Policie zatkla i vrchní ředitelku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou.

Policie zatkla i vrchní ředitelku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou. | foto: LN, Tomáš Hájek

Koho zatkla policie: Pravá ruka Nečase či exrebelové z ODS

  • 73
Blízká spolupracovnice premiéra Petra Nečase. Bývalí poslanci ODS, kteří loni napínali vládu a nakonec opustili Sněmovnu, či někdejší šéf vojenského zpravodajství. Ty všechny v rámci velké akce zatkla policie. Přečtěte si jejich profily.

Jana Nagyová původně pracovala v soukromém sektoru. V letech 1996 až 2004 byla manažerkou oblastního sdružení ODS v Karlových Varech. Poté se přesunula do Prahy, kde vedla provozní oddělení v hlavní kanceláři občanských demokratů.

V posledních letech patří k nejbližším spolupracovníkům Petra Nečase. Nejdříve vedla jeho kancelář, když působil jako ministr práce a sociálních věcí. Po sněmovních volbách 2010 se přesunula na Úřad vlády, kde je vrchní ředitelkou premiérova kabinetu. Nečas se Nagyové zastal poté, co média informovala o jejích nadstandardních odměnách (více čtěte zde).

Petr Tluchoř

Petr Tluchoř působil jako poslanec od roku 2004, o dva roky později se stal šéfem poslaneckého klubu ODS. Posléze ale ztratil důvěru premiéra Nečase a ve funkci jej nahradil Zbyněk Stanjura.

Sněmovnu opustil spolu s Markem Šnajdrem a Ivanem Fuksou poté, co odmítli při hlasování podpořit zvýšení DPH. Spekulovalo se, že Tluchoř dostane za odměnu funkci ve státní správě, tyto informace se ale nepotvrdily.

Ivan Fuksa

Ivan Fuksa má za sebou poměrně bohatou politickou kariéru. Přes dvacet let působil jako zastupitel v Příbrami, v letech 2002 až 2006 město vedl jako starosta,  v letech 2007 až 2010 byla na ministerstvu financí náměstkem Miroslava Kalouska a poté Eduarda Janoty.

Ve vládě Petra Nečase vedl ministerstvo zemědělství, v kabinetu ale skončil v říjnu 2011, především kvůli vnitrostranickým důvodům. Patřil k šestici rebelů ODS, kteří odmítli podpořit vládní daňový balíček a na protest nakonec spolu s Markem Šnajdrem a Petrem Tluchořem složili poslanecký post. Poté získal místo v Českém aeroholdingu, loni na podzim neúspěšně kandidoval na post šéfa ODS.

Ondrej Páleník

Ondrej Páleník vedl v letech 2007 až 2012 Vojenské zpravodajství. Působil na vojenských útvarech v Prostějově. V říjnu 2009 se stal nejmladším generálporučíkem v historii České republiky. Působil například na vojenském útvaru v Prostějově. Funkci opustil loni v září, v listopadu se stal předsedou Správy státních hmotných rezerv.

Páleník je veteránem několika zahraničních misí české armády. V roce 1990 velel průzkumné četě v misi v Saudské Arábii a v letech 2004 až 2006 jednotce českých speciálních sil během bojových misí v Afghánistánu.

Roman Boček

Roman Boček v letech 2009 až 2010 působil jako vrchní ředitel a náměstek ministra dopravy, poté byl až do loňského září náměstek ministra zemědělství. Po odchodu z vedení resortu zamířil do představenstva Českých drah. V minulosti vedl i příbramskou nemocnici. Stejně jako Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr je členem středočeské ODS (všichni tři zmínění exposlanci jsou členy krajské regionální rady ODS). 

Marek Šnajdr

Podle MF Dnes se policie zajímala také o Marka Šnajdra. Ten byl zvolený do Sněmovny v roce 2010. Už předtím působil jako vlivný náměstek na ministerstvu zdravotnictví. Před vstupem do politiky se věnoval zejména farmaceutickému byznysu.

Předsedal správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, patřil k rivalům ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Kvůli nesouhlasu se zvyšováním DPH na konci loňského roku opustil Sněmovnu, nyní působí ve státním podniku Čepro.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video