Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Milovník volejbalu dal zabít tisíce lidí, na rukou měl i českou krev

  14:08aktualizováno  22:19
Hasil spory mezi svými pěti manželkami, při volejbalu smečoval ze země a nakonec nechal zabít přes tři tisíce lidí. Sečíst oběti Usámy bin Ládina není snadné, jeho lidem lze prakticky jistě přičíst 3 269 mrtvých z pěti útoků. Boj s terorismem zaplatil životem i český velvyslanec Ivo Žďárek.

Usáma bin Ládin. | foto: Profimedia.cz

Život Usámy bin Ládina ukončila přestřelka kus od Islámábádu, Západ jeho smrt oslavuje. Kdo vlastně Usáma bin Ládin byl a jak se stal nejhledanějším teroristou posledních deseti let?

Filmy pohrdal, volejbal miloval

O tom, jak málo se ví o jeho dětství a mládí, svědčí už nejasnosti v datu jeho narození. Sám kdysi v televizním interview uvedl 10. březen 1957, mluvilo se ale také o roku 1955. Každopádně přišel na svět v Saúdské Arábii jako syn jemenského stavebního magnáta a Syřanky. Jeho výchova se nesla v duchu přísně fundamentalistického sunnitského směru islámu - wahhábismu.

Poprvé se oženil v sedmnácti, diplom stavebního inženýra získal o pět let později. Přátelé ze školy na něj vzpomínali jako na zbožného muže povzneseného nad filmy či hudbu, fascinovaného učením egyptského Muslimského bratrstva. Spásu muslimů viděl v právu šaría. Stoupence panarabismu (k těm se řadili například vládci Gamal Násir, Saddám Husajn či Muammar Kaddáfí) měl za pomýlence.

Teroristické útoky 1997-2011

Saúdská Arábie, 2006: 26 obětí (24 vojáků USA)

Luxor, Egypt, 1997: 62 obětí

Ambasády USA v Keni a Tanzanii, 1998: 224 obětí

Torpédoborec USS Cole, Jemen, 2000: 17 obětí

New York a Washington, 11. 9. 2001: 2 977 obětí

Bali, 2002: 202 obětí

Madrid, 2004: 191 obětí

Londýn 2005: 52 obětí

Šarm al-Šajch, Egypt, 2005: 88 obětí

Ammán, Jordánsko, 2005: 60 obětí

Hotel Marriott, Pákistán 2008: 54 obětí

Tučně jsou psány útoky, k jejichž zorganizování se al-Káida přihlásila. Výčet zahrnuje jen větší útoky.

Trochu paradoxně do toho zapadá informace jeho bývalého bodyguarda, že měl rád volejbal a při smečování nemusel ani moc skákat - bez pár centimetrů měřil dva metry. V Afghánistánu si ho později určitě nezahrál, Taliban měl pro sportovní hřiště pochopení pouze jako pro dobré místo na popravy.

Křížová výprava do Afghánistánu

V prosinci 1979 začala kruciáta do Afghánistánu. Praporce s kříži nahradily srpy a kladiva, rytíře ve zbroji ruské tanky a pancéřované helikoptéry.

Usáma u toho nemohl chybět. Desítky milionů dolarů zděděné po otci investoval do boje proti Sovětům. Podporovala ho Saúdská Arábie, Pákistán i USA. V roce 1986 spoluzaložil výcvikový tábor Lví doupě (arabsky al-Masada).

Nelíbilo se mu ale, že jeho spolupracovníci prosazují zařazení arabských dobrovolníků do afghánských jednotek. Chtěl vlastní ozbrojenou složku, šířící slávu Alláha, a tak si v roce 1988 založil svou organizaci. Pojmenoval ji al-Káida. A po vyhnání Sovětů z Afghánistánu se vrátil do Saúdské Arábie jako hrdina.

Teroristou snadno a rychle

Zlom přišel při irácké invazi do Kuvajtu. Saúdská Arábie řešila, jak se bránit Saddámovi, pokud se v Kuvajtu nezastaví. "Dám vám mudžáhidy, budou zemi bránit," přemlouval Usáma krále Fahda a ministra obrany Sultána. Marně, Saúdská Arábie se rozhodla požádat o pomoc Američany. Přítomnost cizích vojáků na posvátné půdě islámu bin Ládina rozzuřila do běla.

Opustil Arabský poloostrov a zakotvil v Súdánu, odkud dál slovně ostřeloval krále Fahda. Rodina se ho zřekla, přišel o saúdskoarabské občanství. Al-Káidu doplnil kádry z Egyptského islámského bratrstva. Ale po nepodařeném atentátu na egyptského prezidenta ho mezinárodní tlak vyhnal do Afghánistánu.

Teroristické útoky se začaly množit. Útočníci se zaštítili fatvou, podle níž lze zabíjet i nevinné muslimy v blízkosti nepřátel, protože by tak či tak přišli do nebe. Vlastní fatvu proti americkým vojákům vydal v roce 1996 i bin Ládin.

Dvojčata... a pak už jen útěk

Teroristů - ať už přímo Ládinových mužů, nebo těch, kteří se inspirovali - bylo najednou všude plno: 62 mrtvých v Luxoru (1997), 224 při výbuších na amerických ambasádách v Nairobi a Dar es Salaamu (1998), 17 zabitých námořníků při útoku na torpédoborec USS Cole. Usáma se probil do seznamu deseti nejhledanějších lotrů americké FBI.

Pak přišlo 11. září  2001 a jeho tři tisíce mrtvých ve zhroucených věžích Světového obchodního centra, na palubách unesených letadel a v Pentagonu. Usáma v té době - lze-li věřit výpovědím vězňů z Guantánama - cestoval mezi Kandahárem a Kábulem. Bylo mu jasné, že odveta přijde brzy a Afghánistán bude ztracen. Zajišťoval útěk svých manželek a členů rodiny.

Když Taliban ztratil Afghánistán a uchýlil se k partyzánské formě boje, stal se bin Ládin definitivně psancem na útěku. Vyvázl z obklíčené horské pevnosti Tora Bora a slehla se po něm zem. Nějaký čas se skrýval v Afghánistánu, pak přešel pákistánské hranice. A jak se ukázalo, žil tam ve velkém pohodlí.

Média zásoboval prohlášeními, jimiž dokazoval, že ještě žije. Třebaže žádné operace už nevedl, inspirací pro teroristy zůstal. V následujících letech vybuchovaly bomby například v Madridu, v Londýně či v pákistánském hotelu Marriott. Při posledním zmíněném útoku zahynul český velvyslanec Ivo Žďárek.

Nebyl jedinou obětí teroristů, která měla českou krev. Ve Světovém obchodním centru zahynuli Čechoameričané Lukáš Rambousek a Alena Sešínová, při útoku v Šarm aš-Šajchu bomba zabila delegáta cestovní kanceláře Petra Kořána.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Spisovatelka Kateřina Janouchová  v Show Jana Krause
Literátka Janouchová urážela švédskou političku, ta podala trestní oznámení

Poslankyně švédské Levicové strany Rossana Dinamarcaová podala trestní oznámení na spisovatelku a novinářku českého původu Kateřinu Janouchovou žijící ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.