Petr Lessy v čele policie vydržel něco přes rok. Byl sedmým policejním prezidentem samostatné České republiky.

Petr Lessy v čele policie vydržel něco přes rok. Byl sedmým policejním prezidentem samostatné České republiky. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

PROFIL: Lessy byl reliktem vládnutí VV, nepřežil je ani o půl roku

  • 19
Petr Lessy se stal policejním prezidentem při krizi, která hrozila rozštěpením vlády a kterou netypicky "hasil" i prezident Václav Klaus. Lessyho v prosinci 2010 protlačil do čela policie ministr vnitra Radek John, předseda Věcí veřejných. Po odchodu této strany z vlády byl ale pád šéfa policie otázkou času.

Proč otázkou času? Policejní prezident je za normálních okolností neodvolatelný. Jenže jeho obvinění ze zneužití pravomocí a pomluvy (více o odchodu Lessyho zde) je okolnost mimořádná, za níž policejního prezidenta sesadit lze.

Petr Lessy se narodil v roce 1964 v Prostějově, vystudoval práva na policejní akademii. Nastoupil v roce 1991 a měl tak více než dvacetiletou praxi.

Během ní šéfoval územnímu odboru vnější služby ve Frýdku-Místku i severomoravské pořádkové policii. Velel řadě zásahů proti extremistům nebo fotbalovým výtržníkům. Byl i náměstkem krajského ředitele jihomoravské policie.

Není bez zajímavosti, že v letech 2006-2010 byl zastupitelem obce Palkovice, zvoleným za ODS - tedy za stranu, která nominovala do vlády ministra vnitra Kubiceho. Muže, který nyní Lessyho odvolal.

Dějství první: Favorit ministra Johna

Když ministr vnitra za Věci veřejné Radek John v roce 2010 rozpoutal tažení proti tehdejšímu šéfovi policie Oldřichu Martinů, patřil Lessy od začátku mezi Johnovy favority na důležité místo. Spor, kvůli kterému se vláda málem rozpadla, musel tišit i prezident Václav Klaus (více o dohodě na Hradě čtěte zde).

Oldřich Martinů odstoupil a poradní komise 19. ledna 2011 velkou většinou chráněnce VV Lessyho doporučila. Občanští demokraté se spokojili s tím, že podle dohody, jak ji interpretoval faktický šéf VV Vít Bárta, měl zase premiér Petr Nečas nominovat šéfa vznikající Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Policejní prezidenti ČR

  • Ivan Vyleta
    (1993)
  • Stanislav Novotný
    (1993-1994)
  • Oldřich Tomášek
    (1995 - 1998)
  • Jiří Kolář
    (1998 - 2005)
  • Vladislav Husák
    (2005 - 2007)
  • Oldřich Martinů
    (2007 - 2010)
  • Petr Lessy
    (2011 - 2012)

Tím se stal Ivan Bílek, bývalý náměstek Oldřicha Martinů a muž označovaný za blízkého exministru vnitra Ivanu Langerovi. Právě Bílkova inspekce nyní Lessyho obvinila, čímž Kubicemu umožnila jeho odvolání.

Dějství druhé: Johna střídá Kubice, útok střídá útok

Ministr se totiž nemůže jednoduše usmyslet, že se mu policejní prezident nelíbí a odvolat ho - to dává šéfovi policie jistou imunitu před politickým tlakem. Pravdou ale je, že bez podpory politiků policejní prezident nemůže "přežít" dlouho.

Lessy to dokázal zhruba čtyři měsíce. V dubnu 2012 totiž Věci veřejné definitivně opustily vládu poté, co se rozštěpil jejich poslanecký klub (více o odchodu VV z vlády zde). Hlasy nejmenší strany ve Sněmovně přestaly být pro udržení kabinetu důležité. A navíc už rok byl ministrem vnitra Jan Kubice, který si s Lessym příliš nerozumí.

V listopadu 2011 tak Kubice vyzval Lessyho k rezignaci kvůli tomu, že policejní prezident odmítal ministerské návrhy na personální a systémové změny v policii.

Začátkem letošního ledna zahájil Kubice s Lessym první kázeňské řízení, zdůvodnil je výroky policejního prezidenta na adresu náměstka zlínské krajské policejní správy Jaroslava Vaňka v kauze takzvaného Toflova gangu. S tímto pokusem ještě Kubice neuspěl a řízení sám zastavil.

Na další možnost k výpadu čekal do půli února, Generální inspekce bezpečnostních sborů totiž prověřovala, zda Lessy nespáchal trestný čin překročením limitů při udělování odměn policejním šéfům. Patnáctého února inspekce oznámila, že se policejní šéf trestného činu nedopustil.

Analýza iDNES.cz

Jak "vláda boje o prezidenta policie" sesadí Lessyho

Už v květnu prověrka nařízená Kubicem ukázala, že výběr Lessyho na post šéfa policie nebyl standardní - premiér Petr Nečas předtím označil řízení za "kočkopsa". Vady ale podle prověrky byly jen procesní a jmenování platilo.

Dějství třetí: Hádky s Kalouskem

Doslova na minové pole se pak Lessy pustil 12. července, když oznámil, že mu kvůli podezřelému nákupu vojenských letounů CASA telefonoval ministr financí Miroslav Kalousek a vyčítal mu prý postup v této věci (více o telefonátech zde).

Lessy některé Kalouskovy výroky označil za zastrašování vyšetřovatelů. Z Kalouskovy TOP 09, která do té doby byla k Lessymu víceméně neutrální, se rázem stal další protivník policejního šéfa.

Události nabraly spád. Policejní prezident o tři dny později vyzval podřízené k odolnosti vůči vlivům "veřejně známých, mocných a vlivných lidí". To už nevydržel premiér Petr Nečas, který vzkázal, že Lessy je za hranou politického aktivismu. Krátce nato dokonce Kubice prohlásil, že mu Lessy slíbil odchod z čela policie. Lessy to nicméně rázně popřel.

Začátkem srpna si nicméně šéf policie v Právu postěžoval, že jej Kubice "vydírá" a nutí k odchodu z funkce. Právě kvůli tomu podal Kubice podnět generální inspekci, podezíral Lessyho z pomluvy. Tento v pořadí už několikátý pokus o podkopání Lessyho pozice uspěl, inspekce policejního prezidenta obvinila a ministr jej tak mohl odvolat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video