Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát pomůže radnicím, zaplatí veškeré náklady na pohřby opuštěných lidí

  1:05aktualizováno  1:05
Stát pomůže obecní úřadům, které si nevědí rady s ostatky opuštěných lidí. Samotnou kremaci sice proplácí stát, peníze na uložení nebo rozptýlení popela už ovšem musejí obce hledat ve svém rozpočtu. Na některých obecních úřadech pak dokonce ostatky dlouho leží. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že sociální pohřby zaplatí.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Náklady na sociální pohřby lidí, kteří zemřou bez dědiců a nikdo se o ně nepostará, stát proplácí obcím už 14 let. Až dosud se to však netýkalo peněz, které radnice vynakládaly na uložení urny do společného hrobového místa nebo rozptýlení popela. To se od listopadu změní a obce dostanou proplaceny veškeré výdaje. Ministerstvo pro místní rozvoj tak chce zamezit tomu, aby urny s popelem dlouhodobě ležely na obecních úřadech, což se příčí pietě i hygieně.

„Pro obce je to dobrá zpráva. Zatím nám stát proplácel jen kremaci, zato nakládání s popelem už nikoho nezajímalo. Pokud nám ale zákon o pohřebnictví ukládá důstojně provést pietu, musíme skončit až tehdy, kdy po člověku nic nezbude,“ míní šéf správního odboru jihlavského magistrátu Jan Vystrčil.

Právě z Jihlavy vzešel podnět, který Ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo. Na nelogičnost současné praxe upozornila místní matrikářka Věra Kadlecová. Když obec třeba zaplatila pohřeb zapřísáhlého katolíka do země, který je minimálně dvakrát dražší než kremace, stát ho proplatil celý. Při kremaci, která u sociálního pohřbu přijde zhruba na deset tisíc, však obce musely uložení urny nebo rozptyl uhradit ze svého rozpočtu. Byť šlo většinou o výdaj do pětistovky, matrikářka získala podporu jihlavské radnice.

Rodiny se rozvolňují, sociálních pohřbů přibývá

„Podnět jsme na začátku roku poslali na Ministerstvo pro místní rozvoj, jenže zpočátku bylo ticho po pěšině. Mám radost, že to nakonec vyšlo,“ dodal Vystrčil.

Sociálních pohřbů totiž stále přibývá a zdaleka nejde jen o bezdomovce. Lidé se více než dříve dostávají do dluhů, navíc vztahy v rodinách se rozvolňují. „Možná je to i svědectvím o jisté proměně hodnot. Dřív byl pohřeb první věc, na kterou se šetřilo,“ dodává Vystrčil.

Rostoucí trend potvrzuje i Tomáš Kotrlý z Ministerstva pro místní rozvoj. Podle něj se nyní v Česku uskuteční ročně zhruba 1 300 sociálních pohřbů. Před pár lety jich byla polovina.

Zatímco rodina svému blízkému pohřeb vypravit nemusí, obec z této povinnosti nikdo nevyváže. Podle poznatků radnic toho začínají lidé v poslední době využívat. Rodina třeba nevypraví pohřeb, aby ušetřila, a pak si přijde na obec za poloviční peníze vyzvednout pouze urnu.

„Ve stanovisku, které jsme umístili na naše webové stránky, obcím doporučujeme, aby urny ze sociálních pohřbů ukládaly do obecního společného hrobového místa na veřejném pohřebišti, popřípadě formou vsypu nebo rozptylu,“ dodává Tomáš Kotrlý. Od listopadu bude stačit, když zástupce obce přiloží k žádosti na odbor rozvoje a strategie regionální politiky doklad o účelně vynaložených nákladech. A stát mu peníze vrátí. Pokud zemřelý vlastnil nějaký majetek, obec se s nárokem může přihlásit do dědického řízení.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.