Premiér Bohuslav Sobotka si ho do svého týmu vybral jako schopného manažera, který úspěšně vede největší českou nemocnici už šestnáct let. Na ministerstvo přichází s heslem Rovné zdravotnictví pro všechny. „Přijdete k lékaři a máte jistotu, že ať jste docent, nebo zedník, dostanete úplně stejnou péči. To musí zůstat,“ říká Ludvík (více zde).
Jenže to byl právě on, kdo před pěti lety rozvířil kauzu „kulichů“ tedy protekčních pacientů, jimž je poskytována zvláštní péče. Na veřejnost tehdy uniklo video, v němž Ludvík popisuje, jak se nemocnice bez peněz od nich neobejdou.
Obhajoba kulichů ovšem není jediným „hříchem“ nastupujícího ministra. Jen letos na sebe šéf Motola stihl upozornit hned několikrát.
Z Motola musel odejít Klíček
Před pár týdny Ludvík z Motola „vyštípal“ Nadační fond Klíček, jenž se zde 23 let staral o deset lůžek, která si za symbolickou cenu mohli pronajmout blízcí nemocných dětí (více čtěte zde).
Přestože petici na záchranu ubytovny podepsalo na třináct tisíc lidí, Klíček musel prostory posledního října vyklidit. Vedení nemocnice se odvolávalo na novelu zákona o nakládání s majetkem státu. Argumentovalo, že prostory potřebuje pro zdravotní sestry a ubytování pro příbuzné hospitalizovaných pacientů dokáže zajistit samo.
Zakladatelka nadace Markéta Královcová tvrdí, že Ludvík dokáže v jednáních bez uzardění nemluvit pravdu. Jako příklad uvádí situaci, kdy Ludvík stále měnil důvody, proč výpověď Klíčku dává.
„Nejprve tvrdil, že je to kvůli novele zákona o nakládání s majetkem státu, ačkoli samotná novela ve vztahu k naší práci žádnou změnu nepřinesla. Poté začal mluvit o skladu nábytku, což byl logistický nesmysl. Po čase přišel s tím, že v dotyčných místnostech nemocnice bude ubytovávat sestry, což ale nejde, protože pokoje nemají vlastní příslušenství. Následně tedy důvod změnil na ubytovávání ukrajinských sester – jako kdyby ukrajinským sestrám měl stačit nižší standard. Když jsme poukázali na nehoráznost takového tvrzení, přišel pan ředitel s tím, že prostory budou třeba pro ubytovávání sester v době, kdy mají pohotovost na telefonu,“ popisuje Královcová.
Krok šéfa FN Motol se nelíbí ani některým poslancům kontrolního výboru. „Budu chtít po novém ministrovi vysvětlení, proč FN Motol dala Nadačnímu fondu Klíček výpověď z užívání prostor. Stávající důvody jsou pro mě neuspokojivé,“ říká poslanec a člen výboru Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).
Pereme levně, tak to změníme
V létě pak MF DNES zjistila, že se Ludvíkova nemocnice chystá svěřit vlastní dobře fungující prádelnu komerčním firmám, což může celkový provoz prodražit. „Technologie je zastaralá, tudíž horší kvalita vypraného prádla a vysoké náklady na provoz,“ odůvodnila krok mluvčí špitálu Pavlína Danková.
Profil nového ministra pro lidská práva Jana Chvojky |
Soukromá firma, které chce provoz prádelny svěřit, ji má zároveň zrekonstruovat za zhruba 150 milionů korun. Motol přitom dnes pere za zhruba 11 milionů ročně, což je méně, než kolik vydají i řádově menší nemocnice v krajích. Podle odborníků v oboru jsou náklady na chystanou rekonstrukci přemrštěné. „Samotné stroje nutné k provozu prádelny v nemocnicích se prodávají maximálně do 60 milionů,“ odpověděl na dotaz MF DNES jeden z výrobců pracích technologií. Další jeho slova potvrdil.
Motol nebyl schopný vysvětlit, v čem spočívá výhoda plánované změny. Za jednoznačné plýtvání označil záměr vedení nemocnice také Jiří Exnar, bývalý dlouholetý předseda Asociace prádelen a čistíren.
„Po takové rekonstrukci by dokázal Motol vyprat pro všech pět velkých nemocnic v Praze. Tlaky komerčních prádelen na rušení vlastních nemocničních prádelen a na přechod k drahému pronájmu prádla jsou bohužel patrné v řadě nemocnic včetně FN Motol,“ dodává.
Balonek ze zlata
Dosavadní šéf Motola se také zapsal do povědomí jako hlasitý odpůrce chystaného registru smluv, který měl ukázat, za kolik nemocnice nakupují léky nebo zdravotnický materiál. Byl to právě Ludvík, který veřejnosti vysvětloval, proč by bylo lepší, kdyby nemocnice tuto povinnost neměly.
„Například do nemocnice v noci přivezou pacienta s infarktem, který potřebuje atypický stent, tedy ‚balonek‘ do neprůchodné cévy. Pokud by platil registr smluv, sestra by ve dvě hodiny ráno musela poslat objednávku, počkat na potvrzení a pak teprve může stent použít. Životy pacientů tak mohou být ohroženy,“ namítal tehdy Ludvík.
Tato argumentace však nesedí. Jeden stent stojí kolem deseti tisíc korun, kdežto povinnost zveřejňovat smlouvy se týká jen nákupů nad 50 tisíc korun.
„Onen balonek by musel být přinejmenším ze zlata, aby stál více než padesát tisíc a podléhal tak zákonu,“ říká Jiří Skuhrovec z organizace Rekonstrukce státu, která zveřejňování smluv prosadila. Nakonec povinnost nemocnic zveřejňovat smlouvy zůstala.
Ekonomové nyní vyhodnocují, jak se jednotlivé nemocnice k povinnosti zveřejňovat smlouvy stavějí. „Zatímco většina nemocnic zveřejňuje ceny prakticky všech smluv, Motol u čtvrtiny nezveřejňuje ceny vůbec a u velké části smluv zveřejňuje jen stropové ceny, takže není možné zjistit, za kolik nemocnice reálně nakupuje,“ říká Skuhrovec.
Právě na vztahy státních nemocnic s firmami se chce po příchodu nového ministra zaměřit kontrolní výbor parlamentu. MF DNES požádala v pondělí Ludvíka, aby se k jednotlivých kauzám vyjádřil. Na nabídku ale neragoval.
Část Ludvíkova projevu z roku 2011, kdy mluvil o „kuliších“, tedy o prominentních pacientech.
2. února 2011 |
