Předseda Nejvyššího soudu a faktický vládce slovenské justice Štefan Harabin.

Předseda Nejvyššího soudu a faktický vládce slovenské justice Štefan Harabin. | foto: ČTK

Z čela slovenské justice odchází Štefan Harabin, symbol mečiarismu

  • 13
Ke slovenské justici nemá velká část Slováků moc důvěry. Za "žábu na prameni" považují jejího mnohaletého šéfa sedmapadesátiletého Štefana Harabina. Nyní však bude muset po neúspěšném pokusu o znovuzvolení předseda Nejvyššího soudu a faktický vládce slovenské justice Harabin odejít.

Velká část Slováků to považuje za velkou, ba zásadní událost. Harabin se dostal k vrcholným postům v dobách "mečiarismu" a zůstal v nejvyšších funkcích ještě dlouho poté, co sám Vladimír Mečiar z politiky zmizel.

Slovenská politika není rozhodně "čistější" než česká, právě naopak, ale přesto tam ještě žádný z vysokých slovenských politiků a úředníků nebyl soudy shledán vinným.

Téměř bez potrestání prošla i doma "mečiarismu", jak se označuje doba, kdy na Slovensku vládl v letech 1993-1998 autoritářský premiér Vladimír Mečiar. V té době byla nejen svérázným slovenským způsobem zprivatizována většina slovenského státního majetku, ale byly porušovány i mnohé zásady demokracie. Vrcholem byl dodnes nepotrestaný únos syna prezidenta Michala Kováče.

Na tom, že se v těchto a mnoha dalších kauzách nepodařilo dobrat spravedlnosti, se zasloužila i slovenská justice, jejíž základ byl položen právě v mečiarovské době. Štefan Harabin, který se dokázal stát předsedou Nejvyššího soudu, na tomto postu vydržel přesto, že se moci ujala nová protimečiarovská garnitura.

Symbol mečiarismu

S odvoláním na nezávislost soudů se dařilo Harabinovi a jeho skupině soudců, kteří se dostali na své posty v mečiarovské době, držet své pozice a účinně bránit jakékoli reformě slovenské justice. "Harabin je takový symbol zašlých časů," říká lídr slovenské Něžné revoluce roku 1989 sociolog a vydavatel Fedor Gál. "Jsou na něj navázány mnohé kauzy, které jsou velmi, velmi nepříjemné a špatné," uvedl pro Českou televizi Gál.

Jednu z nejsmutnějších rolí sehrál Harabin jako ministr spravedlnosti v letech 2006-2009, kdy byl nominován do první vlády Roberta Fica za Mečiarovo koaliční Hnutí za demokratické Slovensko. Z tohoto postu fakticky paralyzoval Speciální soud, který se měl zabývat případy největší politické korupce a organizovaného zločinu a jako nová instituce měl rozbít monopol mečiarovské generace v soudnictví. V roce 2009 se z postu ministra spravedlnosti opět nechal zvolit do čela Nejvyššího soudu.

Proslul velice hrubým vystupováním, v mnohém podobném právě Mečiarovi, tím, že si jako šéf slovenských soudů psal sám sobě extrémně vysoké odměny, i úspěchy ve sporech se slovenskými médii, na kterých vysoudil v přepočtu několik milionů korun odškodného. Podílel se také na odvolání několika mladších soudců, kteří se odmítli podřídit zavedeným pořádkům. Jak uvádí mnozí slovenští komentátoři Harabin dlouhá léta bránil reformám soudnictví a vzniku protikorupčních zákonů.

Harabina nechtěl už ani Fico

Harabin, jako symbol klientelismu slovenské justice a jejího napojení na politickou a podnikatelskou elitu, se stal nakonec nepřijatelný i pro Smer premiéra Roberta Fica. "Je objektivním faktem, že předseda nejvyššího soudu rozděluje soudnictví," přiznal před časem premiér Fico.

Přes všechny zákulisní manévry se Harabinovi nepodařilo v pondělí večer v Sobrancích u ukrajinských hranic obhájit pozici šéfa Nejvyššího soudu, v dalším kole volby už nesmí kandidovat a tak období jeho téměř neomezené vlády ve slovenském soudnictví zřejmě končí.

To velmi přivítal v červnu nastupující prezident Andrej Kiska. "Velmi oceňuji všechny ty, kteří nemlčeli a svojí aktivitou přispěli k tomu, aby justice nezaspala v éře, kdy se stala jednou z příčin obrovské nedůvěry lidí ve fungování státu," uvedl Kiska pro deník Sme.

Harabin ovšem nezůstal nic dlužný své pověsti a novému prezidentovi přes média vzkázal, že v jiných zemích než Slovensko, by byl místo v prezidentském úřadě ve vězení za lichvářství, kterého se měl podle Harabina dopouštět, když před lety provozoval splátkovou společnost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video