Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Projektant navrhuje dálnici pod Zlínem

  9:04aktualizováno  9:04
Zlín - Pod centrem Zlínem možná povede jeden a půl kilometru dlouhý tunel. Projektant Petr Záboj navrhuje vyřešit tunelem dlouhodobý dopravní problém města. Po hlavní tepně, která vede i těsně okolo hlavního náměstí, totiž denně projedou desetitisíce vozů. Pracovníci zlínské radnice se na téměř dvoumiliardovou investici však dívají skepticky.

Projektant Petr Záboj neche jen vyvolat debatu. Už připravené výpočty, nákresy i náklady v aktuálních cenách. Svou revolučností však připomíná spíše smělé dopravní stavby baťovské éry Zlína.

Co je vlastně v projektu tunelu
Po obou stranách třídy Tomáše Bati se postupně zapustí takzvané milánské monolitické železobetonové stěny do hloubky asi deseti metrů. Uprostřed této trasy se do terénu zapustí ještě souvislá řada hloubených nebo vrtaných pilot.

Stěny se rozepřou při povrchu ocelovými nosníky, které se uprostřed opřou o piloty.  Vytvoří se železobetonový strop. Hned po dozrání betonu se po něm bude moci bez omezení jezdit. Bez narušení povrchové dopravy se potom bude v podzemí v klidu odtěžovat v prostoru mezi stěnami zemina.

Rozhovor s autorem
projektu tunelu
Odborníci tunelu
pod městem nevěří

Vytvoří se stropní podhled, v němž vznikne kolektor pro uložení inženýrských sítí. V podzemí vznikne dopravní trasa o třech pruzích v každém směru jízdy jako na dálnici.

Zásady řešení
zlínského tunelu

↨  chodci nesmí být honěni do podchodů a nadchodů. Musí být naopak pány centra a pohybovat se volně na úrovni terénu
↨  doprava nemůže být z centra vyloučena. Má tam své historickým vývojem dané hlavní uzly - křižovatky pro rozvedení vozidel do všech směrů a částí Zlína
↨  doprava v centru musí pod úroveň terénu. Křížení směrů východ - západ a sever - jih musí být mimoúrovňové
↨  v některých úsecích centra města bude na úrovni terénu jezdit jen městská hromadná doprava - elektrická trakce. Jinak jen vozidla zvláštního určení s právem přednosti v jízdě

Jakmile bude hotova, může se doprava spustit do podzemí a na povrchu zůstanou jen chodci, někde trolejbusy a auta zvláštního určení s majákem. Autor předpokládá, že u Městského divadla a bývalého občerstvení Ryo by vznikly podzemní mimoúrovňové křižovatky.

V zahraničí je to běžné, tvrdí Záboj 
"V zahraničí už je takových staveb spousta. Nesmíme se toho bát. Je potřeba, aby padlo jasné rozhodnutí a mohlo se začít. Stavbu lze potom realizovat postupně po řadu let. Další odklady radikálního řešení dopravy v centru však mohou přinést v blízké budoucnosti úplnou ztrátu jeho funkčnosti," říká autor.

Je skeptický k dalšímu vylepšování světelné signalizace a jednotlivých křižovatek, což je cesta, kterou se odbor dopravy ubíral v několika posledních letech. "Zde jsou už všechny možnosti vyčerpány," tvrdí Záboj. Obává se, že další zvyšování počtu automobilů centrum města, a to i včetně hromadné dopravy, zcela ochromí. Do zoufalé situace se budou ve Zlíně dostávat i chodci.

"Hlavnímu problému se již dlouhá léta kompetentní orgány vyhýbají. Mé řešení přesahuje jedno volební období, je finančně náročné a na určitou dobu zasáhne do chodu města," připouští autor.

Domnívá se, že navrhovaný podzemní průtah může podstatně levněji a kvalitněji nahradit uvažovaný severní tunelový obchvat města. Jinou účinnou alternativu svého řešení nevidí. A chce, aby se radnice k jeho návrhu jasně vyjádřila.

Může být až šest kilometrů dlouhý 
Zábojův "tunel" by se ve vzdálenější budoucnosti mohl prodloužit až na šestikilometrovou vzdálenost od Příluků po Prštné. "Jen si zkuste představit takovou trasu, kterou můžete projet autem kdykoliv a bezpečně až osmdesátikilometrovou rychlostí. A na úrovni terénu se můžete procházet nebo projíždět na kole mezi zelenou vegetací. Přál bych si proto, aby nezůstalo jen u představ," dodává Záboj.

Představa projektanta Petra Záboje o budoucím uspořádání dopravy v centru Zlína je lákavá. V podzemí komfortní vozovka o třech pruzích v každém směru jízdy, ve stropě kolektor pro inženýrské sítě, na povrchu už jen zúžená vozovka o dvou pruzích pro cyklisty, trolejbusy nebo automobily s majáčkem. Kolem pásy zeleně a široké chodníky. V podzemí by se dalo Zlínem projet od východu na západ jen za několik málo minut. (26.6.2001)

Petr Záboj se narodil se v roce 1937 ve Zlíně. Profesní dráhu začal jako kreslič v Centroprojektu. Později začal spolupracovat s Miroslavem Drofou a působil samostatně jako architekt, později jako hlavní projektant. V České republice a na Slovensku realizoval desítky staveb, mezi nimi například závod na výrobu konfekce ve Spišské Staré Vsi, část továrny Botana Skuteč. (26.6.2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství
Poslanci volají po pádu šéfa Finanční správy kvůli zajišťovacím příkazům

Po odvolání šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka kvůli využívání zajišťovacích příkazů a jejich likvidačnímu dopadu na firmy volají...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Ilustrační foto
První mrazy se dostaly do nížin. Pod nulou bylo poblíž Ústí nad Labem

Do konce astronomického léta zbývají ještě tři dny, ale v nižších polohách České republiky do 400 metrů nad mořem se už objevily ranní mrazy. Pod nulou bylo...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.