Předseda vlády Petr Nečas na tiskové konferenci k masivnímu policejnímu zásahu. (13. června 2013) | foto: Michal Růžička, MAFRA

PROFIL: Nečas byl v politice přes 20 let, na vrcholu tři roky

  • 34
Politická kariéra dlouholetého místopředsedy občanských demokratů osmačtyřicetiletého Petra Nečase nabrala obrátky krátce před volbami v roce 2010. Tehdy Nečas narychlo nahradil na pozici volebního lídra tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka a podařilo se mu usednout do křesla premiéra, přestože ve volbách tehdy zvítězila ČSSD. Vaz mu zlomila aféra šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové.

Do čela občanských demokratů, kteří jej v předsednické funkci potvrdili v červnu 2010, přitom přišel Nečas s pověstí "pana čistého". Přestože ve vedení strany působil od roku 1999, jeho jméno nebylo nikdy spojeno z žádným skandálem a Nečas se tak měl stát tím, kdo napraví pošramocenou pověst nejsilnější pravicové strany v ČR. Té předtím uškodil zejména problém takzvaných regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří měli údajně velký vliv na rozhodování politiků strany.

Pád Nečasovy vlády

  • NEČAS podá demisi. V pondělí navštíví prezidenta Zemana.(více zde)
  • ON-LINE: Pád Petra Nečase minutu po minutě. (více zde
  • DOKUMENT : Prohlášení premiéra Nečase k demisi. (více zde)
  • ZAHRANIČNÍ média informují o Nečasově pádu. (více zde)
  • KAUZA NAGYOVÁ: Policie obvinila osm lidí, Posledním byl Marek Šnajdr. (více zde

Po volbách koncem května 2010 se Nečasovi podařilo sestavit zdánlivě nejsilnější kabinet novodobých českých dějin. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných měla ve Sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců koalice. Kabinet ale prakticky od počátku provázely vnitřní konflikty - ať už kvůli odvolání policejního prezidenta, údajné korupci na ministerstvu životního prostředí nebo loňské potíže kolem schvalování daňového balíčku, který nechtěla část ODS.

Nečas byl někdy kritizován za určitou nerozhodnost a nedostatek přirozeného "vůdcovství", ať už ve straně nebo ve vládě, kde se dostával do sporů třeba s druhým mužem TOP 09 a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O tom, že Nečasova vnitrostranická pozice nebyla úplně pevná, pak svědčí například hlasování na loňském podzimním volebním kongresu ODS. Narychlo nominovaný Ivan Fuksa (jeden z tzv. "rebelů", nyní ve vazbě) získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů.

Fotogalerie

Velkou snahu věnoval Nečas očištění strany od vlivu zákulisních hráčů, což se mu ale podle médií například v Praze tak docela nepodařilo. S některými svými spojenci, třeba bývalým místopředsedou ODS a exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem se zase nerozešel v nejlepším. Výrazným momentem byl také konflikt s bývalým šéfem poslaneckého klubu Petrem Tluchořem (nyní též ve vazbě), který při loňském hlasování o daňovém balíčku hrozil přerůst v pád vlády.

Postavení Petra Nečase v čele vlády ani strany přitom nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením v řadě posledních voleb příliš nevedlo. Výrazně například oslabilo ODS strany v Senátu, který nyní ovládá ČSSD, a pokračuje i dominance sociální demokracie v krajích. V letošních přímých prezidentských volbách pak kandidát občanských demokratů, první místopředseda horní komory Přemysl Sobotka skončil v prvním kole až osmý z devíti uchazečů se ziskem 2,46 procenta hlasů.

Přes turbulence, rozpad původní koalice loni v dubnu a snižování počtu poslanců, kteří vládu podpořili při opakovaných hlasováních o vyslovení důvěry a nedůvěry, se ale Nečasovu kabinetu podařilo prosadit řadu důležitých zákonů. Od předloni schváleného nového občanského zákoníku, který by měl vstoupit platnost od roku 2014, přes letošní zavedení penzijní reformy až po kritizované církevní restituce, které teprve nedávno potvrdil verdikt Ústavního soudu.

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti. Vystudoval fyziku na dnešní Masarykově univerzitě v Brně. Pracoval ve vývoji v Tesle Rožnov (1988-1992), do ODS vstoupil v říjnu 1991, od roku 1999 byl místopředsedou (v letech 2004-2006 prvním místopředsedou). Od roku 1992 zasedá ve Sněmovně, v polovině 90. let byl krátce prvním náměstkem ministra obrany. Od září 2006 do května 2009 byl ministrem práce a vicepremiérem v obou vládách Mirka Topolánka. V roce 1986 se oženil, má čtyři děti. Tento týden oznámil, že se rozvádí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video