Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Veterána Bočka čeká Stříbrná liška a slavné hnízdo stíhačů Biggin Hill

  0:03aktualizováno  0:03
Veterán RAF Emil Boček a spitfire, který pro něj ve čtvrtek připraví na anglickém letišti Biggin Hill, aby se v něm znovu proletěl, jsou váleční vrstevníci. Do ostrého nasazení se dostali na podzim 1944. Symboliku v sobě má i místo činu: základna RAF na Biggin Hillu se velkou měrou podílela na vítězství v Bitvě o Británii.

Dvoumístný spitfire, kterým ve čtvrtek poletí generál Emil Boček, veterán RAF. Zde má ještě označení 9G-P, nyní létá jako 9G-Q. | foto: Alan Wilson CC-BY-NDCreative Commons

Generál Emil Boček je posledním v České republice žijícím mužem, který může říci: Ano, za války jsem létal bojové lety na spitfiru. Třiadevadesátiletý veterán jich má na kontě 26. Stihl by jich jistě víc, ale válka skončila.

Až ve čtvrtek na nejjižnějším okraji londýnských předměstí usedne do kokpitu stíhačky (více o letu jsme psali zde), potkají se vlastně tři svědci druhé světové války: stíhací pilot, letoun, který se stal válečnou ikonou - a samotné letiště Biggin Hill - klíčová opora, když bylo Britům nejhůř.

Nejsilnější článekBiggin Hill. Tady stáli v cestě luftwaffe

Dobu vojenské slávy letiště připomíná už jen poměrně malá enkláva na západní straně areálu. Je tu zahrada, jejíž vstup střeží dvě laminátové repliky stíhaček Hurricane a Spitfire, a uprostřed zahrady Kaple vzpomínání, zasvěcená svatému Jiří. V kapli zaznamenali jména 453 letců, kteří na Biggin Hillu působili a během války padli.

Letiště s polohou příhodnou pro obranu - jihovýchodně od Londýna - stálo v cestě německým útočníkům už za první světové války, kdy ovšem lov bombardérů a vzducholodí byl spíše okrajovou záležitostí. V roce 1940 ale byla letecká válka otázkou bytí a nebytí království.

Hawker Hurricane

Podrobný profil hlavní stíhačky RAF v bitvě o Británii

Hawker Hurricane

Protivník, nacistická luftwaffe, byl bezohledný, zkušený a do té doby všude úspěšný. Zde ale nemohl postupovat v součinnosti s wehrmachtem - a soupeře kvalit RAF dosud nepotkal (více o bitvě o Británii zde).

Na začátku války tvořily bojovou sílu Biggin Hillu dvě perutě hurricanů (32. a 79.), nasazené později v bojích nad Francií. Začátek bitvy o Británii na letišti, nově vybaveném betonovou dráhou a protileteckými kryty, zastihl zmíněnou 32. peruť hurricanů a 610. peruť se spitfiry. Obě nesly tíhu bojů až do konce srpna 1940 (více o perutích na Biggin Hillu zde, zde a zde).

Hurricany 32. perutě do konce srpna zničily 102 německých letadel - dvacetinu celkových ztrát luftwaffe během bitvy. Odveta přišla pár dní po odvelení 32. perutě do Acklingtonu: 30. srpna 1940 bombardéry zasypaly letiště půltunovými bombami; Britové pohřbili 39 lidí. Útok o den později zničil řídicí středisko. Po náletech o dva dny později bylo letiště téměř na odpis.

Supermarine Spitfire

Obrazový profil k 80. narozeninám elegantní legendy

Spitfire

Právě tehdy nacisté osudově chybovali, když se na Hitlerův příkaz zaměřili na britská města. Biggin Hill, posílající tou dobou s vypětím sil do vzduchu jen jednu peruť hurricanů, dostal pár dní oddechu, což na klíčové opravy stačilo.

Zabydlely se tu dvě perutě spitfirů (92. a 72.), tedy síla, která na letišti už zůstala až do konce letecké bitvy (místo 72. perutě v říjnu zaujala 74.). Letiště krátkodobě využívaly i jiné perutě, podle potřeby a situace.

Celkem stíhači startující z Biggin Hillu poslali během bitvy o Británii k zemi či do moře čtyři stovky letadel, tedy pětinu celkových ztrát luftwaffe. Během války základna jako první zaznamenala tisíc sestřelů, do jejího konce si jich nárokovala 1 400. A to i přes několik měsíců odstávky, kdy balonové hráze proti raketám V-1 nahradily letecký provoz.

Oslava tisíce sestřelených letounů. Stíhači sídlící na Biggin Hillu se za války činili.

Oslava tisíce sestřelených letounů. Stíhači sídlící na Biggin Hillu se za války činili.

Po válce se z Biggin Hillu postupně stalo civilní letiště, dnes na něj žádné pravidelné linky nelétají. Užívá se ale pro sportovní létání a soukromé komerční lety. Místní média jej dodnes nazývají „nejsilnějším článkem“ obrany válečné Británie.

Nejmladší stíhačDoma řekl, že jde lyžovat. Šel do války

Život Emila Bočka, tak jako mnohých jiných pamětníků, zaznamenal velmi podrobně portál Paměť národa. Není to příběh - tím se liší od řady svých spolubojovníků ze západní fronty - člověka, kterého by komunisté po Únoru zlikvidovali. Tváří v tvář smrti ale stál mnohokrát. Není už „jen“ nejmladším, ale též posledním v České republice žijícím operačně nasazeným stíhačem RAF.

Bočkovi nebylo ani sedmnáct, když se koncem roku 1939 rozhodl opustit republiku. Doma v Brně řekl, že jede lyžovat (více zde). Místo Jeseníků ale měl jiný plán: balkánskou cestu a následování odkazu legionářů.

Na jihu Maďarska ho chytili a vrátili s jedenácti dalšími na Slovensko. Tam nikdo nechtěl, takže začali slovenským pohraničníkům utíkat. Dva v palbě zahynuli, Boček unikl a s pomocí francouzského a polského konzulátu mohl vyrazit přes Jugoslávii do Bejrútu, kde podepsal závazek u Cizinecké legie.

Ve Francii ho čekalo hořké zklamání: puška z roku 1864 s bodákem a pěti náboji. Do fronty musel čtyřikrát, aby měl nábojů dvacet. Proti Němcům to samozřejmě nebylo nic platné. Pro Čechy byla porážka ve Francii obzvlášť hořká - spojence hnaly na útěk i tanky, které wehrmacht získal okupací Československa.

Hrdinové bez křídel

Více o osudech českých leteckých mechaniků za války

V Británii Bočka čekal klid, nadhled a odhodlání ostrovanů. Z jejich řeči neznal ani slovo, nejdříve se tedy stal mechanikem u 312. československé stíhací perutě. Jazyk ho naučila děvčata na tancovačkách. V říjnu 1942 se přihlásil do pilotního výcviku. Absolvoval ho v Kanadě a v roce 1944 přišel ke 310. československé stíhací peruti, v té době vybavené spitfiry řady IX.

Těsně po startu 29. srpna 1944 mu vysadil motor - právě ve chvíli, v níž podle statistik havárie často končily smrtí. „V Anglii jsou malá políčka obrostlá takovými hrázemi z keřů a stromů, takže když se přistává bez motoru, není to nic pěkného ani jednoduchého. Musí se jít kolmo na tu hráz,“ vzpomíná, jak složitou situaci zvládl. Farmáře, který tehdy nouzově přistávající letoun do poslední chvíle neslyšel, notně vylekal.

První operační let podnikl 28. října 1944, v den výročí vzniku Československa, v té době neexistujícího. Bojovým křtem mu byla palba protiletecké obrany.

S výpadkem motoru se pak potýkal ještě jednou, nad Kanálem - do Anglie prakticky doplachtil. Jindy musel nouzově přistát u Bruselu, přičemž do poslední chvíle nevěděl, kdo letiště ovládá a zda ho nečekají namířené hlavně německých pušek a zajetí. Oddechl si, Němci už byli pryč.

Podívejte se na formaci spitfirů nad Duxfordem: v roce 2015:

Na konci války Bočkův záznam čítal 26 operačních letů v celkové délce 73 hodin. Z letectva odešel v roce 1946 - včasný odchod do civilu ho patrně pomohl uchránit před perzekucí po Únoru. Dílnu na opravu motocyklů mu ovšem komunisté sebrali. Pracoval v Mototechně, později ve Výzkumném ústavu přístrojové techniky Akademie věd.

Stříbrná liškaSpitfire kanadské perutě s jedním zářezem

Letoun, kterým Emil Boček se vší pravděpodobností poletí, vyrobili koncem roku 1943 v Castle Bromwich, nese sériové číslo MJ627 a typové označení LF Mk.IXc. Římská devítka značí vývojovou verzi, písmeno L design pro boj v malých výškách (podobné stroje, byť s jiným typem křídla, koupila od RAF československá vláda pro poválečné letectvo).

V září 1944 letoun převzala kanadská 441. peruť RAF. Sedmadvacátého září se jeho pilot Sidney Bregman v prostoru nad Arnhemem, kde krátce předtím selhala spojenecká výsadková operace Market-Garden, utkal s messerschmittem Bf-109.

Ke svému prvnímu sestřelu přišel trochu nečekaně. Zhruba ve dvě hodiny jeho letounu došlo palivo v přídavné nádrži a motor na chvíli vysadil. Než Bregman přepnul přívod paliva, zaostal za zbytkem peruti. Podíval se přes rameno - byl tam messerschmitt.

Bregman zatočil a vypálil krátkou dávku. Střely z dvojice dvacetimilimetrových kanonů našly svůj cíl, z levého boku stodevítky se začalo hustě bíle kouřit a ta se zřítila do vod Rýna. Zbylých jedenáct spitfirů perutě se stříbrnou liškou ve znaku zhruba ve stejné době svedlo boj s o něco vyšším počtem focke-wulfů a messerschmittů, v němž Kanaďané sestřelili dva stroje bez vlastních ztrát.

Operační záznam 441. stíhací perutě RAF. Kromě Bregmanova úspěchu si 27. září 1944 připsala další dvě vítězství při nulových ztrátách.

Operační záznam 441. stíhací perutě RAF. Kromě Bregmanova úspěchu si 27. září 1944 připsala další dvě vítězství při nulových ztrátách.

Záznam sestřelu messerschmittu Bf-109 pilotem Sidneym Bregmanem. Popisuje, že německý stíhač chtěl vyskočit, ale neotevřel se mu padák.

Záznam sestřelu messerschmittu Bf-109 pilotem Sidneym Bregmanem. Popisuje, že německý stíhač chtěl vyskočit, ale neotevřel se mu padák.

Peruť pak byla převelena na Orkneje, kde v březnu 1945 letoun odepsali po nouzovém přistání. Brzy se ukázalo, že to bylo unáhlené rozhodnutí, letoun se podařilo opravit a v roce 1950 jej firma Vickers přestavěla na dvoumístné cvičné letadlo pro irské letectvo. V této podobě nalétal 750 hodin, trojnásobek válečné zátěže, než ho vyřadili.

Dokončení rekonstrukce a zletuschopnění se dočkal v roce 1993 v Coventry, jen kousek od Castle Bromwich, kde poprvé sjel z montážní linky. Rovněž v Coventry ho o pět let později postihla smůla, když se při přistání nevysunul podvozek. I díky práci dobrovolníků, kteří poškozený spitfire znovu dostali do formy, do něj bude moci usednout Emil Boček.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.