Kolébka islámu se mění, mladí Saúdové se ptají po základech víry

Zvenku se zdá, že vztah k náboženství se v Saúdské Arábii nemění. Avšak při bližším pohledu je zřejmé, že mnoho lidí se začíná ptát po původu konzervativních nařízení v ropné monarchii. Může za to internet i tisíce mladých lidí, kteří se vracejí domů ze studijních pobytů v zahraničí.

„Více lidí si myslí, že islám má být věcí osobní a neměl by být věcí politiky. Může to být dáno tím, že před deseti patnácti lety lidé neměli prostředky, aby si ty názory navzájem předávali a spojovali se jako dnes pomocí internetu. Chápou, že i jiní lidé mají takové názory a to je potvrdí v jejich přesvědčení. To dříve nebylo, takže i to může mít vliv,“ řekl iDNES.cz ředitel Orientálního ústavu Akademie věd Ondřej Beránek, který se specializuje na Saúdskou Arábii. 

Výzkum Johns Hopkins University ukázal, že přestože Saúdští Arabové jsou stále velmi věřící, jejich důvěra v náboženské instituce a náboženské právo šaría klesá. Nejvýrazněji je tento trend vidět u mladých lidí, které někteří odborníci označují za „post-islamistickou“ generaci.

Mladí lidé mezi 15 a 24 lety tvoří 17 procent populace Saúdské Arábie a narozdíl od starších spoluobčanů se více ptají po základech víry, po lidských právech a svobodách. 

Wahhábismus

Je sunnitská fundamentální forma islámu a státní ideologie Saúdské Arábie. Vznikla na konci 18. století jako reakce na úpadek muslimské společnosti. Wahhábisté tvrdí, že jen oni jsou představitelé pravého nezkaženého islámu a jediná skutečná muslimská komunita. Odmítají jakékoliv jiné formy islámu. Wahhábisté svou školu nazývají salafíja, přičemž pojem wahhábismus chápou jako urážlivý.

Saúdové jsou také otevřenější jiným náboženským školám. Inspirují se například v Tunisku, kde je náboženství od státu odděleno. V posledních letech se v zemi tyto informace šíří díky satelitní televizi a internetu. S jiným pohledem na náboženství si setkalo i 150 tisíc mladých lidí, kteří se v posledních letech vrátili z dlouholetých studijních pobytů v zahraničí. Právě oni Saúdům vysvětlují, jak na náboženství proroka Muhammada nahlížejí v jiných zemích.

Podle doktoranda King’s College London Abdulláha Hamídáddína, který se náboženstvím v monarchii dlouhodobě zabývá, jsou základy wahhábismu v Saúdské Arábii rozebírány, zpochybňovány a znovu promýšleny.

Otázky víry řeší na Twitteru

Saúdové jsou velmi aktivní na sociálních sítí, na Twitteru tvoří čtyřicet procent arabských uživatelů této sociální sítě. 

„Díky sociálním médiím roste počet lidí, kteří ukazují svou nespokojenost se stavem náboženství v Saúdské Arábii,“ říká orientalista Beránek. Podle něj Saúdové kritizují monarchii anonymně, protože několik lidí už bylo za tyto „přečiny“ odsouzeno. Stejně tak je stále nemyslitelné veřejně se přihlásit k ateismu.

Například v roce 2013, když zemřel Nelson Mandela, Saúdové na Twitteru řešili, zda se za něj mohou modlit. „Před deseti lety by nikdo nepochyboval, že je to hřích, protože Mandela nebyl muslim,“ upozornil Hamídáddín.

Zakázané řízení

KAMPAŇ: V červnu vyjeďme společně

AUTOŠKOLA: Ženy se vzájemně učily řídit

ROZVOD: Kvůli řízení ji pustil k vodě

KOLO: Na kolo v parku ženy smí

PRINCEZNA: Řídí sama v zahraničí

Tato slova potvrzuje saúdská aktivistka Manál aš-Šarífová. „Naše konzervativní společnost začala pochybovat o věcech, které byly dříve považovány za dané a o kterých s posvěcením státu hovořili jen duchovní,“ píše na webu The Daily Beast. Aš-Šarífová stála v čele kampaně, aby ženy mohly řídit automobil. Za svůj boj získala v roce 2012 cenu Václava Havla za kreativní disent.

Revoluce Romea a Julie

Základní otázky islámu řešil i Ahmad ar-Rámdí, který hovořil s reportérem Foreign Policy. Nechápal, proč by na veřejnosti měly být ženy od mužů přísně separovány. „Chtěl jsem jít k podstatě, začal jsem k tomu shromažďovat všechny texty z Koránu a Sunny (příklady z života a učení proroka Muhammada, pozn. red.). Můj závěr je, že žádný text či verš v Koránu a Sunně neříká, že míchání pohlaví je zakázané. Slovo míchání dokonce ani není v Koránu,“ tvrdí.

Podle něj naopak spousta textů dokazuje, že v době proroka Muhammada muži a ženy žili na veřejnosti společně. „Je to součást normálního života,“ tvrdí ar-Rámdí.

Saúdové navíc v posledních letech radikálně změnili nazírání na svoji identitu. Čím dál více z nich o sobě nyní tvrdí, že na prvním místě jsou občané Saúdské Arábie, teprve potom muslimové. Zatímco v roce 2003 tři čtvrtiny dotázaných tvrdily, že je pro ně nejdůležitější jejich muslimská totožnost, v roce 2011 to bylo již jen 46 procent.

Sociologové tvrdí, že mladá generace obyvatel Saúdské Arábie prochází názorovou změnou i co se týká vstupu do manželství a rovnosti pohlaví. Výzkum Johns Hopkins University zjistil, že mladí lidé se chtějí brát kvůli lásce a už tak nehledí na to, co jejich volbě řeknou rodiče. Vědci tuto proměnu nazývají „Revoluce Romea a Julie“.

Král versus duchovní

Současná proměna myšlení obyvatel Saúdské Arábie nemusí tolik děsit režim, duchovní však ano. „ Ti mají náboženskou autoritu i autoritu nad životem v zemi. Takové fenomény ohrožují jejich samotnou existenci,“ vysvětluje Beránek.

K proměně saúdskoarabské společnosti částečně napomohl i současný král Abdulláh, který převzal trůn v roce 2005. Otevřel několik univerzit, reformoval soudnictví i školství, umožnil více ženám pracovat, dal jim volební právo. 

„Celá řada reforem, které král Abdulláh udělal, tak v podstatě nebyla reformami,“ upozorňuje Beránek. „Byly to jen estetické změny, které mají zlepšit obraz věci navenek, byť v reálu se toho málo změní, například chod justice a ne úplně čitelné soudní výroky se moc nezměnily,“ vysvětlil.

V roce 2013 král Abdulláh jmenoval třicet žen do tehdy pouze mužského hlavního poradního shromáždění, tím rozzuřil konzervativní duchovní. Ti celkově pro hlavu státu představují hrozbu. Hovoří o pozápadňování, které povede k nevěrám a prostituci.

„Vztah mezi vládou a náboženskými institucemi se jednoznačně proměnil. Vláda je nucena, aby více kontrolovala tyto instituce,“ tvrdí ředitel kulturních vztahů v Centru krále Fajsala pro výzkum a islámská studia v Rijádu Fajsal bin Saúd bin Abdulmuhsín. Nicméně vláda nadále využívá islám k ospravedlnění svých rozhodnutí.

„Režim si však uvědomuje, že jsou věci, které se musí udělat, nicméně se brání rychlým změnám. Když se na tu zemi podíváte, kam se dostala od roku 1932, kdy byla založena, tak ten pokrok je celkem znatelný. Lze očekávat, že budou postupovat v tomto směru. Nedá se očekávat převratná transformace ze dne na den, že se rázem uvolní práva pro ženy, že se rázem stane normální být ateistou či vyznávat jiné náboženství, ale pomalu se to mění,“ říká Beránek k budoucnosti monarchie.