Proměna vysokých škol je ohrožena

  • 27
Zklamání pro vysoké školy. Slibované miliardy navíc, které univerzity nutně potřebují, jim ve středu vláda neschválila. Peníze se teprve hledají. Plán, který ve středu předložila vládě ministryně Buzková, je ambiciózní: každý druhý maturant by měl v budoucnu pokračovat ve studiu na vysoké škole.

A "dotáhnout to" až k univerzitního diplomu. Nutná a léta odkládaná proměna vysokých škol má v příštích čtyřech letech spolknout jedenáct miliard korun. Vláda je však zatím nenašla.

"Na návrh premiéra Grosse přerušila vláda projednání reformy do poloviny listopadu. Ministři chtějí nejdřív zjistit, zda na to budou peníze," řekl náměstek Buzkové Petr Kolář, který na zasedání kabinetu byl přítomen.

Jak by měly vysoké školy do budoucna vypadat? Obtížnější pětileté magisterské a doktorandské studijní programy už nebudou pro každého, ale jen pro ty nejlepší ze všech vysokoškoláků.

Většině studentů by měly stačit tříleté programy. Tím se zvýší počet vysokoškoláků, kteří studia úspěšně dokončí. Jenže to by nejdřív musely bakalářské programy poskytovat vzdělání použitelné v praxi, ne jako dosud jen "polovičaté".

Kolik chce Buzková?
rok rok navýšení v mld. Kč
2005 2,81
2006 3,17
2007 2,50
2008 2,54
celkem   11  
současný rozpočet na vysoké školy 21,30 
Tam, kde už to dělají, vědí, že to není jednoduché. Nestačí totiž jen nynější pětiletá studia rozdělit na dvě části. Je potřeba hlavně pořádně "zamíchat" skladnou předmětů i obsahem jednotlivých přednášek.

Tak třeba studenti právnických fakult nyní první tři roky na škole tráví převážně "biflováním" historie a právních kodexů například z dob starého Říma. "S takovým vzděláním ovšem po třech letech do praxe jít nemohou. Nikdo je nemůže zaměstnat.
Teď tedy jednáme s právnickými fakultami, jak změnit skladbu studia, aby byli i bakaláři použitelní v praxi," vysvětluje náměstek ministryně školství Petr Kolář.

Právě u studií práv, lékařství, farmacie a veterinární medicíny bude reforma nejobtížnější. "U nás to myslím vůbec nepůjde udělat. Nedovedu si představit, jak máme vychovávat nějaké poloviční lékaře," obává se změny děkan pražské 3. lékařské fakulty Bohuslav Svoboda.

Na Vysoké škole chemicko-technologické už jsou dál. "My už to tak děláme. Je to mnohem lepší. Tříleté studium studenti zvládnou snáz a ubude tak těch, kteří školu nedokončí," říká tamní prorektor pro pedagogiku Stanislav Labík.

Učitelé se bouří
Právě kvůli tomu, že mnohde už s reformou začali, zapůsobila středeční zpráva z vlády na vysokoškolské učitele jako studená sprcha. Bojí se, že kabinet miliardy nenajde.

"Vůbec nevím, co na to říct. Pro policisty a zemědělce najdou peníze vždycky. Je vidět, jaké má vláda priority," uvedl Jiří Štefanides z olomoucké Palackého univerzity, jejíž učitelé a studenti stáli na jaře v čele týdne vysokoškolských protestů. "Někteří kolegové nevěří, že demonstrace pomohou, a navrhují stávku. Uvidíme, co uděláme," dodal Štefanides. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video