Meinhofová se narodila 7. října 1934 v dolnosaském Oldenburgu. Ještě na vysoké škole začala vydávat několik studentských levicových časopisů. Novinářské kariéře se posléze věnovala v časopisu Konkret, který finančně podporovala tehdejší východoněmecká vláda. Několik let byla i jeho šéfredaktorkou a vdala se za Klause Rainera Röhla, vydavatele časopisu.
Rozpory mezi Röhlem a Meinhofovou, kterým se mezitím narodila dvojčata Regine a Bettina, však narůstaly, a to zřejmě i v pohledu na politiku. Zatímco Röhl se postupně od marxismu odkláněl, Meinhofová se naopak radikalizovala.
Osvobození Baadera a vznik RAF
Svou roli v tom zřejmě sehrál neúspěšný atentát na jednoho z vůdců studentského levicového hnutí Rudi Dutschkeho. „Protest je, když říkám, to a to se mi nelíbí. Odpor je, když se postarám, aby se to, co se mi nelíbí, už nedělo,“ napsala Meinhofová 11. dubna 1968 v reakci na atentát.
Manželství nakonec nevydrželo a Meinhofová opustila Röhla a později i časopis, který se podle ní stal příliš komerčním. Proti svému někdejšímu manželovi se obrátila natolik, že zorganizovala obsazení redakce jeho časopisu radikály. Ti nakonec poničili i Röhlův dům, za čímž podle Röhla také stála Meinhofová.
Francouzští policisté u města Mylhúzy ohledávají poničený vůz podnikatele Hanse Martina Schleyera, kterého v roce 1977 unesli a později zavraždili členové RAF.
V polovině května 1970 se Meinhofová zúčastnila akce, během níž byl násilím osvobozen levicový radikál Andreas Baader, vězněný za žhářský útok na obchodní dům. Podle německé stanice NDR dokonce celou akci naplánovala. Ve stejný den, tedy 14. května, formálně vznikla Frakce rudé armády (RAF).
Tato komunistická „městská guerilla“, jež měla kořeny ve studentských protiválečných protestech, podstoupila několikaměsíční trénink u palestinského Fatahu a následně v letech 1970 až 1972 provedli několik bombových útoků. Vražedné řádění skupiny si za téměř třicet let její působnosti vyžádalo celkem 36 obětí.
Frakce rudé armádyTři desítky let činnosti RAF si vyžádalo 36 obětí, 21 mrtvých teroristů, 26 rozsudků doživotí pro teroristy, 200 raněných, 1 500 odsouzených spolupracovníků, sympatizantů či členů. Teroristé vyhledávali nejen prominenty politické a hospodářské sféry, ale také lidi spjaté s nacistickým režimem. Mezi oběťmi byl například spolkový generální prokurátor Siegfried Buback, šéf peněžního ústavu Dresdner Bank Jürgen Ponto nebo šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer. RAF byla rozpuštěna v roce 1998. |
Zpochybňovaná sebevražda ve vězení
V červnu 1972 byli zakladatelé RAF včetně Meinhofové během několika dnů pozatýkáni a obžalováni z několikanásobné vraždy. V přísně střežené věznici Stammheim ve Stuttgartu mezi nimi při čekání na soud vypukly spory, kdo skupinu později povede a Meinhofová se dostávala do stále větší izolace.
Dlouho očekávaný „Stammheimský proces“ začal v květnu roku 1975, Meinhofová se však verdiktu nedočkala. 9. května 1976 ji bachaři nalezli oběšenou v její cele. Oficiální příčinou smrti byla sebevražda, mnozí - především její rodina a přátelé - tuto verzi zpochybňují.
Případ Meinhofové měl dohru ještě o několik desítek let později. Postupem času vyplulo na povrch, že lékaři při pitvě z hlavy Meinhofové vyjmuli mozek, který zůstal oddělený od těla. Podle vědců, kteří jej zkoumali, za radikalizací Meinhofové mohlo stát poškození mozku.
Na počátku 60. let totiž Meinhofová podstoupila operaci, při které jí lékaři odstranili nádor. „Příklon k terorismu může vysvětlovat poškození mozku,“ řekl podle BBC v roce 2002 Bernhard Bogers, který mozek zkoumal pět let. Dcery Meinhofové se zasadily o to, aby byl její mozek po 26 letech řádně pohřben.
