Bouře hněvu vzplála poté, co ministerstvo spravedlnosti před nedávnem zamítlo žádost o registraci téměř dvěma stovkám náboženských organizací. Mezi nimi i těm islámským, byť nejsou jedinými. Nicméně nejvyšší představitel Islámské komunity v Angole (COIA) David Ja tvrdí, že muslimové se cítí perzekuováni.
Úřady podle něj zavřely desítky mešit napříč celou zemí a některé dokonce srovnaly se zemí. A to přesto, že jeho náboženská organizace prý podmínky pro registraci splňuje. Jedním ze státních požadavků je nejméně 100 tisíc dospělých členů a zastoupení ve dvou třetinách angolského území.
Angola po svých portugalských kolonizátorech mimo jiné zdědila i náboženství a většina z 18 milionů Angolanů dodnes vyznává katolickou víru. V africkém státě ovšem žije i zhruba 900 tisíc muslimů, kteří do země přišli vesměs v 90. letech minulého století s vlnou imigrantů z dalších západoafrických zemí.
Jedni hledali lépe placenou práci v diamantových dolech, další utekli před politickým pronásledováním v rodných zemích. Angola se jim poté, co tehdejší prezident José Eduardo dos Santos a jeho vláda upustila od doktríny marxismu, jevila jako přívětivá země.
Teď tvrdí, že se cítí pronásledováni. David Ja argumentuje tím, že jeho organizace má požadovaný dostatek členů a pokrývá i dostatečně angolské území. "Je to cesta, jak zakázat náboženství, které podle vlády ohrožuje angolskou kulturu," míní.
Ministr zahraničí Georges Chikoti cokoliv takového popírá. Došlo podle něj k nedorozumění. "Musimové nejsou perzekuováni. Neexistuje vládní politika, která by nařizovala pronásledovat jedinou církev nebo náboženství. Tak to interpretují islámské komunity v Angole," prohlásil na páteční tiskové konferenci.
Dodal, že žádná z islámských organizací nesplnila požadavky pro uznání coby legální náboženské organizace. "Je tady osm islámských organizací a všechny si zažádaly o registraci. Žádná z nich ale nesplnila právní požadavky, takže nemohou praktikovat svou víru, pokud tak zpětně neučiní," dodal.
Prohlásil také, že Angola se stala cílem mnoha ilegálních imigrantů, z nichž mnozí jsou právě muslimové, kteří si zažádali o povolení postavit obchody a pak na jejich místech nelegálně postavili mešity. "Ani jedna z těchto mešit nebyla postavena v souladu s právem," tvrdí.
Expert na Angolu Alex Vines z londýnského think-tanku Chatham House upozornil, že vláda s problémem naložila neobratně a titulky v médiích, které hovořily doslova o zákazu islámu, by mohly vyvolat zlobu radikálních islamistických skupin.
"A nemusí to radikalizovat jenom muslimské komunity v Angole, může to zemi učinit cílem pro džihádisty," podotkl s tím, že problém by mohl poškodit také komerční vztahy Angoly s muslimskými státy, s nimiž obchoduje, jako je například Turecko, Indonésie či země Perského zálivu.