Poradce Petry Buzkové Martin Profant v rozhovoru pro týdeník Respekt uvedl: "Šloufův veřejný obraz je symbolem všech zdejších negativ: korupčních vztahů, násilnické formy vládnutí, bezohlednosti administrativy vůči občanovi, prostě toho, s čím se musí ČSSD nějak vypořádat, pokud má dostat ještě další politickou šanci."
Dosud zdrženlivý Šlouf se však najednou rozhodl, že to tak nenechá: v sobotu při uzavřeném zasedání ústředního výboru prohlásil, že se stal obětí mediální kampaně, kterou si vysvětluje tím, že při úspěších vlády se protivníci ČSSD logicky zaměřují na premiérovo okolí. "Prohře nedávám jiný význam, než že jsem smutný," pronesl Šlouf.
To, že se Šloufova řeč jako jediná dostala na veřejnost, je zásluha místopředsedy Senátu a Šloufova přítele Ivana Havlíčka, který s namnoženým projevem obcházel v předsálí novináře. Šlouf v projevu mimo jiné řekl, že se může každému podívat do očí.
To je v ostrém kontrastu s tím, že se dosud novinářům spíš vyhýbal a vzkazoval jim, že s nimi nebude mluvit. Stalo se to i minulý týden, kdy se ho MF DNES ptala na jeho napojení na H-Systém. Nekomentoval ani ověřené informace, že se svým synem byli před několika lety mrtvými dušemi v soukromé firmě, že jej bývalý šéf Škody Plzeň obvinil z převzetí třímilionového daru pro sociální demokracii, že akce Olovo vznikla ve sboru premiérových poradců s jeho souhlasem, že bývalý ministr dopravy oznámil, že Šlouf nemístně zasahoval do výběrových řízení. "Byl bych velmi rád, kdyby byl premiér schopen vzít vážně ty názory, které se i tady ozvaly, že je třeba vyvodit závěry z toho, že veřejné mínění dalo jasně najevo svůj názor na pana Šloufa," řekl v sobotu poslanec Lubomír Zaorálek.
A co Zeman? Na konkrétní otázku, zda diskuse uvnitř ČSSD jej přece jen nepřiměje k propuštění Šloufa z Úřadu vlády, odpověděl: "Znovu konstatuji, že pokud pan Šlouf kandidoval jako senátor, pak kandidoval na vlastní riziko a toto riziko si nese každý ve volebním boji."
NEJSEM KRISTUS ANI HAJZL
(Co také řekl Šlouf ústřednímu výboru)
"Mohl bych samozřejmě vzít vinu za náš volební neúspěch převážně na sebe. Já sice jsem pokřtěn, ale nejsem věřící. Takže nečekám, že by mi to někdo tam nahoře vynahradil. Takže Kristus ze mě zřejmě nebude."
"Chci všechny ujistit, že já se k žádnému odchodu ze strany nechystám. Až příliš mi leží na srdci náš osud. Až příliš se mi nelíbí pozice strany vykreslovaná jako jakási bradavice zleva přilepená na politickém středu. ... My prostě musíme komunisty zahnat až na levý okraj a všechno zleva až ke středu obsadit. "
"Pane Zaorálku, neomdlívej tady. Zvedni svůj prapor, jestli vůbec nějaký máš, a pojď diskutovat o tom, co bude a jak na to. A nevzkazuj mi přes noviny."
"Postavili obraz darebáka, zločince, hajzla. To není můj obraz a já ho musím rozbít. Je to pro mě lidsky nepřijatelné. Budu se dál dívat všem do očí."
