Ze všech demokratických i republikánských kandidátů ví Hillary Clintonová nejlépe, co prezidentský úřad obnáší. Ať už jako první dáma nebo ministryně zahraničí, v obou rolích měla k prezidentovi velmi blízko. Ostatně, když Bill Clinton v roce 1992 kandidoval do úřadu, prohlásil, že voličům nabízí dva prezidenty „za cenu jednoho“.
Hillary rozhodně nebyla nenápadnou první dámou, která by neměla vlastní politické ambice. BBC připomíná, že se jako bývalá právnička angažovala v problematice ženských práv i všeobecné zdravotní péče. Podporovala boj s AIDS, výzkum rakovinových onemocnění i zjednodušení procesu adopce.
Podle odborníků však její zkušenosti z vrcholné politiky nemusí být jen výhodou, ale i potenciální slabinou. „Jestli je pro letošní volby něco charakteristické, tak je to únava a znechucení stávajícími politiky a touha Američanů po nějaké změně,“ myslí si politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
Hillary na své dlouholeté zkušenosti přesto sází. Když ji minulý týden na volebním mítinku v Iowě kritizoval jeden z prvovoličů, že si na rozdíl od vermontského senátora Bernieho Sanderse nedokáže získat podporu mladých lidí, Clintonová si výtku nenechala líbit.
„Podívejte se, jsem tu už dlouhou dobu. Házeli na mě všemožné nesmysly a já jsem stále na nohou,“ řekla podle deníku The Guardian. „Musíte se ptát, proč to na ni všechno hází? Řeknu vám proč. Protože jsem byla v přední linii změn a pokroku od doby, co jsem byla ve vašem věku,“ dodala.
Hillary je na bitvy zvyklá
Za více než tři dekády, co se Hillary pohybuje v americké vrcholné politice, ji kromě úspěchů provázela i řada skandálů a neúspěchů. Jako první dáma neúspěšně prosazovala plán povinného zdravotního pojištění, který média překřtila na Hillarycare. Nevítané pozornosti čelila také v roce 1998, kdy na povrch vyplula aféra jejího manžela se stážistkou Monicou Lewinskou.
Hillary ClintonováNarodila se 26. října 1947 v Chicagu. Během studií práv na Yaleově univerzitě potkala svého budoucího manžela Billa Clintona, se kterým se vzali v roce 1975. Hillary dříve pracovala jako advokátka, později se stala první dámou Arkansasu, jehož byl Bill guvernérem. Mezi lety 1993 až 2001 byla první dámou USA, v letech 2001 až 2009 senátorkou za stát New York. V roce 2008 neúspěšně kandidovala jako demokratická prezidentka. Porazil ji Barack Obama, který ji o rok později jmenoval ministryní zahraničí. V roce 2013 ji nahradil John Kerry. |
Největší neúspěch musela překousnout před osmi lety, kdy v boji o demokratickou nominaci prohrála s Barackem Obamou a pak se nestala se ani jeho viceprezidentkou.
Podle deníku The New York Times Hillary buduje svou image na základě bitev, kterými si prošla. Často také cituje Eleanor Rooseveltovou, podle které si ženy v politice musejí nechat narůst kůži nosorožce. „Vtipkuji, že mám ze svých zkušeností jizvy, které mohu ukazovat. Ale víte, naše jizvy jsou naší součástí a připomínají nám to, čím jsme si prošli, naši minulost,“ prohlásila v roce 2007.
Pravděpodobně největší bitva ji čeká během nadcházejících šesti měsíců. Když loni v dubnu oznámila, že bude znovu kandidovat na americkou prezidentku, okamžitě se vyšvihla do pozice největší favoritky demokratů.
V poslední době ji však výrazně dotahuje Bernie Sanders, který voliče láká na sliby o progresivním zdanění, bezplatném školství a dostupné zdravotní péči (jeho profil si můžete přečíst zde). I kvůli tomu se Clintonová musela v ekonomické problematice posunout víc nalevo, než by bývala učinila v případě jiného protikandidáta, píše deník The New York Times.
Clintonová by mohla být přijatelná i pro republikány
Clintonové v kampani škodí několik afér z minulých let. Jako bývalá ministryně zahraničí musela v říjnu znovu předstoupit před zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů, aby odpovídala na otázky ohledně útoku na americký konzulát v libyjském Benghází, při němž v roce 2012 zahynuli čtyři Američané (psali jsme zde).
Téměř před rokem také vyšlo najevo, že jako ministryně používala k úřední komunikaci soukromý e-mail, čímž možná porušila federální zákon. K přezkoumání proto odevzdala více než 30 tisíc přijatých i odeslaných zpráv (více čtěte zde).
I přes tyto nepříjemnosti se Clintonová stále drží na špici předvolebních průzkumů a nezdá se, že by její podpora klesala. V kampani připomíná své zásluhy na sjednání jaderné dohody s Íránem a podíl na zákoně o zdravotní péči. Pokud zvítězí v primárkách a vyslouží si demokratickou nominaci, může mít šanci i u některých republikánů.
„Clintonová by pro republikány byla určitě přijatelnější než Sanders. Ten je se svými socialistickými postoji pro republikány moc levicový, tedy nepřijatelný. Ostatně ještě donedávna by tak vysoké preference u kandidáta s jeho postoji byly nemyslitelné i u demokratů,“ míní Gregor.
Pro řadu vlivných republikánů je podle něj Clintonová dokonce přijatelnější než miliardář Donald Trump (jeho profil čtěte zde). „Když jsem se s nimi na toto téma bavil, připustili, že se s Clintonovou sice neshodnou na programových věcech, ale že jí nelze upřít zkušenosti a znalosti toho, jak prezidentský úřad funguje a co obnáší. Což se třeba právě o Trumpovi říci nedá,“ dodal.
Sázka na voličky
Zatímco Sanderse podle průzkumů podporují zejména prvovoliči a mladí lidé do 35 let, Clintonová sází na ženy. V kampani na podporu ženských práv pokračuje i jako prezidentská kandidátka. Fakt, že by se Clintonová stala první ženou v čele Bílého domu, však v letošních volbách není podle Gregora tak silným tématem.
Americké volbyMARATON ZAČÍNÁ: Co a jak rozhodnou primárky IOWA: Proč je první, proč je důležitá a jak se tu volí KANDIDÁTI: Kdo chce být prezidentem PODROBNÉ PROFILY
|
„Výrazně více se to řešilo před osmi lety, kdy demokraté měli na výběr mezi ženou a černochem, tedy dvěma variantami, které představovaly průlom. Letos se nad skutečností, že by příští hlavou USA mohla být žena, moc lidí nepozastavuje,“ řekl.
Otázka však podle něj je, jak by se to projevilo při rozhodování mezi ní a republikánským kandidátem. „Pravdou totiž je, že žena v čele státu by mohla znamenat komplikace ve vztazích s řadou arabských zemí,“ dodal.
Bill jako první muž
Kandidaturu Clintonové nepřímo podpořil i prezident Barack Obama, když ji popsal jako „dobrého, chytrého a tvrdého člověka, který se hluboce zajímá o tuto zemi“. I on za její nevýhodu označil fakt, že je na očích veřejnosti už dlouho a žije ve společnosti, „kde nové je vždycky lepší“. Sanders podle Obamy na rozdíl od Clintonové nemá co ztratit.
V případě jjeího zvolení se dá očekávat, že Clintonová bude svého předchůdce v mnohém následovat. Stejně jako Obama slibuje tvrdou kontrolu držení zbraní a podporu reformy imigrační politiky, v rámci níž mohou nelegální přistěhovalci v USA snáz uniknout hrozbě vyhoštění.
„Ve svém prosincovém projevu (Clintonová) přímo řekla, že chce zákony přijaté Obamou ještě rozšířit. Chce tak usnadnit cestu k občanství legálním i nelegálním migrantům nebo rušit detenční centra,“ popsal Gregor.
Jakou roli by v Bílém domě hrál její manžel Bill, zatím není jisté. V amerických médiích se tato otázka příliš neobjevuje a sama Clintonová na ni odpovídá vyhýbavě.
„Nicméně Bill Clinton svoji ženu podporuje i nyní v kampani, takže se zdá, že na roli prvního muže je připraven. Pro Hillary by jistě představoval oporu - žádný jiný z kandidátů by ve své první dámě neměl zároveň tak zkušeného rádce,“ shrnuje Gregor.
.@HillaryClinton has been working to make good things happen for over 40 years - it's who she is. #ImWithHer #DemDebate
