Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Merkelová už zná svého vyzyvatele. Kancléřku touží sesadit Martin Schulz

  11:52aktualizováno  11:52
Vedení německé sociální demokracie vyslalo v neděli do boje o post kancléře zkušeného Martina Schulze. Někdejší předseda Evropského parlamentu je na tuzemské politické scéně nováčkem, v Evropě si však stačil vybudovat pověst neústupného vůdce. Průzkumy naznačují, že v letošních volbách by mohl mít šanci na sesazení Angely Merkelové.

Martin Schulz při projevu v Evropském parlamentu. | foto: Profimedia.cz

Kdysi dávno se Martin Schulz toužil stát profesionálním fotbalistou. Bylo mu tehdy devatenáct let. Zranění menisku však rozlet talentovaného mladíka zastavilo. Propadl do depresí a bojoval s alkoholismem, píše server The Guardian. Nyní je z něj jeden z nejvlivnějších evropských politiků, kterého chce ve svém čele Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Jednašedesátiletý politik si nikdy nedával malé cíle, což dokládá i aktuální pokus o svržení dlouholeté vládkyně Německa Angely Merkelové. Pro stranu je záchranou na poslední chvíli. Sociální demokraté se v uplynulých letech potýkají s odlivem členů i slabými volebními výsledky.

Má Schulz šanci?

Kdyby Německo volilo kancléře přímo, získali by šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU) i kandidát za sociální demokracii (SPD) Martin Schulz shodně 41 procent hlasů. Ukázal to průzkum, který zveřejnila veřejnoprávní televize ARD. Podle průzkumu pro deník Bild by však Merkelová vyhrála v poměru 40,5 : 25,5 procenta.

Průzkum ARD poměřoval pohled Němců na Merkelovou a Schulze i v dalších oblastech. Srovnání ukázalo, že 79 procent dotázaných Merkelové přisuzuje silné vedoucí schopnosti a 78 procent ji považuje za kompetentní. U Schulze jsou tyto hodnoty o něco nižší - 60, respektive 68 procent.

Novopečený kandidát sociální demokracie ale zase vede v kategorii sympatičnosti (69 ku 63 procentům) a věrohodnosti (65 ku 64 procentům). Potenciálně problematické pro něj může být to, že 65 procent Němců zatím neví, jakou politiku vlastně prosazuje.

Zdroj: ČTK

Martin Schulz se narodil 20. prosince 1955 v Hehlrathu, dnes části města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku. Ze střední školy ho vyhodili a po fotbalových nezdarech ho z depresí vytáhl až jeho bratr, který je lékařem.

Schulz se z problémů dostal, vyučil se knihkupcem a pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994. Je velkým fanouškem děl Erica Hobsbawma a Johna Steinbecka.

Z radního do čela Evropy

V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou. Už během řízení tohoto města přičichl k vysoké politice. Za SPD se stal europoslancem. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině SPD v Evropském parlamentu, píše server Debating Europe.

V evropské politice využil své jazykové vybavenosti. Kromě rodné němčiny se domluví též francouzsky, anglicky, nizozemsky a italsky. Deset let zkušeností v evropské politice naplno zúročil nejprve v roce 2004, kdy začal šéfovat druhé nejsilnější frakci v europarlamentu - Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů.

Kariérní vrchol však měl teprve přijít. Od ledna 2012 se stal předsedou Evropského parlamentu. V červnu 2014 sice rezignoval a funkce se do 1. července 2014 ujal první místopředseda Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl však Schulz do jeho čela zvolen opět. Ve funkci vydržel až do prvního ledna letošního roku. Hned v prvním roce převzal za Evropskou unii Nobelovu cenu míru.

Urážky do nacistů

Působení ve vlivné evropské instituci pochopitelně nebylo jen přehlídkou úspěchů. Mnozí europoslanci Schulze v zákulisí i mimo něj označovali za nemilosrdného vůdce. Ještě v roli europoslance se dostal do sporu se Silviem Berlusconim, když kritizoval jeho politiku v Itálii. Svérázný Berlusconi kontroval a prohlásil, že Schulze doporučí do filmu jako velitele koncentračního tábora.

Fotogalerie

O sedm let později zaujala média roztržka mezi Schulzem a britským europoslancem za stranu UKIP Godfreyem Bloomem, připomíná agentura Reuters. Ten přerušil řeč Schulze o evropské stabilitě pokřikováním nacistického hesla „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“. Předsedu posléze nazval „nedemokratickým fašistou“.

Schulz je ženatý a má dvě děti. Je fanouškem fotbalového týmu 1. FC Kolín nad Rýnem a držitelem řady doktorátů a čestných vyznamenání, mimo jiné francouzského Řádu čestné legie. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.

Emotivní vystoupení a protipól Merkelové

Nyní je před Schulzem nelehký úkol - ukončit kralování Angely Merkelové, která opanuje post kancléřky od listopadu 2005. Jeho hlavní zbraní podle politologů je, že představuje politickou alternativu současné kancléřky. Její popularita oproti nejplodnějšímu období klesá zejména kvůli vstřícné uprchlické politice (více zde).

Podle deníku Bild jsou přednosti Schulze tam, kde Merkelová ztrácí. „Je silný a jeho vystoupení jsou plná emocí a jasných sdělení,“ napsal deník. Plusem pro něj může být i fakt, že na tuzemské politické scéně je paradoxně nováčkem, protože většinu kariéry strávil v Evropském parlamentu.

Čas na přesvědčování voličů Schulz stále má. Spolkové parlamentní volby v Německu by se měly konat 17. nebo 24. září v rámci řádného termínu přibližně čtyři roky po předchozím hlasování.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.