Některé obce, jejichž rozpočty značně vyčerpalo budování plynofikace, mají totiž obavy z dalšího zadlužení. Musí se rozhodnout, zda tuto šanci využít i za cenu prázdných obecních pokladen.
"Popravdě jsem docela rád, že to nemusíme zatím řešit. Máme málo obyvatel, takže nejsme v první skupině, která už má zpracovat projekty. Byl by to tvrdý oříšek, stále splácíme úvěr, který jsme si vzali na plynofikaci," přiznal úlevu starosta Bystřičky Karel Hurta.
Také jeho kolega starosta Leskovce Emil Sporek neskrývá obavy. "Může se stát, že stejně jako po zdražení plynu lidé zavrhnou i kanalizaci. Nebude jednoduché se rozmyslet," řekl.
Pro města a větší územní celky, do nichž se spojily některé obce, aby splnily základní podmínku Evropské unie a měly nad 2000 obyvatel, přihláška do Bruselu znamená ještě letos připravit projekt, územní a stavební povolení a především prokázat dost peněz na dofinancování akce.
"Bude to zásadní rozhodnutí a musíme je projednat. Je třeba si uvědomit, že bez zadlužení to nezvládne asi nikdo. Kanalizace bude nejméně o sto procent nákladnější než plynofikace," poznamenal starosta Horní Lidče Josef Tkadlec.
Na projektu a stavebním řízení by ale osobně pracovat začal, třebaže i to bude znamenat najít v rozpočtech statisícové částky, s nimiž zřejmě málokterá obec počítala. "Asi bychom měli držet krok a nečekat na lepší časy. Kdo ví, kdy přijdou. Zpracovaný projekt se neztratí. O penězích na stavbu se ale nedá rozhodnout za dva týdny," soudí.
Vybudovat kanalizaci v Horní Lidči by podle něj stálo padesát až šedesát milionů korun. "I kdyby se na nás úředníci v Bruselu hodně pěkně usmívali a přiklepli nám nejvyšší možnou dotaci, doplatit zbytek bude i tak náročné. Kanalizace nám ale hodně chybí," dodal Tkadlec.
Přihlášku do Bruselu za okres musí poslat mikroregion Vsetínsko do 30. června, větší obce tedy už na rozmýšlení moc času nemají. "Udělali jsme, co se dalo a musíme se s obcemi dohodnout. Chápu, že to pro ně bude kruté, řada z nich je stále zadlužená, ale kdo dnes dá sedmdesát procent dotace na investiční akci? Další peníze by se navíc daly získat i jinde," uvažuje místostarosta Rožnova pod Radhoštěm Václav Mikušek.
Celkové náklady na projekt Čistá Bečva se blíží ke třem miliardám korun, v první fázi bude mikroregion žádat o polovinu. Hlavním smyslem je vybudovat prakticky na celém území okresu kanalizační sítě, modernizovat stávající čističky, a tím zbavit Vsetínskou i Rožnovskou Bečvu odpadu.
Peníze z Evropské unie ale mohou obce čekat nejdříve za rok až dva, a teprve poté, až samy začnou kanalizaci budovat. "Unie má striktní pravidla, která se musíme naučit respektovat. Získáme tím i zkušenosti, které nám chybí," konstatoval starosta Rožnova Jaroslav Kubín.
- neděle 8. dubna 2001
