Na počátku byla Dělnická strana. Je to okrajový spolek pokřikovačů, kteří se vzdáleně inspirovali odvarem z Hitlera, blíže z Haidera či Putina nebo Cháveze. Občas mluví o tom, že zničí demokratický systém, urážejí menšiny a vyzývají k násilnostem. To je podezřelé.
Ivan Langer a jeho ministerstvo se zachovali správně, když to udali. Dělnická strana očividně působí jako zlá chátra, která může v budoucnu i ublížit slušným lidem. Jiří Paroubek se však zoufale mýlí, když tvrdí, že Langer má odejít, protože u soudu neuspěl.
Měl by jásat jako předseda našich dělníků Vandas a celá jeho parta. Ti zažívají svých pět minut slávy. Ve skutečnosti vyhrál právní stát a demokracie. Nejvyšší správní soud se správně (vždyť je správní) přiklonil k myšlence, že důkazy pro zákaz politické strany musí být naprosto nezpochybnitelné. Jakékoli jiné rozhodnutí by bylo zneužitelné.
Od teď víme, že rozpustit stranu, byť ohavnou, prakticky nejde. Soud vzkázal policii a politikům, že musí jednotlivé "zločince" chytit při činu. Svoboda slova, i když hnusného, dostala přednost před zákazy. Čtvrtý březen, skvělý den pro Česko!
