Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnestie se dotkne 32 tisíc lidí, osvobodí i „zametače ulic“

  12:18aktualizováno  15:49
Věznice opustilo díky amnestii Václava Klause už 5 080 odsouzených. Stav k pátečnímu poledni zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Amnestie se ale netýká jen uvězněných, zrušila také veškeré nařízené obecně prospěšné práce či domácí vězení. Celkem se dotýká více než 32 tisíc lidí.

Poslední prohlídky, nafasování osobních věcí a sbohem. Propuštění odsouzení opouštějí budovu věznice v Rapoticích na Třebíčsku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Podle předběžného odhadu se bude amnestie u podmíněných odsouzení s dohledem vztahovat přibližně na 14 500, u obecně prospěšných prací na 12 200 a u trestu domácího vězení na 330 osob," vyjmenovala předběžná čísla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Ministerstvo spravedlnosti doplnilo, že do pátečního poledne soudci rozhodli v rámci amnestie o 5 220 případech odsouzených, 140 z nich ještě musí projít před propuštěním nezbytnými procedurami. "Odhaduji, že číslo se ještě může navýšit maximálně o další stovku rozhodnutí," řekla iDNES.cz Čechová.

Propouštění už bylo ukončeno v devíti z šestatřiceti věznic. Propustit všechny amnestované se podařilo ve věznicích Břeclav, Drahonice, Hradec Králové, Karviná, Litoměřice, Odolov, Olomouc, Teplice a Valdice.

Alternativní tresty

Obecně prospěšné práce byly v roce 2011 nařízeny asi sedmi a půl tisíci lidem. Loni to bylo kolem sedmi tisíc případů. "Pořád máme navíc ještě nevykonané tresty uložené před rokem 2010. Jsou to všechny tresty obecně prospěšných prací. Ony ale budou ukládány nové, už za leden jich bude určitě uloženo spoustu," uvedl šéf Probační a mediační služby Pavel Štern.

Domácí vězení se v Česku používá od ledna 2010 a lze ho uložit až na dva roky. Používá se jako trest pro méně závažné trestné činy. Stát si od něj sliboval především ulevení věznicím, trest ale zatím příliš užívaný není. O tom ostatně svědčí i číslo amnestovaných.

Původní odhad ministerstva hovořil o 7 500 vězních, Čechová nyní upřesnila, že další odsouzení vykonávají ještě jiné tresty, na které se amnestie nevztahuje.

"Podle údajů trestu se třeba na odsouzeného amnestie vztahuje, ale pak se ukáže, že má těch trestů více. V jedné z věznic se tak stalo, že bylo vytipováno 140 odsouzených, ale odešlo jich nakonec jen sedmdesát. Ti zbylí tam zůstali kvůli trestům, na které se amnestie nevztahovala," vysvětlila mluvčí resortu.

"Soud může rozhodnout trojím způsobem. Buď odsouzeného propustí, nebo mu zkrátí trest, či rozhodne, že se na něj amnestie nevztahuje. Tam vzniká rozdíl proti odhadům," vysvětlil Robert Káčer z Vězeňské služby.

Tomu odpovídá i vyjádření soudce, který řešil amnestii přímo ve věznici. "Ve věznici Drahonice bylo na základě amnestie prezidenta republiky propuštěno 108 vězňů, dalším byly prominuty jen některé tresty a pro výkon dalších zůstali ve věznici. Většina odsouzených měla v rejstříku trestů tři a více záznamů. Byli ale propuštěni i vězni s více než 15 odsouzeními," uvedl soudce Okresního soudu v Lounech Karel Vacík.

Soudce Vacík odmítá odůvodnění amnestie tím, že přísné soudy posílají za mříže i za banální trestné činy. Podle něj  je obvyklá praxe taková, že u méně závažných činů je nejprve uložena podmínka, poté obecně prospěšné práce a teprve při dalším opakování nepodmíněný trest.

"Není tajemstvím, že o prezidentskou amnestii usilovalo ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě. Stát rezignuje na hledání příčin neklesající kriminality a hledání konstruktivních opatření," dodal Vacík.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.