I když se Američané a Rusové liší v terminologii - tedy zda jsou ve vesmíru astronauti nebo kosmonauti - obě vesmírné velmoci shodně vyšly z řeckého -nautes, výrazu pro námořníka.
Jako by tím předznamenaly například tradici zvonu, který po námořnicku vítá raketoplán, když dorazí ke stanici ISS - nebo jim dává sbohem, když se Endeavour, Discovery či Atlantis vrací k Zemi. Nebo starboard a port - označení pro pravobok a levobok raketoplánu i ISS - i když tyto vesmírné koráby bokem k žádnému molu nikdy nepřirazily.
Japonec Koiči Wakata a Američan Michael Fincke u zvonu, kterým se vítají nově příchozí. Vlevo a vpravo od průlezu jsou značky levoboku a pravoboku (port, starboard). Foto NASA
Tradic je mnohem více a není to tak překvapivé, jak by se na obor hemžící se daty, tištěnými spoji a moderními počítači mohlo zdát. Server Space Review loni připomněl, že ze 483 lidí, kteří se vydali do vesmíru, jich osmnáct zahynulo. Úmrtnost 3,74 % je desetkrát vyšší než ta, kterou mají nyní američtí vojáci v Iráku (0,39 %) - a téměř dvakrát vyšší, než měli ve Vietnamu (2,18 %).
OBĚTI VESMÍRNÝCH LETŮBěhem letů do vesmíru ztratila NASA dva raketoplány (Challenger a Columbii) a čtrnáct astronautů. Sověti přišli o dva Sojuzy (značené 1 a 11) - v jednom byl jediný kosmonaut, ve druhém tři. Další astronauti a kosmonauti zemřeli při pozemním či leteckém tréninku. |
Ruské modly: Gagarin a pravoslaví
"Na pověry dají chirurgové, piloti a kosmonauti. A u Rusů to platí obzvlášť," říká publicista Pavel Toufar.
Ještě před opuštěním výcvikového Hvězdného městečka u Moskvy kosmonauti navštíví zdejší Gagarinovu pracovnu, uchovanou tak, jak ji slavný Jurij naposledy opustil. A prý tu i požádají Gagarinova ducha o souhlas s letem, píše Space Review.
Příjezd rakety se Sojuzem z montážní haly na rampu bajkonurského kosmodromu kosmonauti sledovat nesmějí, nosí to smůlu. Ve volném čase se projdou alejí, kterou tu sázeli jejich předchůdci. Každý kosmonaut tu má vlastní strom. "A také se podívají do skromného domku, kde před letem spal Gagarin a jeho náhradník Titov," doplňuje Toufar.
Žádný start nesmí připadnout na 24. října. V letech 1960 a 1963 v tento den vybuchly rakety R-16 a R-9. Zejména první výbuch byl krvavý.
"Zahynulo při něm přes sto lidí (jeden údaj říká 126, ale odhady jdou ke dvěma stovkám) včetně dělostřeleckého maršála Mitrofana Nedělina (oficiálně však oznámili, že zahynul při leteckém neštěstí)," vzpomíná další odborník na kosmonautiku Karel Pacner.
Pravoslavný kněz žehná kosmonautům...
...i celé misi. Fotografie zvětšíte kliknutím.
Obrazově vděčné pak je požehnání pravoslavného kněze, po němž následuje povinné sledování filmu s tematikou ruské občanské války Bílé slunce pouště. Sovětský "western" z roku 1970 zatím nikdo před startem nevynechal. Povinnné jsou autogramy kosmonautů na tabuli v místním muzeu a také na dveřích pokoje hotelu, kde před letem spí.
Všechno završí napodobení Gagarinovy neplánované zastávky. Cestou na kosmodrom potřeboval budoucí hrdina Sovětského svazu vykonat obyčejnou lidskou potřebu. Po jeho vzoru musí i dnešní kosmonauti vystoupit z podkovou ozdobeného autobusu, rozepnout poklopce a ulevit si na kolo autobusu. Netýká se to žen.
Po návratu do autobusu je kvůli této tradici čeká kontrola těsnosti skafandru. Na rampě si s pozemním personálem nepodají ruku - i to by přineslo smůlu.
Ženy nosí smůlu
Ženy nemají v ruské kosmonautice - podobně jako dříve na lodích, kam podle námořníků nosily smůlu - na růžích ustláno. "Rusové jsou dost proti ženám od doby, kdy Valentina Těreškovová (první žena na oběžné dráze, pozn. aut.) svůj let proplakala a prozvracela," připomíná Pacner.
Když loni Sojuz TMA-11 se dvěma ženami a jedním mužem na palubě dosti divoce přistál na neplánovaném místě, šéf ruského vesmírného programu Anatolij Perminov řekl: "V Rusku se tohle bere jako špatné znamení. V budoucnu se budeme snažit, aby počet žen na palubě byl menší než počet mužů." - o dramatickém návratu Sojuzu s osminásobným přetížením čtěte zde
Američané jsou racionálnější. Zdánlivě
Snad i proto, aby se vyhnuli jakékoliv formě "gagarinovské" úlevy, snídají Američané před letem míchaná vejce a steak, tedy jídlo, které dokáže tělo dobře zužitkovat. Toto menu oslaví za dva roky půlstoletí, první s ním přišel doyen vesmírných letů Alan Shepard.
"Před letem také na stole mají dort s logem letu. Ten se nejí - pracovníci NASA ho dají do mrazáku a rozkrojí až po šťastném návratu posádky," líčí Toufar.
Sedadla, na nichž ještě před odjezdem na startovací rampu astronauti tráví hodinu, během níž se jejich tělo zbavuje dusíku v krvi, neměnili od výprav lodí programu Apollo. Teď nastává chvíle, kdy velitel raketoplánu hraje - a prohraje - blackjack či poker s pozemním personálem. A jak se na správnou tradici sluší a patří, není jasné, kdy a jak vznikla.
VIRTUÁLNÍ PROCHÁZKA PO ISSPodívejte se do jednotlivých modulů stanice ISS |
Ne všechny tradice založili astronauti. V roce 1988, když se do vesmíru chystal raketoplán Discovery, přišla do řídicího střediska kytice růží - sedm červených, jedna bílá. Dva roky po zkáze Challengeru se připravoval návrat raketoplánů do vesmíru. A růže pro štěstí zůstaly v řídicím středisku.
Chodily i dále, před každou další misí, dlouhých 21 let. Od naprosto obyčejné americké rodiny Sheltonových, která bydlela na předměstí Dallasu. Když se chystala stá výprava - a stá kytice růží - od Challengeru, pozvala NASA Sheltonovy do Johnsonova řídicího střediska. "Nikdy se mi nesnilo, že se to stane tak osobním," řekl Mark Shelton.
Růže v Johnsonově řídicím středisku při stém letu od zkázy Challengeru. Foto NASA TV
Možná to jsou všechno pověry. Možná je náhoda, že Apollo 13, které odstartovalo ve 13:13 houstonského času, mělo vážnou poruchu 13. dubna. Tradice a zvyky astronautů a kosmonautů jen tak nevymizí.
