Náklady na sociální pohřby lidí, kteří zemřou bez dědiců a nikdo se o ně nepostará, stát proplácí obcím už 14 let. Až dosud se to však netýkalo peněz, které radnice vynakládaly na uložení urny do společného hrobového místa nebo rozptýlení popela. To se od listopadu změní a obce dostanou proplaceny veškeré výdaje. Ministerstvo pro místní rozvoj tak chce zamezit tomu, aby urny s popelem dlouhodobě ležely na obecních úřadech, což se příčí pietě i hygieně.
„Pro obce je to dobrá zpráva. Zatím nám stát proplácel jen kremaci, zato nakládání s popelem už nikoho nezajímalo. Pokud nám ale zákon o pohřebnictví ukládá důstojně provést pietu, musíme skončit až tehdy, kdy po člověku nic nezbude,“ míní šéf správního odboru jihlavského magistrátu Jan Vystrčil.
Právě z Jihlavy vzešel podnět, který Ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo. Na nelogičnost současné praxe upozornila místní matrikářka Věra Kadlecová. Když obec třeba zaplatila pohřeb zapřísáhlého katolíka do země, který je minimálně dvakrát dražší než kremace, stát ho proplatil celý. Při kremaci, která u sociálního pohřbu přijde zhruba na deset tisíc, však obce musely uložení urny nebo rozptyl uhradit ze svého rozpočtu. Byť šlo většinou o výdaj do pětistovky, matrikářka získala podporu jihlavské radnice.
Rodiny se rozvolňují, sociálních pohřbů přibývá
„Podnět jsme na začátku roku poslali na Ministerstvo pro místní rozvoj, jenže zpočátku bylo ticho po pěšině. Mám radost, že to nakonec vyšlo,“ dodal Vystrčil.
Sociálních pohřbů totiž stále přibývá a zdaleka nejde jen o bezdomovce. Lidé se více než dříve dostávají do dluhů, navíc vztahy v rodinách se rozvolňují. „Možná je to i svědectvím o jisté proměně hodnot. Dřív byl pohřeb první věc, na kterou se šetřilo,“ dodává Vystrčil.
Rostoucí trend potvrzuje i Tomáš Kotrlý z Ministerstva pro místní rozvoj. Podle něj se nyní v Česku uskuteční ročně zhruba 1 300 sociálních pohřbů. Před pár lety jich byla polovina.
Zatímco rodina svému blízkému pohřeb vypravit nemusí, obec z této povinnosti nikdo nevyváže. Podle poznatků radnic toho začínají lidé v poslední době využívat. Rodina třeba nevypraví pohřeb, aby ušetřila, a pak si přijde na obec za poloviční peníze vyzvednout pouze urnu.
„Ve stanovisku, které jsme umístili na naše webové stránky, obcím doporučujeme, aby urny ze sociálních pohřbů ukládaly do obecního společného hrobového místa na veřejném pohřebišti, popřípadě formou vsypu nebo rozptylu,“ dodává Tomáš Kotrlý. Od listopadu bude stačit, když zástupce obce přiloží k žádosti na odbor rozvoje a strategie regionální politiky doklad o účelně vynaložených nákladech. A stát mu peníze vrátí. Pokud zemřelý vlastnil nějaký majetek, obec se s nárokem může přihlásit do dědického řízení.
