Premiér Rusnok: dvojnásobný ministr, člen NERV i podporovatel Klause

  • 104
Nový premiér Jiří Rusnok má za sebou pestrou kariéru. Vystudovaný ekonom působil ve státní správě, odborové centrále i v čele ministerstev financí a průmyslu a obchodu. V posledních letech se věnuje zejména penzijním fondům. Kabinetu svého předchůdce Petra Nečase dosud radil jako člen Národní ekonomické rady vlády.

Rusnok se narodil v Ostravě 16. října 1960. Po studiích na VŠE v Praze působil ve Státní plánovací komisi a na Federálním ministerstvu pro strategické plánování. Před rokem 1989 byl kandidátem členství v KSČ. 

V 90 letech pracoval v sociálně-ekonomickém oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Radil i tehdejšímu šéfovi odborů, současnému europoslanci Richardu Falbrovi.

Zeman jmenoval Rusnoka premiérem

Současný předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil, o kterém se také spekulovalo jako o možném kandidátovi na premiéra, jmenování Rusnoka vítá. "Dalo se to čekat. Je to člověk, který už zastával významné posty a v této době krize jsou jeho ekonomické  manažerské znalosti přesně tím, co u premiéra potřebujeme," řekl iDNES.cz Zavadil.

Premiér Jiří Rusnok

Vstup do sociální demokracie Rusnok načasoval dobře. Členem ČSSD se stal v lednu 1998, tedy jen pár měsíců před volebním vítězstvím strany a jejím nástupem do Strakovy akademie. V srpnu téhož roku se Rusnok stal v roce 1998 náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. A později zamířil ještě výš. V dubnu 2001 jej premiér jmenoval ministrem financí, ve funkci nahradil Pavla Mertlíka.

Podle tehdejšího ministra dopravy Jaromíra Schlinga Rusnok funkci dobře zvládal. "Měl k tomu předpoklady. Státní správa, což je speciální disciplína, mu nebyla cizí. Nyní bude moci svoje zkušenosti zúročit v roli premiéra," míní Schling. Byť má k Zemanovi nadále blízko, o jeho záměru jmenovat do čela vlády právě Rusnoka prý nevěděl.

Z politiky se stáhl v roce 2003, věnuje se penzijním fondům

V dalším volebním období se dostal do Sněmovny a znovu i do vlády. Ve Špidlově kabinetu vedl resort průmyslu a obchodu. Ve vládě však setrval jen do března 2003, kdy jej Špidla nahradil Milanem Urbanem. Premiér mu vytýkal například to, že Rusnok v prezidentské volbě hlasoval pro Václava Klause.

"Tehdy jsem nerozuměl, proč z vlády odešel. Neviděl jsem pro to důvody," vzpomíná tehdejší ministr zahraničí a předseda lidovců Cyril Svoboda. "Bral jsem jej vždycky jako člověka, který má velkou odbornost a je schopen komunikace i napříč politickým spektrem. Vždy jsem s ním měl jen pozitivní zkušenost. Myslím, že spravovat zemi pár měsíců do předčasných voleb bude schopný," dodává pro iDNES.cz Svoboda.

Poté, co Rusnok v březnu 2003 neuspěl na kongresu ČSSD s kandidaturou na předsedu (vyhrál Špidla), rezignoval i na poslanecký post a z politiky se stáhl. Později opustil i ČSSD.

Současný stínový ministr životního prostředí Špidla se nechce k Rusnokovi příliš vyjadřovat. "Nebudu osobně popisovat nového ministerského předsedu, to není vhodné. Setkal jsem se s ním jako s ekonomickým odborným analytikem a tam mě zaujal. Dále to komentovat nebudu," řekl iDNES.cz bývalý premiér.

Nečasovi radil s ekonomikou, penzijní reformu kritizoval

Po odchodu z politiky Rusnok působí v soukromém sektoru. Vedl Asociaci penzijních fondů České republiky, nyní je členem jejího prezídia. Kritizoval vládní důchodovou reformu (více o jeho postojích čtěte zde).

V současnosti je předsedou představenstva a generálním ředitelem ING PF. V letech 2006 až 2009 vedl Výbor pro finanční trh, poradní orgán bankovní rady ČNB.

Rusnok je také členem poradního sboru Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou ustavil jeho předchůdce ve funkci, premiér Petr Nečas.

Exministr dopravy Schling hodnotí nového premiéra jako otevřeného a komunikativního člověka. "I když jsme se názorově třeba lišili v některých záležitostech, vždy to byl věcný spor, nikdy to nezklouzávalo do osobní roviny," řekl iDNES.cz exministr.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video