S politikou byla spojena téměř celá jeho životní dráha. Sám sebe charakterizoval jako křesťanskodemokratického politika, hrdě se však hlásil k tomu, že je konzervativnější a pravicovější než je obvyklé v křesťanskodemokratických stranách západní Evropy. Upozorňoval však na to, že je rozdíl mezi českým a britským konzervatismem, protože v České republice není "téměř co konzervovat". Podle jeho vyjádření být konzervativcem v České republice znamená být svého druhu revolucionářem nebo radikálem.
Vstup do politiky
Václav Benda vstoupil aktivně do politiky v roce 1977, kdy byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 1979 a 1984 byl rovněž jejím mluvčím. V roce 1978 patřil také k zakládajícím členům Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
Z matematika topičem
Důsledky své "protisocialistické" činnosti pocítil okamžitě; záhy po signování Charty mohl nadějný matematik a počítačový odborník pracovat už pouze jako topič. V květnu 1979 byl zatčen a po odmítnutí emigrace byl v procesu se členy VONS odsouzen za podvracení republiky ke čtyřem letům vězení. V druhé polovině 80. let vydával samizdatový časopis Paraf.
Zakladatel Křesťanskodemokratické strany
V roce 1988 spoluzakládal protirežimní Hnutí za občanskou svobodu, v jehož rámci vznikl v listopadu 1989 Křesťanskodemokratický klub. Z něho se už za měsíc vyprofilovala
Křesťanskodemokratická strana (KDS), které Václav Benda v příštích čtyřech letech předsedal. V samém závěru roku 1993 ho v čele strany nahradil Ivan Pilip, který za necelé tři roky přivedl KDS i s jejím místopředsedou Václavem Bendou pod ochranná křídla ODS.
V následujících letech Benda působil ve vedení ODS a patřil mezi její loajální členy rovněž při vnitrostranických bouřích na konci roku 1997.
Federální shromáždění
Do nejvyšších státních struktur vstoupil Václav Benda v roce 1989, když se na dobu do rozpadu federace stal členem vedení Federálního shromáždění ČSFR. V následujícím dvouletém období působil pouze ve stranickém aparátu a několikrát neúspěšně aspiroval na obsazení některé z vysokých státních funkcí.
V tisku se spekulovalo například o tom, že by mohl být v čele navrhovaného Prozatímního senátu, Českého statistického úřadu či že by mohl být jmenován generálním armádním inspektorem.
V roce 1996 vítězství ve volbách
V roce 1994 byl jmenován ředitelem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), z jehož čela byl odvolán na počátku loňského roku v souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů, která neumožňuje současný výkon této funkce a senátora.
K získání mandátu v horní komoře parlamentu jej zmocnili voliči Prahy 1 při senátních volbách v listopadu 1996.
Bendovu volební kampaň tehdy poznamenala řada nevybíravých útoků. Jeho dvacetiletý syn Filip byl surově zbit, druhý syn Marek, který je poslancem, se napadení ubránil. Bendův automobil shořel na parkovišti z nezjištěných příčin.
"Jsou to věci nepříjemné, ale tím, že jsme vstoupili do politiky, vzali jsme na sebe odpovědnost a tato rizika a nedomnívám se, že nechat se vyprovokovat, je správnou cestou, jak reagovat na takovéto události," řekl tehdy Benda.
V Senátu Benda působil jako člen komise pro Ústavu České republiky a člen ústavně-právního výboru. Na počátku letošního roku se rovněž dohodl se svým nástupcem v čele ÚDV Irenejem Kratochvílem, že obsadí jedno z míst v Kratochvílově poradním orgánu.
Kritice neušel
Benda byl během svého působení ve vrcholných funkcích často kritizován. Nevoli budil především svými svéráznými výroky. Bouřlivou reakci sklidil například za oběd s někdejším chilským diktátorem Augustem Pinochetem při jeho návštěvě České republiky. Benda tehdy Pinocheta označil za statečného muže, který pro Chile vykonal mnoho dobrého.
V poslední době rozbouřil veřejnou scénu především v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka se Státní bezpečností a svými výroky o lustracích kandidátů na vysoká státní vyznamenání.
O nemoci se veřejnost dozvěděla v dubnu
Zpráva o Bendově nemoci na veřejnost pronikla koncem dubna na schůzi horní komory, kdy senátoři odmítli Bendu zbavit imunity a vydat ho k trestnímu stíhání pro podezření z neoprávněného nakládání s osobními údaji právě v souvislosti s touto aférou.
Studium a soukromí
Václav Benda se narodil 8. srpna 1946 v Praze. Na pražské Karlově univerzitě vystudoval bohemistiku a filozofii a v roce 1970 získal titul PhDr. V příštích pěti letech prohluboval své vzdělání na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde absolvoval obor teoretická kybernetika a kde současně působil jako asistent. Do roku 1977, kdy si kariéru zmařil podpisem Charty, pracoval jako počítačový odborník.
Bohatá je rovněž Bendova publikační činnost, která obsahuje literární a literárněvědné práce i studie z oboru matematiky, filozofie a teologie. V roce 1998 obdržel Václav Benda za své celoživotní dílo i postoje Medaili Za zásluhy.
S manželkou, která je matematička, měl šest dětí.
