Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaddáfího liška pouště. Generál Haftar čistí Libyi a sní o Tripolisu

  1:59aktualizováno  1:59
Je to už téměř půl století, co se Muammar Kaddáfí v Libyi chopil moci. Chalífa Haftar jako mladý kadet stál tehdy po jeho boku. Jednasedmdesátiletý generál dnes v rozvrácené zemi válčí proti islamistickým milicím ovládajícím Tripolis. Podle odborníků se může stát příštím libyjským vládcem.

Generál Chalífa Haftar velí jednotkám v boji o druhé největší libyjské město Benghází (17. května 2014). | foto: Reuters

Haftara jako uznávaného vojenského velitele tuto středu předseda mezinárodně uznávaného parlamentu sídlícího v Tobrúku navrhl do čela armády.

Podle Reuters to ukazuje na sílící vliv vojenských představitelů na vládu, která v létě před islamistickou milicí Úsvit Libye prchla z hlavního města do tobrúckého exilu. A kritici upozorňují, že Haftar bude časem usilovat o křeslo hlavy státu - podobně jako egyptský generál Abdal Fattáh Sísí, který se po puči stal prezidentem.

Chaos v Libyi

Libyjci se inspirovali arabským jarem v Tunisku a Egyptě a v únoru 2011 vyšli do ulic. Režim Muammara Kaddáfího padl v říjnu 2011, v zemi letecky intervenovalo i NATO. Od té doby v zemi panuje chaos. Milice, které se podílely na Kaddáfího svržení, odmítly složit zbraně. V zemi existují dvě vlády: v Tripolisu kabinet podporovaný islamistickou milicí Úsvit Libye, v Tobrúku vláda, kterou uznává OSN a která vzešla z loňských voleb. O druhé největší město Benghází se tvrdě bojuje. V Derně islamisté na podzim loňského roku přísahali věrnost vůdci Islámského státu abú Bakrovi Bagdádímu.

Podle českého arabisty Jana Kužvarta se Haftar spíše bude snažit zůstat silným mužem v pozadí, na němž bude civilní vláda více či méně existenčně závislá nebo jehož názor bude muset brát při svém rozhodování v potaz.

„S egyptským prezidentem Sísím bych jej nijak přehnaně nesrovnával. Sísí má za sebou politicky i ekonomicky velmi silné ozbrojené síly, které jej v podstatě dosadily do pozice hlavy státu. Libye je naopak stát na pokraji kolapsu s hluboce rozdělenou společností, kde je národní armáda dlouhodobě slabou institucí a generál Haftar se proto musí opírat i o nejrůznější nestátní aktéry,“ řekl Kužvart iDNES.cz.

Libyjci jsou však už unavení dlouhotrvajícím chaosem v zemi a představa vlády tvrdé ruky jim není zcela proti mysli. Obyvatelé měst na východě země už vyzvali premiéra Abdalláha at-Táního, aby odstoupil a zemi řídila vojenská rada vedená Haftarem.

„Silová varianta budování státu odshora dolů fakticky prostřednictvím vojenské vlády jednoho muže není alternativou, která by za současných katastrofálních poměrů mohla být jednoduše smetena ze stolu,“ myslí si Kužvart.

Kaddáfího zrada

Haftar je v Libyi známá postava. Vystudoval vojenskou akademii v Benghází, válečnickému umění se učil i v Sovětském svazu a Egyptě. V roce 1969 stál po boku Muammara Kaddáfího při jeho puči proti králi Idrísovi. Oba mladí vojáci pocházející z beduínských kruhů věřili, že Libyi může spasit jen armáda. „Byl jako můj syn a já jeho duchovní otec,“ vzpomínal později na svého věrného Kaddáfí.

Haftar se stal velitelem ozbrojených sil, libyjské jednotky vedl například v jomkipurské válce po boku Egypťanů proti Izraelcům. Pak mu libyjský diktátor svěřil operace v Čadu, ze kterého chtěl vytvořit svůj vazalský stát. Konflikt, který vešel do dějin pod názvem válka toyot (o nasazení odolných pick-upů čtěte více zde), skončil pro Kaddáfího neslavně - Libyjci se v roce 1987 z Čadu stáhli se ztrátami 7 500 mužů.

Čadští vojáci toho roku generála Haftara a tři sta jeho mužů zatkli a Kaddáfí, který jakékoliv angažmá v konfliktu odmítal, svého velitele zapřel. Haftar si tuto zradu dobře zapamatoval. Několik let strávil v čadském vězení, kde společně se svými vojáky proti Kaddáfímu plánoval puč.

Po propuštění se chvíli toulal po Africe, pak odjel do amerického exilu, kde podle BBC navázal spolupráci se CIA. „Haftar byl zkušený voják a pro nás to byl velký zisk, když k nám přešel,“ komentoval to tehdejší člen opozice Ášúr aš-Šámis. Haftar získal americké občanství a Washington podle britské stanice podpořil několik jeho pokusů o atentát na Kaddáfího.

Fotogalerie

Do své rodné země se vrátil až v roce 2011, kdy v Libyi vypukla revoluce. Téměř sedmdesátiletý generál se zapojil do boje a stal se jedním z vrchních velitelů povstaleckých sil postupujících za asistence letadel NATO z východu země na Tripolis. Řada rebelů mu kvůli jeho minulosti nevěřila a nepřátelé ho označovali za „agenta USA“. Američané i Haftar dnes vzájemnou spolupráci odmítají.

Po Kaddáfího pádu se moci ujala přechodná vláda, která o Haftarovy služby kvůli jeho minulosti nestála. Generál se proto vrátil do svého domova v americké Virginii. „Budu si užívat s vnoučaty,“ tvrdil tehdy.

Video povstalců zachytilo poslední okamžiky Kaddáfího:

Základna v Zelených horách

Dlouho mu to nevydrželo. V únoru 2014 ohlásil „plán na záchranu národa a vyčištění Libye od Muslimského bratrstva a všech islamistů“ a podruhé se vrátil do své rodné země. Vyzval Libyjce, aby se postavili proti přechodné vládě, usadil se ve druhém největším libyjském městě Benghází a pustil se do boje proti islamistickým milicím.

Centrum své moci zbudoval na staré vojenské základně v Zelených horách na severovýchodě země. Jeho Libyjskou národní armádu tvoří především bývalí Kaddáfího vojáci a federalisté žádající autonomii pro Kyrenaiku, jak zní historický název východní poloviny Libye. Haftar má i letadla a bojové vrtulníky, podle listu The New Yorker jeho jednotky podporuje Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Na straně protřelého generála stojí i řada pouštních kmenů a bohatých Libyjců žijících v zahraničí.

Jeho muži musí být stále v pohotovosti, protože po Haftarově hlavě baží islamisté ovládající hlavní město. Minulý červen se před jeho domem v Benghází odpálil sebevrah a zabil čtyři jeho strážce. 

Země v rozkladu

V Benghází se Haftarovi podařilo vytlačit islamisty z oblasti kolem letiště a několika táborů, které vládní jednotky ztratily loni v létě. V lednu dobyl místní pobočku centrální banky a většinu strategického přístavu. Nezdráhá se ani nařídit nálety na civilní letiště a přístavy.

„Osvobození Benghází je strategické, je to nejdůležitější bitva ve válce proti terorismu v celé Libyi,“ uvedl Haftar loni na podzim. Až dobude město, má v plánu zaměřit se na Dernu, kde islamisté vyhlásili věrnost teroristické organizaci Islámský stát (více čtěte zde).

Pak prý přijde na řadu hlavní město. „Lidé v Tripolisu povstanou, uvnitř máme své síly,“ tvrdí Haftar. O možném dialogu s islamistickou vládou v hlavním městě neuvažuje. „S teroristy se nevyjednává. Porazíme je a vyčistíme zemi.“ 

Někdejší spojenec Washingtonu si však nyní od Američanů za svůj boj proti islamistům příliš chvály nevyslechl. „Haftar zabíjí lidi a tvrdí, že se zaměřuje na teroristy. Jeho definice teroristů je však příliš široká,“ řekl listu The New Yorker reprezentant americké administrativy.

Řada Libyjců soudí, že pokud Haftar džihádisty v Benghází a Derně neporazí, země se stane „Somálskem Středozemí“. Podle českého arabisty Kužvarta je generál akceschopný, rozhodný, má zkušenosti a vůli a spojence mezi částí libyjských milic a ozbrojených složek.

„Nicméně zároveň je ale nevyzpytatelný, jeho loajalita a vztah k demokratickým normám jsou diskutabilní a nebojí se sáhnout k použití ozbrojené síly, i když to s sebou nese riziko civilních obětí. Svou minulostí a chováním je navíc pro řadu libyjských milic a část politické scény nepřátelskou či přinejmenším kontroverzní osobou,“ dodává Kužvart.

„Mají tendenci ho podceňovat. Je to pěkně otrlý starý chlap a mohl by vyhrát - ať už to v Libyi znamená cokoliv,“ řekl na jaře 2014 listu The Guardian bývalý představitel americké administrativy.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.