Experti upozorňují, že dlouhodobé prognózy, kolik v Česku bude žit lidí, je nutné brát s rezervou (ilustrační foto).

Experti upozorňují, že dlouhodobé prognózy, kolik v Česku bude žit lidí, je nutné brát s rezervou (ilustrační foto). | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Češi vymírají? Prognózy bývají ošidné, vliv mají války i změny hodnot

  • 212
Za sto let bude žít v Česku téměř o tři miliony méně lidí než v současnosti, odhaduje Český statistický úřad. Sami demografové však upozorňují, že takto dlouhodobé předpovědi je nutné brát s rezervou. Obzvlášť když nelze předvídat případné války, přírodní katastrofy, ale i změny hodnot.

Podobně jako u předpovědi počasí platí, že čím dále do budoucna experti hledí, tím jsou pochopitelně jejich odhady méně spolehlivé. A rok 2100 je horizont velmi vzdálený.

"Český statistický úřad má prognózy vždy velmi přesné, ale u tak dlouhé doby je to nutné brát s určitou rezervou. Už teď se odhaduje špatně, kolik se narodí dětí ženám, které jsou naživu. Tady se přitom odhadují generace dopředu," řekla iDNES.cz Klára Hulíková Tesárková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Studie ČSÚ: Počet obyvatel za sto let klesne o miliony

Ostatně některé prognózy, které vznikly v posledních zhruba deseti letech, se podstatně rozcházejí. Podle nich bude v Česku v polovině tohoto století žít 7 až 11 milionů lidí. "Rozdíl více než 4 milionů obyvatel je poměrně značný a vychází z kumulativních odchylek z předchozích let," uvádí se ve studii o přesnosti dlouhodobých výhledů, kterou Tesárková napsala s kolegou Luďkem Šídlem.

Jejich práce vznikla v roce 2008, tedy jen několik let po vzniku zkoumaných studií. Přesto žádná z nich nepředpokládala, že dojde díky nárůstu počtu narozených a imigrantů k překvapivému růstu české populace, kterého jsme byli svědky před pěti lety. 

Prognózy jsou relativně spolehlivé generaci dopředu

Vývoj počtu obyvatel můžou podle Tesárkové ovlivnit například války, přírodní katastrofy, změny klimatu, státních hranic, ale i třeba hodnot lidí. "Odhady ze 70 let, kdy byla vysoká plodnost a byl úplně jiný režim, samozřejmě v 90. letech nevyšly. I kdyby se všechny tyto věci eliminovaly, stejně se nedá odhadnout, jak se budou lidé rozhodovat. Je to velmi subjektivní věc," doplňuje odbornice.

Další významnou neznámou také je, kolik do Česka přijde cizinců. "Když se podíváte na počty migrantů za poslední roky, tak to velmi kolísá a nedá se to odhadnout. Je to další zdroj velmi velké nepřesnosti," říká demografka. 

U podobných dlouhodobých odhadů je podle ní relativně spolehlivý výhled na zhruba dvacet pět let, tedy jednu generaci. "Nikdy jsme nemohli zhodnotit přesnost prognózy na devadesát let dopředu, protože nejsme na konci toho horizontu. Takto dlouhé prognózy v minulosti nevznikaly. Nebyly jednak nástroje, jak to udělat a jednak data," popisuje odbornice. 

První demografické prognózy vznikaly zhruba ve 30. letech minulého století, většinou ale odhadovaly jen zhruba deset až dvacet let dopředu. Demografové své výhledy do budoucna tvoří především podle předchozího vývoje.

Populační prognózy České republiky kromě statistického úřadu připravuje katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také katedra demografie na Vysoké škole ekonomické. Obyvatelstvu Česka se věnují i mezinárodní prognózy Eurostatu a OSN. Podle zmíněné studie jsou ale české materiály přesnější.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video