Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Projekt AGS pomůže při pohromách

  14:30aktualizováno  14:30
Česko má v rámci NATO získat přístup k informacím, které by mohlo využít při živelných pohromách, průmyslových haváriích či teroristických útocích zbraněmi hromadného ničení. Systém Alliance Ground Surveillance umožní také kvalitní monitorování zamořené oblasti.

Kromě toho by armáda pochopitelně měla k dispozici příslušná data, pokud by se účastnila vojenských operací Atlantické aliance.

Projekt AGS, který má sloužit ke sledování pozemních cílů letadlovými radary, vstupuje do další etapy. Dvě mezinárodní konsorcia vedená předními světovými zbrojovkami prezentovala na konci ledna v bruselském sídle Aliance své návrhy na vybudování systému.

Obě tato sdružení firem počítají také s účastí českých firem. Česko se už také zapojilo do předvývojové fáze. NATO bude rozhodovat o tom, zda dá přednost konsorciu TIPS, které tvoří mimo jiné americká zbrojovka Northrop Grumman a evropská EADS, nebo jeho konkurentovi CTAS, v němž se sdružily americký Raytheon, německý Siemens a další firmy.

Česko se společně s dalšími státy NATO k systému sledování pozemních cílů z letadel přihlásilo na pražském summitu NATO v roce 2002. Ten označil projekt AGS za jednu z hlavních priorit aliance.

"Z hlediska Armády ČR lze účast v projektu AGS chápat jako dosažení nového kvalitativního stupně v získávání průzkumných a zpravodajských informací a jejich využívání pro řízení vojenských operací," uvedl Andrej Čírtek z ministerstva obrany.

Atlantická aliance hodlá systém AGS využít při vojenských zásazích, kterých by se i v budoucnu mohli účastnit čeští vojáci. I v takových situacích by se Česku přístup k informacím AGS vyplatil, byť čeští vojáci budou podléhat mezinárodnímu velení.

"Přímý přístup dává armádě možnost kontroly poskytovaných dat," soudí Čírtek. Zástupce náčelníka generálního štábu, generálmajor Emil Pupiš, před časem prohlásil, že tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby se naše jednotky mohly úspěšně zapojit do případných mezinárodních operací.

Česko však musí splnit několik předpokladů k tomu, aby informací AGS vůbec mohlo efektivně využít. Za prvé musí zaplatit svůj příspěvek ve výši zhruba jedné miliardy korun, díky němuž se ovšem do výstavby systému zapojí české firmy.

Tyto peníze nicméně nejsou součástí členského příspěvku v NATO a půjdou nad jeho rámec. Zatím vše nasvědčuje tomu, že ministerstvo obrany ve svém rozpočtovém výhledu na příští léta bude s tímto výdajem počítat.

Za druhé se musí přizpůsobit systémy velení a řízení české armády tak, aby skutečně byla schopna přijímaná data využívat.

Ministerstvo obrany uvádí, že účastí Česka v projektu AGS se upevní postavení země v rámci NATO a posílí se její důvěryhodnost v očích spojenců.

Očekává se, že členské země NATO celkově investují do AGS přes tři miliardy eur. Systém by měl být funkční od roku 2010.

Čírtek připomíná, že AGS má pro NATO velký politický význam: "V případě uskutečnění projektu by se jednalo po systému AWACS (létající systém řízení a uvědomování protivzdušné obrany) o druhou schopnost aliance, na jejímž provozu a financování by se společně podílely členské země."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.