují jedni příbuzní, druzí příbuzní a vznikne malé ghetto," dodala.
Někdejší prostějovská kolonie U Svaté Anny, kterou město v roce 2002 zbouralo.
Na přelomu století žilo v kolonii U Svaté Anny přes tři sta Romů. Podmínky zde byly katastrofální, domky vybydlené, často bez podlah a zázemí. Pravidelně zde propukaly epidemie žloutenky, a lidé z okolního sídliště trpěli.
Pokud tedy obyvatelé měli nájemní smlouvu, byli bez dluhů nebo přistoupili na splátkový kalendář, dostali od města v sedmnácti případech byt, nebo jim radnice koupila dům na venkově. Šlo vlastně o půjčku, kterou ovšem Romové nemuseli vracet, pokud dům po dobu pěti let úplně nevybydleli nebo neprodali.
Z šestnácti půjček za více než 6,5 milionu se tak stalo pouze jednou. Problémová kolonie tak definitivně zanikla a Romové od Svaté Anny skončili v jedenácti obcích po okrese.
Kritikové nám nikdy nic neporadili. Museli jsme jednatStěhování kolonie Romů od Svaté Anny v Prostějově měl na radnici před deseti lety na starosti tehdejší místostarosta, dnes náměstek hejtmana Alois Mačák. Podle něj nemohlo město jednat jinak. Jste i dnes spokojený s tím, jak proběhla likvidace kolonie U Svaté Anny? Dnes byste už něco udělal jinak? Byl rozdíl mezi tím, jak postupovalo město Prostějov a město Vsetín pod vedením tehdejšího starosty Jiřího Čunka? V řadě vesnic na Prostějovsku ale Romové od Svaté Anny působí obrovské problémy. Město se však svého problému zbavilo... |