Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo soudí stařičkého účetního z Osvětimi, kterého tíží svědomí

  14:09aktualizováno  20:00
Za velkého zájmu médií začal na severu Německa proces s třiadevadesátiletým Oskarem Gröningem, který za války pracoval v Osvětimi. Je obžalován z podílu na smrti 300 tisíc Židů. Třiadevadesátiletý muž na úvod uznal morální odpovědnost, o kriminální vině podle něj ale musí rozhodnout soud, píše agentura DPA.

Úvodní slyšení v Lüneburgu začalo dopoledne s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali i jeho právníci.

Fotogalerie

„Nepochybuji o tom, že nesu morální spoluodpovědnost,“ řekl Gröning soudu s tím, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem. „Prosím o odpuštění. V otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil křehce působící muž, který podle agentury DPA při své výpovědi chvílemi mluvil tak, jak tomu bylo zvykem v hitlerovské éře. Cílem tažení proti Polsku ze září 1939 tak podle něho bylo „zpráskat Poláky“.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se ale soustředí na období května až července 1944, na takzvanou maďarskou akci. Při ní nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali přes 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na smrti většiny z nich se Gröning zodpovídá.

„Viděl jsem plynové komory, viděl jsem spalovací pece“

Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování, proto čelí obviněním z napomáhání k trestnému činu. Také přispěl k tomu, že nacistické Německo mělo z masového vraždění ekonomický prospěch, uvedl státní zástupce Jens Lehmann.

K žalující straně se připojilo více než 60 lidí, kteří přežili holokaust a příbuzné obětí z Maďarska, USA a Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na Evě a její sestře-dvojčeti dělal lékařské pokusy Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ citovala tuto jednaosmdesátiletou ženu agentura Reuters.

V případě odsouzení hrozí Gröningovi minimálně tři roky vězení. Soud by ale musel rozhodnout, zda jeho zdravotní stav odpykání trestu umožňuje.

Gröning již dříve novinářům řekl, že se o své minulosti rozhodl veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ prohlásil před deseti lety v rozhovoru pro BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Proces, který je považován za jeden z posledních velkých soudů s činiteli nacistické éry, je naplánován do 29. července. V procesu jde i o zásadní otázku, zda trestní odpovědnost nesou i lidé, kteří se aktivně na vyvražďování Židů nepodíleli.

Vyšetřovatelé v minulosti v případě Gröninga a dalších lidí pracujících ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi došli k závěru, že jejich tehdejší jednání nijak nesouviselo s vražděním, jež se dělo kolem nich. To se změnilo s případem Johna Demjanjuka, který byl v roce 2011 nepravomocně odsouzen za napomáhání k masovým vraždám Židů, i když chyběly důkazy, že by se nějaké vraždy coby strážce v koncentračním táboře Sobibór dopustil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.