Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prorektor Masarykovy univerzity: naši absolventi lékařské fakulty nechtějí odcházet do zahraničí, ale...

  12:30aktualizováno  12:30
Profesor Ivan Rektor, CSc, neurolog a prorektor Masarykovy univerzity v Brně, komentuje, s jakými vyhlídkami opouštějí absolventi tuto školu. Soustředí se především na absolventy lékařské fakulty MU - v souvislosti se současným stavem, kdy se ve společnosti hovoří o houfných odchodech českých lékařů do zahraničí.

Prorektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Ivan Rektor (druhý zprava), CSc. s prorektorem VUT prof. RNDr. Michalem Kotoulem, DrSc při poklečpání základního kamene laboratoří ALISI, Brno , duben 2010 | foto: http://alisi.isibrno.cz

Masarykova univerzita pravidelně vydává analýzu postpromočních osudů svých absolventů. Situace absolventů lékařské fakulty se v podstatě nemění, vyvíjí se současně dobře, ale i špatně – jsou mizerně placeni, přesto věrní své práci a vysoce motivovaní. Nejenom chlebem živ je člověk (absolvent lékařské fakulty). Masarykova univerzita takovou analýzu publikovala za rok 2009. A i tentokrát je to čtení poučné.

Že studium medicíny není lehké ví každý, průměrná doba přípravy na zkoušky na lékařské fakultě je 15 dnů, dvakrát více než na fakultě přírodovědecké (7 dní), průměr na Masarykově univerzitě je 6 dnů. Zajímavé je i to, že absolventi lékařské fakulty jsou celkem spokojeni s úrovni svých učitelů (85%), avšak až 85% považuje studium za málo praktické a příliš teoretické. Jde o chronický problém, poukazovaly na něj analýzy i v minulých letech (v roce 2002 83% respondentů) a nezdá se, že by fakulty nějak významně reagovaly. Je to výzva pro nás, učitele lékařských fakult, abychom se nad reformou studia nejenom zamýšleli.

Masarykova univerzita otevřela 24 pavilonů nového kampusu v Bohunicích; září 2010

Masarykova univerzita otevřela 24 pavilonů nového kampusu v Bohunicích; září 2010

V porovnání s ostatními osmi fakultami Masarykovy univerzity nacházejí absolventi lékařské fakulty zaměstnání bez velkých problémů. Práci získávají snadno, nejsnadněji po absolventech informatiky. Jenom 8% nenastoupí do práce ihned po ukončení studia, nejméně ze všech fakult, průměr na celé Masarykově univerzitě je 19%. A pouze 15% plánuje práci v zahraničí; v době promoce je tedy jen malá část studentů rozhodnuta hledat práci v cizině. Jsou-li odchody mladých lékařů do ciziny skutečně jednou z důležitých příčin nedostatku lékařů v naších nemocnicích, hledejme příčinu jinde, nikoliv v hlavách mladých lékařů. To, že v době, kdy nastupují na své první místo, nejsou rozhodnuti odejít, neznamená, že by o práci v cizině neuvažovali. Až 90 % absolventů lékařské fakulty je přesvědčeno, že by práci v zahraničí našlo, podobně jsou na tom informatici, průměr na MU je 77%. Za hlavní motivaci zájmu o práci v zahraničí označilo 73% lékařů výdělek, avšak jenom necelých 5% označilo vyšší výdělek jako jediný motiv odchodu do ciziny.

Anketa nám ukázala, že mladí lékaři nejsou neskromní. Jejich průměrný nástupní plat, něco přes 16 tisíc Kč, je nižší než je průměr na Masarykově univerzitě ( přes 18 tisíc Kč), nižší než jsou platy absolventů fakult informatiky (ti dokonce přes 28 tisíc Kč), ekonomicko správní, sociálních studií i přírodovědecké. Porovnáme-li výši nástupního platu se studijními výsledky, zjistíme napříč univerzitou paradox, že nejlepší prospěch nevede k nejvyšším platům, na lékařské fakultě je mají ti, kdo vystudovali s průměrem 1,5- 2,0. Zdá se, že absolventi s nejlepšími výsledky nacházejí zajímavou, ale hůře placenou práci, například nastupují jako doktorandi na kliniky.

Masarykova univerzita

Masarykova univerzita

O čem ta anketa vypovídá? Studium medicíny je nejtěžší, o zodpovědnosti a náročnosti lékařské profese se nemusíme šířit, absolventi lékařské fakulty jsou vysoce motivovaní – a špatně placení. Navíc zřejmě procházejí určitou deziluzí, vždyť plat označilo za jedinou příčinu možného odchodu do ciziny mizivé procento absolventů. Možná se v tom rovněž odráží zpackaná reforma postgraduálního vzdělávání, poškozující vzdělávání v řadě oborů, například v neurologii.

Hrozí-li nám nedostatek lékařů, hledejme příčinu také v nemocnicích, kam absolvent lékařské fakulty nastoupí. Manažeři zdravotnických zařízení by měli vědět, že jsou to zdravotníci, kdo naplňuje poslání nemocnic. Kvalita a úspěch nemocnic jsou přímo úměrné kvalitě zdravotníků. Koneckonců, i zdrojem příjmů nemocnic je práce zdravotníků. Jsou svěřeny manažerům, aby je spravovali – ku prospěchu nemocnic. Tak, jako je samozřejmé, že lékaři musí působit ve prospěch svých pacientů, tak i manažeři a zřizovatelé jsou povinni konat v prospěch nemocnic, a to i tak, aby zajistili dostatek kvalitních lékařů i sester. Přesto, mladí lékaři jsou špatně placení. To ani nemluvím o doktorandech, kteří nemocnicemi často nejsou placeni téměř vůbec (mají úvazky třeba jenom 0,1), žijí ze sedmitisícových stipendií a plateb za noční služby, vedle medicíny pracují vědecky, a bez nich by se na mnoha klinikách zastavil provoz.

Zdravotní sestry; ilustrační foto

Zdravotní sestry; ilustrační foto

Pokud tedy chceme mít kvalitní zdravotnictví, dobré lékaře v nemocnicích a ambulancích, zaplaťme je a vytvořme jim v nemocnicích takové podmínky, aby je jejich náročná a zodpovědná práce mohla těšit. Slušný plat je pouhou částí celku, který představuje slušné zacházení, podpora, respekt, dobré pracovní podmínky, přátelská a kolegiální atmosféra. Od zdravotníků zase právem očekáváme, že ze sebe vydají vše, budou působit v prospěch svých pacientů bez ohledu na své pohodlí a osobní zájmy. Stejně bychom měli očekávat, že manažeři nemocnic, rovněž jako primáři a přednostové oddělení a klinik, udělají vše pro své zdravotníky. Jinak se budeme potýkat s nedostatkem lékařů a sester. Kvalita lékařů, sester a dalších zdravotníků by měla zajímat širokou i politickou veřejnost, neboť dříve či později se s nimi setká každý.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.