Progress M1-5 dopravil na stanici přes dvě tuny pohonných hmot, s jejichž pomocí se uskuteční změna oběžné dráhy Miru před řízeným sestupem k Zemi. Kdyby nastaly s Progressem problémy, řídící středisko by hoj stáhlo zpátky a vyslalo by k Miru posádku. Orbitální stanice krouží kolem Země ve výšce 300 kilometrů. Má sestoupit na 240 kilometrů a nákladní loď ji pak s pomocí korekčního motoru vmanévruje na cestu k Zemi.
Velká část 140tunové stanice má při vstupu do zemské atmosféry shořet. Zbytek, asi 700kilogramový vrak Miru, se podle plánu zřítí 6. března do odlehlé oblasti Tichého oceánu. Ruské ministerstvo zahraničí se snaží rozptýlit obavy, že by trosky stanice mohly spadnout na zem.
Po dlouhém váhání se ruská vláda loni v listopadu rozhodla pro destrukci této orbitální stanice, staré 15 let. Odůvodnila to tím, že už nelze zaručit její bezpečný let.
Společně s dalšími moduly Krystal, Spektr, Kvant-1 a Kvant-2 má stanice Mir tvar velkého kříže, z něhož jako další ramena vyrůstají panely slunečních baterií. Celý komplex, dlouhý 40 metrů, obletí Zemi každých 92 minut. Mir přijal na své palubě přes 100 kosmonautů, z nichž 62 nebylo Rusů - mezi jinými se na činnosti Miru podíleli také Američan s českými předky John Blaha nebo Slovák Ivan Bella.