JIŘÍ BALVÍN působil v ČT od roku 1992 jako šéfproducent uměleckých pořadů. Tehdejší ředitel Ivo Mathé jej odvolal v červenci 1997 kvůli špatnému hospodaření v jeho úseku. Balvín ke svému odvolání v deníku Slovo poznamenal, že za ním byl spíše spor s generálním ředitelem o podobu systému televizních výrobních skupin. O místo generálního ředitele ČT se Balvín neúspěšně ucházel již začátkem roku 1998. Od června do prosince téhož roku působil jako ředitel marketingové společnosti Českého tenisového svazu. V červenci 1999 se stal ředitelem výroby ČNTS, bývalé servisní organizace TV Nova.
Kdo by měl být prozatímním ředitelem ČT? Hlasujte ZDE
Jiří Balvín se narodil 14. srpna 1953. V Československé televizi pracoval přes 25 let, nejprve jako externí asistent scény a výroby v Hlavní redakci hudebního vysílání, po studiu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU) se stal ve stejné redakci vedoucím výrobního štábu.
JANA BOBOŠÍKOVÁ se do ČT vrátila loni v prosinci po dvouleté pauze, když ji generální ředitel Jiří Hodač jmenoval ředitelkou zpravodajství. Bobošíková zahájila krátce po svém nástupu vysílání vlastní verze zpravodajství; její tým přestal své zprávy připravovat 9. ledna. Po Hodačově rezignaci byla Bobošíková stávkujícími vyzývána k odchodu z ČT, tento požadavek ale opakovaně odmítla s tím, že se nechá odvolat až novým ředitelem.
Vystudovaná ekonomka Bobošíková v televizi pracovala od roku 1989 jako redaktorka domácí a ekonomické rubriky televizního zpravodajství, odešla v roce 1992. V letech 1993 až 1994 vedla oddělení hospodářské politiky v Hospodářských novinách, spolupracovala také s rozhlasovými stanicemi Radiožurnál a Frekvence 1. Do ČT opět nastoupila v roce 1994, od roku 1996 moderovala pořad "21". Televizi podruhé opustila koncem roku 1998, když kritizovala editorskou i personální politiku televize a způsob řízení zpravodajství. Poté se věnovala vlastním mediálním projektům. Od ledna do června 1999 pracovala na třetinový úvazek jako ekonomický poradce v kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. V březnu téhož roku patřila mezi uchazeče o místo generálního ředitele Českého rozhlasu, v červenci 2000 neúspěšně kandidovala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
KAREL KOCHMAN se po mnoha letech strávených na Barrandově stal zaměstnancem tehdy Československé televize poprvé v roce 1991, kdy byl jmenován šéfproducentem převzatých pořadů. Z televize odešel o rok později, aby se až do poloviny roku 1996 věnoval rodinným restitucím. V červenci 1997 jej Ivo Mathé jmenoval šéfproducentem uměleckých pořadů. Tím byl necelý rok, odešel poté, co Rada ČT vybrala jako nového ředitele Jakuba Puchalského. V dubnu 1999 se stal děkanem FAMU, loni v říjnu se vrátil do funkce šéfproducenta uměleckých pořadů. Na jaře 2000 byl také jedním z kandidátů do Rady ČT.
Karel Kochman se narodil v roce 1941 v Praze. Po gymnáziu vystudoval katedru produkce na FAMU a od roku 1964 pracoval jako produkční Filmového studia Barrandov. Mezi nejznámější filmy, které Kochman jako vedoucí výroby realizoval, patří Skřivánci na niti, Petrolejové lampy nebo Panna a netvor; byl také produkčním seriálů Lékař umírajícího času či Sanitka.
MICHAEL KRALERT, narozen 7. března 1969, pracoval v ČT jako ekonomický ředitel od dubna 1998 do února 2000. Z funkce odstoupil krátce po rezignaci Jakuba Puchalského z čela ČT. Během
svého působení v televizi se Kralert stal členem představenstva společnosti ČT Invest, kterou založilo již Mathého vedení za účelem správy nemovitostí v majetku ČT. Před svým působením v televizi byl finančním ředitelem První brněnské strojírny Třebíč, v jejímž představenstvu seděl do 1. září 1998.
VRATISLAV MĚCHURA je bývalým ředitelem píseckého regionálního Rádia Prácheň, v současné době vede soukromou uměleckou agenturu a podílí se na přípravě regionálního měsíčníku OKO.
Měchura se narodil 28. září 1953 v Benešově u Prahy. V roce 1977 absolvoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor český jazyk - občanská nauka. Po základní vojenské službě pracoval do roku 1992 ve společenských organizacích. V roce 1993 začal podnikat, o dva roky později začal pracovat jako externí redaktor a později jako moderátor Rádia Prácheň. Od roku 1996 pro rádio pracoval jako šéf programu a produkční. V září 1997 se stal ředitelem stanice, funkci zastával do dubna 2000.
JIŘÍ MEJSTŘÍK patřil mezi uchazeče o ředitele ČT již loni v prosinci, dostal se mezi šest kandidátů užšího výběru. Krátce po jmenování Jiřího Hodače řekl, že už před volbou měl informace o tom, že se šéfem veřejnoprávní televize stane právě Hodač. S televizním vysíláním získal Mejtřík zkušenosti v televizi Premiéra (předchůdkyni Primy), kterou vedl v letech 1993 až 1996.
Mejstřík se narodil v roce 1950 v Praze, absolvoval Právnickou fakultu Univerity Karlovy. Působil jako podnikový právník, v roce 1986 se stal redaktorem Československého rozhlasu. Od ledna 1990 do února 1991 byl náměstkem ředitele Českého rozhlasu (ČRo). V březnu 1991 byl jmenován ředitelem ČRo, na svou funkci rezignoval v březnu 1993, rozhlas vedl do května téhož roku do jmenování svého nástupce. Poté byl tři roky ředitelem Premiéry, v roce 1997 působil krátce na ministerstvu kultury. Nyní Mejtřík působí v několika regionálních televizních stanicích.
VĚRA VALTEROVÁ působí v právním útvaru ČT od roku 1993, předtím pracovala v obdobném postavení v Českém rozhlase. Počátkem ledna ji Jiří Hodač pověřil vedením právního a personálního oddělení. Poté, co byl Hodač 4. ledna hospitalizován, vybral si ji jako svého zástupce; po Hodačově rezignaci o týden později se Valterová stala nejvyšším představitelem veřejnoprávní televize.
 Věra Valterová pověřená řízením České televize (v popředí) a ředitelka zpravodajství ČT Jana Bobošíková na tiskové konferenci na Kavčích horách v Praze. (15. ledna 2001) |
 Věra Valterová, pověřená vedením televize, před budovou České televize na Kavčích horách, 18. leden 2001 |
