Premiér Jiří Rusnok

Premiér Jiří Rusnok | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

KOMENTÁŘ: Krásné řeči zakrývají demokratický deficit

  • 207
Vláda Jiřího Rusnoka, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval natruc Sněmovně, vydala pět dní před hlasování o důvěře své programové prohlášení. Sepsat ho není těžké. Že by ho však kabinet skutečně prosadil a nesl za něj politickou odpovědnost, je nepravděpodobné, říká politolog Josef Mlejnek v komentáři.

Programové prohlášení vlády je v prvé řadě jakýmsi povinným slohovým cvičením. To však neznamená, že by bylo zcela bez významu. Vláda jím představuje veřejnosti své priority a zejména v případě koaličních vlád slouží i jako svého druhu smlouva mezi partnery – pokud se ostatní nemají k prosazení priorit některé ze zúčastněných koaličních stran, lze například hrozit odchodem z koalice v opoře o psaný a podepsaný text.

DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Jiřího Rusnoka

Jak však nahlížet na vládní prohlášení kabinetu Jiřího Rusnoka, jenž vznikl dosti nestandardně? Z jakých "koaličních partnerů" se vlastně skládá? Z přátel prezidenta Miloše Zemana, z různých skupin v jeho okruhu, jež jsou dosti netransparentní a rozhodně je nelze označit za politické strany prošlé "peklem voleb". Cílem prezidenta a jeho vlády je pak donutit Poslaneckou sněmovnu k vyjádření důvěry, a to spíše pomocí zákulisních tlaků. Prohlášení Rusnokovy vlády tudíž nemá a ani nemůže mít rys smlouvy mezi partnery, sestavené na základě volebních programů, což dosud bývalo asi nejdůležitějším praktickým aspektem programových prohlášení většiny dosavadních českých vlád.

Zbývá tedy funkce apelu na veřejnost a na poslanecké kluby či jednotlivé poslance. Nelze si však činit iluze, že by veřejnost programové prohlášení četla – seznámí se s ním jen v mediální zkratce. A patrně se nenajde ani jeden jediný poslanec nebo poslankyně, kteří by se opravdu rozhodovali na základě mudrování o textu samotném. O tom, jak budou kluby i jedinci hlasovat, rozhodnou politické důvody, popřípadě nabídka různých trafik, samozřejmě, nyní zrealizovaná trochu opatrněji, aby vrchní státní zástupce Ivo Ištvan neměl žádné pobídky k akci.

V tom však může programové prohlášení užitečně posloužit. Kdo si v něm bude chtít najít nějaké – veřejnosti určené – důvody, proč zvedl ruku pro Rusnokovu vládu, určitě si je najde. Vždyť kdo by nechtěl (z měkoučkého sněmovního pelíšku) obnovit hospodářský růst, důvěru obyvatel ve stát, zachraňovat a obnovovat pracovní místa, posílat státní peníze na odstraňování škod po povodních, humanizovat vězeňství či navyšovat počet policistů a hasičů?

Ovšem aby tyto krásné věci mohla vláda opravdu účinně prosadit, bude potřebovat trvalou a alespoň relativně disciplinovanou většinu v parlamentu, která pak také ponese za vládu odpovědnost před voliči. Jiří Rusnok se při obhajobě svého kabinetu v médiích odvolával i na mandát Miloše Zemana z voleb. Jenže příští prezidentské volby pravděpodobně proběhnou až v lednu 2018, příští parlamentní nejpozději v květnu 2014. Jak pak mají voliči vystavit Rusnokově vládě účet? S odkladem, v lednu 2018?

I kdyby Rusnokova vláda získala důvěru, půjde o vládu s hrozivým demokratickým deficitem, a to z důvodů uvedených v předchozím odstavci. Což nemůže vyvážit ani případné nastartování růstu nebo třeba potřebné navýšení počtu hasičů – tím by se mohl ohánět i lecjaký diktátor. Sepsat hezké programové prohlášení není těžké. Těžké je ho prosadit v praxi a nést za něj politickou odpovědnost. Ale k tomu má tato vláda jen velmi mizivé předpoklady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video