Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otěže světové víry přebere islám. Bezvěrci doplatí na porodnost

  17:26aktualizováno  17:26
Muslimové mohou už po roce 2070 tvořit dominantní světovou náboženskou skupinu. Podle amerických výzkumníků jim do karet hraje nejvyšší porodnost a pevná víra. Islám zažije rozmach také v Evropě, kde budou muslimové v budoucnu zastupovat asi deset procent populace. Na ústupu budou zejména lidé bez víry.
„Na muslimské ženy připadá v průměru 3,1 dítěte, což je nejvíc ve srovnání se všemi ostatními náboženskými komunitami,“ uvádí autor studie Conrad Hackett.

„Na muslimské ženy připadá v průměru 3,1 dítěte, což je nejvíc ve srovnání se všemi ostatními náboženskými komunitami,“ uvádí autor studie Conrad Hackett. | foto: AP

Výzkumu amerického institutu Pew Research Center, který na základě statistických analýz předpovídá rozložení jednotlivých náboženství napříč světovou populací, vzbudil velký mediální rozruch. Podle mnoha článků budou následující léta ve znamení prudkého nástupu muslimů. Křesťanů a lidí bez víry má naopak ubývat.

Ano, ke změně podle výzkumníků skutečně dojde, tolik proklamované ovládnutí Evropy muslimy je však spíše poplašnou zprávou, než věrohodnou předpovědí.

Řeč rozhodně nemůže být o jakémkoli vymírání křesťanů ani lidí bez víry. Počet lidí, kteří se nehlásí k žádné víře, byl v roce 2010 1,1 miliardy, v roce 2050 podle předpovědí bude o sto milionů vyšší. Rozdíl spočívá ve faktu, že muslimové a křesťané jsou na tom co se týče porodnosti výrazně lépe. Procentuální zastoupení lidí bez víry se tak i přes zvýšení jejich počtu zmenší.

Projected Annual Growth Rate of Country Populations, 2010-2050

„Na muslimské ženy připadá v průměru 3,1 dítěte, což je nejvíc ve srovnání se všemi ostatními náboženskými komunitami,“ uvádí autor studie Conrad Hackett. S 2,7 dítěte jsou křesťanky na druhém místě a na třetím hinduistky s 2,4 dítěte. S těmito čísly se lidé bez víry, kteří mají v průměru 1,7 dítěte, nemohou rovnat a v roce 2050 tak budou tvořit asi 13 procent veškeré světové populace. Jen pro srovnání – v roce 2010 to bylo 16 procent.

Muslimové a vysoká porodnost

Na první pohled zanedbatelné čtyři desetiny v rozdílu mezi porodností muslimek a křesťanek budou mít význam na náboženskou skladbu po celém světě. Podle výpočtů budou v roce 2050 tvořit muslimové asi 29,7 procenta světové populace, křesťané pak 31,4 procenta. Nejhojněji zastoupeným náboženstvím se pak muslimská víra při současném trendu stane po roce 2070 (kompletní studii v angličtině si můžete prohlédnout zde).

Size and Projected Growth of Major Religious Groups

Vzestup muslimské víry zaznamenají také Spojené státy. Muslimové zde budou druhou nejpočetnější náboženskou skupinou. Křesťané si stále udrží první místo, budou však ztrácet. Zatímco v roce 2010 tvořili vyznavači křesťanství tři čtvrtiny amerického obyvatelstva, v roce 2050 to budou jenom dvě třetiny, píše server The Independent

Počet lidí vyznávajících muslimskou víru vzroste také v Evropě. „Dá se očekávat, že v Evropě do roku 2050 vzroste muslimská populace, která v roce 2010 činila 5,9 procenta, na 10,2 procenta. V potaz jsme brali migraci a další fakta demografického vývoje jako porodnost a věk. Při odečtení vlivu migrace by do stanovené doby muslimové v Evropě tvořili 8,4 procenta populace,“ sdělil Hackett.

Se statistikou může zamávat Čína

Ředitel institutu Alan Cooperman vysvětluje, že růst počtu muslimů ve světě lze mimo nejvyšší porodnosti přikládat také vlivu regionů, ve kterých žijí. „Muslimské státy a národy jsou soustředěny v mnoha rostoucích regionech světa,“ vysvětluje Cooperman. To však může být podle některých teorií i brzda v jejich růstu. Někteří sociologové totiž tvrdí, že v ekonomicky prudce se rozvíjejících regionech lidé ve větší míře opouštějí svou víru, a to bez ohledu na své vyznání. Statistická data však k podpoření tohoto fenoménu chybí.

Projected Change in Global Population

Do předpovědí institutu může promluvit také Čína, která je zemí s největším počtem obyvatel. Věrohodná data o zastoupení náboženských vyznání zde však neexistují. Podle nepotvrzených údajů však v Číně dochází k postupnému poklesu bezvěrců a nárůstu lidí vyznávajících křesťanství. Při více než miliardě obyvatel by tak Čína mohla v inkriminovaný rok 2070 statistiky výrazně ovlivnit.

Změnu zastoupení jednotlivých náboženství ve světě v posledních letech čím dál více ovlivňuje masivní migrace způsobená válečnými konflikty na Blízkém východě a v Africe. Stovky tisíc lidí hledají nový život v rozvinutějších zemí a s sebou si berou i své náboženské vyznání. Dobrým příkladem je prudký nárůst uprchlíků směřujících do Evropy.

Stačí se podívat na opakované zátahy proti utečencům přežívajícím ve francouzském Calais. Policie tam pravidelně zadržuje imigranty v podstatě z celého světa - západní Afriky, Bangladéše, Íránu či Pákistánu (více o situaci v Calais zde). S přílivem uprchlíků se potýká také Itálie a Velká Británie.

Desítky uprchlíků z Blízkého východu a Afriky se pokusily v září dostat na palubu trajektu mířícího z francouzského Calais do britského Doveru: 







Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.