Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PROFIL: Zeman není na peníze. Kdysi ho komunisté zařízli, teď ho platí

  12:58aktualizováno  4. ledna 2013 
Seriál profilů prezidentských kandidátů na portálu iDNES.cz vám přináší ucelené informace o všech účastnících lednové historicky první přímé volby hlavy státu. První díl přibližuje expremiéra Miloše Zemana, který sehnal nejvíc podpisů občanů. Prezidentem chtěl být už před deseti lety.

Miloše Zemana na prezidenta nepřímo podpořil i jeho někdejší rival a končící hlava státu Václav Klaus. „Pro mě Miloš Zeman z přehršle dnešních kandidátů je jediným politikem,“ uvedl Klaus. | foto: Stanislav ZbyněkČTK

Lidé do značné míry vědí, co od něj čekat. Ve skrytu duše nejspíš doufá, že nelichotivé vzpomínky už v paměti voličů zapadly. Zažil politické výsluní i pád, po němž skromně žil ve dvou obytných místnostech staré tvrze na Vysočině. Do boje o úřad prezidenta ho vyslaly uznané podpisy 82 856 občanů. Miloš Zeman.

Kým je
Co dělal před prezidentskou volbou?

Kolínský rodák Miloš Zeman (narozen 1944) rád připomíná (jeho životopis zde), že mu komunisté zakázali vstup na univerzitu kvůli pochvalnému referátu o Tomáši G. Masarykovi. V uvolněnějších 60. letech přesto nastoupil na ekonomiku na VŠE, promoval v roce 1969 s červeným diplomem. To byl už rok členem KSČ, v roce 1970 ho však vyloučili pro nesouhlas se sovětskou okupací.

Volba prezidenta České republiky

Před listopadem zažil ústrky, komunisté ho pro jeho názory třikrát propustili z práce. Sedmnáctého listopadu 1989 byl na Národní třídě, v lednu nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV a koncem měsíce vstoupil do politiky coby poslanec za Občanské fórum.

Zemanova politická dráha se pojí s ČSSD. Malou opoziční stranu převzal v roce 1993 a za pět let vytáhl neúprosnou kritikou vlády volební zisk ze sedmi na 32 %. Pomohla mu hospodářská recese i skandály ODS. Zemanovo čtyřleté premiérování spojené s hospodářským zlepšením bylo dosud vrcholem jeho kariéry. Vlastní poslanci ho sice při volbě prezidenta před 10 lety potopili, po sedmi letech se však pomstil: volební zisk SPOZ sice na sněmovní křesla nestačil, na pád šéfa ČSSD Paroubka ale ano.

Politické postoje
Co prosazuje?

Zeman své názory prakticky nemění. Rád by posílil prvky přímé demokracie - přímou volbu starostů či hejtmanů a obecná referenda po švýcarském vzoru. Většinový systém při volbách do Sněmovny už nežádá, navrhuje však účinnější "kroužkování", dokonce i výběr kandidátů z různých stran. Pravomoci hlavy státu, byť volené přímo, by nerozšiřoval.

Odpovědi Zemana na dotazy čtenářů

Vzorem mu je švédský sociální model. Obnovil by progresivní zdanění (aby bohatí platili vyšší procento daně z příjmu). Prosazuje snížení nižší sazby DPH, v níž by rád viděl jen základní potraviny a léky, z nyní schválených 15 % na 10 %. U vyšší sazby této daně se ale zkrátka nedrží: "Mohla by se v budoucnosti pohybovat mezi 21 až 25 %," prohlásil jasně. Zvýšil by i přímé daně a vybrané peníze použil na investice, které podle něj vytvářejí budoucnost.

V boji s korupcí nabízí zákon o prokázání původu příjmů a majetku a možnost zabavení veškerého nelegálně získaného majetku. Sám by prý šel příkladem.

Zeman je odpůrce legalizace marihuany (mimo lékařské účely) a prezidentských milostí (vyjma umírajících lidí, kteří chtějí dožít s rodinou). Odmítá i trest smrti, za těžké zločiny by rád dával doživotní nucené práce. Nebránil by uzákonění možnosti adopce dítěte homosexuálním párem. Odmítá kvóty na počet žen v politice, zastává se jaderné energetiky a s Václavem Klausem ho pojí odpor k ekologům a zeleným snad všeho druhu.

Vztah k vládě a stranám
Aktivní, nebo aktivistický prezident?

V jistém smyslu lze u Zemana čekat podobně pragmatický přístup jako u Václava Klause. Za základní charakterovou vlastnost prezidenta totiž Zeman pokládá umění "tvořit dohody a dodržovat je", jako v letech 1998 Klaus a Zeman dodržovali opoziční smlouvu, do té doby nemyslitelný pakt. Klausovi by se podobal i v tom, že názory odlišné od postojů vlády by se nebál říkat nahlas. Hlásí, že by častěji chodil na schůze vlády i parlamentu.

Komunisté ve vládě by mu nevadili. Snad jediná partaj, která ano, je Dělnická strana sociální spravedlnosti, kterou nazývá "protofašistickou" formací.

Receptem na dohodu podle něj je důsledné vynechávání médií z jednání - v médiích podle něj politici místo hledání rozumného kompromisu jen exhibují a zastávají "nesmlouvavá stanoviska, ze kterých stejně po čtrnácti dnech ustoupí".

Svět
Jakou zahraniční politiku prosazuje?

Zemanovo zvolení by znamenalo příklon - minimálně v rovině prezidentských prohlášení - k Izraeli. Expremiér by ostatně židovský stát rád viděl (bez ohledu na to, že je to nereálné) v NATO. Pro ostré slovo nejde daleko, zesnulého palestinského předáka Jásira Arafata před časem přirovnal k Adolfu Hitlerovi.

Českému exportu do arabských zemí by mohly uškodit Zemanovy výroky, že "umírněný muslim je něco jako umírněný nacista". Místo toho by Zeman prosazoval orientaci na trhy zemí BRICS, tedy včetně Ruska a Číny, které jsou na štíru s lidskými právy.

Diplomacii by čekal oříšek na jihu Evropy: Česko za vlády Mirka Topolánka uznalo nezávislost Kosova, Zeman ale tuto zemi nazývá "teroristickou diktaturou financovanou narkomafiemi" a není důvod si myslet, že by po zvolení do úřadu mluvil jinak. Zahraniční politika by pak vypadala poněkud směšně. Dodejme, že nálety NATO na srbské cíle v roce 1999 (které fakticky osamostatnění Kosova umožnily) Zemanova vláda - byť se zdráhala - podpořila.

Zeman se označuje za eurofederalistu, výhledově je pro přijetí eura. Razí evropskou vládu nejen v oblasti ekonomiky, ale i jinde - v diplomacii, dopravě či obraně. Starý kontinent by podle něj ušetřil, kdyby měl jednotnou euroarmádu s unifikovanou výzbrojí. Jediná oblast, kterou by Zeman neslučoval, je kultura, kterou mají členské země EU příliš rozmanitou.

Kontroverze
Co mu lidé vyčítají?

Zemanova kandidatura do jisté míry počítá s tím, že lidé unavení novodobými aférami zapomněli na problémy z doby opoziční smlouvy. Před časem se nechal slyšet, že za jeho vlády bylo korupčních afér méně.

To je poměrně odvážné tvrzení. Jen namátkou: pachuť provázející pořízení stíhaček Gripen, tunelování firmy Liberta či přiklepnutí 125miliardové dostavby dálnice D47 jediné firmě bez výběrového řízení den před volbami. Dalšími, byť ne vysloveně korupčními skandály té doby byla snaha jeho poradce diskreditovat oblíbenou političku ČSSD Petru Buzkovou, příprava vraždy novinářky Slonkové či kauza Štiřín (více o aférách Zemanovy doby zde).

Těžké kritice také čelilo to, že ČSOB převzala za Zemanovy vlády od státu Investiční a poštovní banku za symbolickou korunu. Stát předtím do krachující IPB vložil velké garance, díky nimž měla banka v okamžiku převzetí podle pozdější "pařížské arbitráže" hodnotu 34,2 miliardy. ČSOB tak velmi výhodně získala jednoho z největších konkurentů.

A zatímco některým voličům imponuje Zemanova lidovost až ohroublost, řadu zejména vzdělanějších lidí naopak jeho leckdy vulgární výroky odpuzují, zejména když si představí, jak je pronáší v reprezentativní roli prezidenta.

Tým a sponzoři
Kdo ho podporuje a platí?

Za Zemanem stojí bývalý šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek, exilová herečka Jitka Frantová či swingový zpěvák Laďa Kerndl. Mladší voliče na mítincích a autogramiádách loví Kerndlova dlouhonohá dcera Tereza. A v kampani je vidět i dcera samotného Zemana, osmnáctiletá blondýnka Kateřina.

Okruh podporovatelů se postupně rozrostl o někdejší nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, herce Marka Vašuta a Martina Dejdara, kosmonauta Vladimíra Remka, režiséra Filipa Renče či zpěvačku Lucii Bílou. Poslední dva jmenovaní přitom dříve projevovali přízeň ODS.

Oběť normalizace

a její přátelé z KSČ

Zeman se staví do role oběti normalizačních komunistů, ale v jeho okolí mu nevadí. Vladimír Dryml byl členem KSČ v letech 1987-1989, exhejtman Jaroslav Palas v letech 1981-1994, lobbista Miroslav Šlouf od roku 1975 do roku 1991. Místopředseda jihočeské SPOZ Zdeněk Zbytek před Listopadem velel tankové divizi, zbohatl na podnikání v Rusku.

Z politiků Zemana hájí senátor Vladimír Dryml, který se "proslavil" sháněním kompromitačních materiálů na stranickou kolegyni Hanu Orgoníkovou a větou, že když už si z veřejných peněz "někdo něco bere, tak tam musí zůstat ta většina pro ty občany" (více o Drymlovi zde). Mimochodem, k Zemanovi přeběhl se slovy o "korupcí prolezlé ČSSD" na rtech.

Moravskoslezský exhejtman Jaroslav Palas, vyškrtnutý druhdy z kandidátky ČSSD kvůli podivné privatizaci Setuzy a prověřovaný kvůli nejasnému původu majetku na penzion za desítky milionů, dal Zemanovi na kampaň 50 tisíc.

Dalších 150 tisíc věnoval podnikatel Zdeněk Toman (dle Aktuálně.cz syn komunistického ministra zemědělství), jehož bratra Palas svého času prosadil do funkce náměstka na ministerstvu zemědělství. Rovněž 150 tisíc dal právník Ivan Kozel, figurující v několika Tomanových firmách.

Přes 330 tisíc na Zemanův transparentní účet přišlo pod nejasným označením "vklad v hotovosti - vklad pokladnou". 670 tisíc od "občanského sdružení" údajně poslalo sdružení Přátelé Miloše Zemana, založeného Zemanovým kontroverzním poradcem Miroslavem Šloufem. Rovný milion poslal podnikatel František Gajdoš. Tomu kdysi pomohl do dozorčí rady OKD během krajně podezřelé privatizace této firmy Stanislav Pros, podle Archivu bezpečnostních složek exagent StB.

Podezření budí i to, že místopředseda a sponzor SPOZ Martin Nejedlý v Česku zastupuje ruskou firmu Lukoil. Zeman však tvrdí, že se o původ peněz nezajímá, a úvahám o rublech a vděčnosti Rusům se vysmívá. Ve svém financování však skutečně přehled nemá, jak dokládá jeho nepravdivé tvrzení, že denně dostává na účet průměrně přes 800 tisíc korun především od drobných dárců.

Punc čistoty Zemanovi paradoxně poskytl zastřelený šéf podsvětí František Mrázek. "Mlhovi (Zemanovi, pozn. red.) peníze nic neříkají. Mlha tak akorát chleba se sádlem a tři okurky a aby ho lidi měli rádi," stěžoval si kdysi mafián v odposlouchávaném telefonu. Zeman se tím nyní chlubí.

Volební spot prezidentského kandidáta Miloše Zemana

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.