Například se má letos snížená podpora stavebního spoření zvýšit, přídavky na děti mají být plošné, novomanželé získají výhodné půjčky a daňové úlevy, na co si vzpomenete.
Na počítače, na bydlení, hypotéky i na podnikání. Místo seriózního programu vlády, který by vycházel z reality dluhy zmítaného rozpočtu, se prozatím vyklubal podmanivý volební program slibující snazší život.
Vedle rozsáhlých slibů o všestranné a často se duplující podpoře bytové výstavby a půjček se tak krčí jedna věta o tom, že se připraví zákon o nájemném. Jakým způsobem, jak rychle a zda vůbec chce vláda řešit deregulaci nájemného, však program neříká.
Stejné je to u jednoho z nejpalčivějších problémů, kterým je budoucí financování penzí. Podstatou je zachování současného systému a k tomu se "zváží", jestli se vytvoří důchodová pojišťovna.
Zda bude další spoření na penze povinné, či nikoliv, však není jasné. Představu o své budoucnosti v roli penzisty si tak lidé udělat nemohou. Podobné je to i s otázkou, kde chce vláda na své sliby různých podpor vzít peníze a přitom dodržet slib, že se celkové daňové zatížení nezvýší.
Deklarované vyšší zdanění bohatších spoluobčanů i omezení zneužívání dávek na to stačit nebudou. Peníze do státního rozpočtu může přinést vyšší růst ekonomiky, který chce vláda správně podpořit zlepšením podmínek pro podnikání, rychlejší prací soudů, podporou investic i vědy a výzkumu.
Efekty těchto opatření, jakkoliv jsou správné, však nepřijdou hned. Peníze je možné získat, jak vláda poměrně jasně naznačuje, prodejem státních firem. Použití těchto peněz na zisk preferencí v budoucích volbách by však bylo špatné.
Zejména když vláda ve svém programu nepřináší odpověď na otázku už zmíněné reformy důchodů a zdravotnictví.
