Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Profesor smrt vzbuzuje zájem i odpor

  10:34aktualizováno  10:34
Profesor Günther von Hagens z Německa vystavuje mrtvá těla. Jeho putovní výstavu jedinečných exponátů již zhlédlo přes osm milionů návštěvníků od Tokia po Londýn. Reakce jsou různé. Teď už víme, jak funguje lidské tělo, říkají jedni. Hagens se propůjčil nechutnostem, oponují druzí.

Celkem pětadvacet mumifikovaných lidských těl a 175 jejich částí si mohou až do konce září prohlédnou návštěvníci londýnské výstavy v galerii Atlantis. Doprovázejí ji ale protesty. Návštěvníci dokonce dvakrát za čtrnáct dnů fyzicky napadli exponáty.

Útoky na exponáty
Nejprve Angličan Martin Wynness na protest zakryl prostěradlem tělo balzamované ženy s otevřenou dělohou a rozlil po zemi barvu. Ze sálu jej vyvedla ochranka. Wynness později televizní stanici Sky News řekl, že nechtěl žádnou z vystavených věcí poškodit.

"Je to přehlídka zrůd. Bojím se jen o své děti a o jejich budoucnost. Myslím, že děloha je příliš svaté místo na to, aby ji někdo vystavoval na veřejnosti," prohlásil.

Ještě silnější útok výstavu postihl pouhé tři dni po prvním incidentu. Padesátiletý Geoffrey Lee ze severní části Londýna zaplatil deset liber vstupného, a jakmile vstoupil do výstavních prostorů, shodil jeden exponát na zem a začal jej roztloukat kladivem. Okamžitě ho zadržela policie a teď čeká na soud. Organizátoři poslali poškozené tělo na opravu do laboratoří v Německu.

A co na útoky říká profesor Hagens? "Pokud má někdo pocit, že nechce vidět mou výstavu, má snadnou možnost nejít na ni," uvedl v oficiálním prohlášení.

Přehlídka nechutností...

EXPONÁTY

Podívejte se na archivní snímky z berlínské výstavy.


Výstavám Günthera von Hagense přecházejí v každé zemi bouřlivé emocionální diskuse. Britské ministerstvo zdravotnictví se dokonce vážně zabývalo myšlenkou, že akci nepovolí, ale nakonec nenašlo vhodný zákon, který by prezentaci balzamovaných těl výslovně zakazoval.

Nechutné, tak zní nejčastější odsudek. V nasvícených sálech stojí třeba kůň s jezdcem, který na dlani natažené ruky drží svůj vlastní mozek. Nebo žena plovoucí ve vzduchoprázdnu. Nebylo by na ní nic divného, nebýt toho, že je rozkrojená na dvě poloviny.

Největší pozdvižení však vyvolala matka s otevřenou děloh

Kolik lidí výstavu vidělo

Japonsko (1996-98) 2,50
Rakousko (1999) 0,55
Německo (1997-2001) 4,40
Belgie (2001-2002) 0,50
- Údaje v milionech
ou, v níž se choulí osmiměsíční dítě. "Těla vypadají jako špatně vyvedené modely, ale když se podíváte zblízka, do oka vám padne několik nepochybných důkazů, že to, co vidíte, jsou, nebo lépe řečeno byli skuteční lidé. Nehty, zuby, řasy a vlasy jsou zjevně pravé," popsal své zážitky redaktor britského BBC Ian Youngs.

A co mají kritikové Hagensovi za zlé především? Výstřednost za každou cenu, snahu o senzaci bez ohledu na etiku.

...nebo dokonalá pomůcka
"Je to neuvěřitelný zážitek. Oddělit mysl od těla je velkým přínosem pro život," ohodnotil naopak dílo profesora Hagense tenista Andre Agassi. "Svému tělu teď rozumím mnohem lépe," kvitovala výstavu s povděkem také jeho žena Steffi Grafová a dodala, že si přeje, aby se tato jedinečná akce setkala s větším porozuměním veřejnosti.

Hagens všechno naaranžoval tak, aby ukázal, jak lidské tělo pracuje, co například udělají svaly, když člověk roztáhne ruce, nebo v jakém vzájemném postavení jsou kosti, když si někdo sedne ke stolu a hraje šachy. Poučné je i to, jak vypadají plíce celoživotního kuřáka.

To vše kritici chválí a tvrdí, že jde o výbornou učební pomůcku. Co se jim však nelíbí, jsou ukázky fází vývoje lidského plodu od čtyř do osmi týdnů a především nenarozený hydrocefalus, dítě s nepřirozeně velkou hlavou, které by ani nemělo šanci na život.

Profesor Hagens však nálepkování výstavy jako senzacionalistické nebo degradující odmítá. "Mým cílem je demokratizovat anatomii. Chci lidem ukázat to, co dosud mohla vidět pouze úzká skupina odborníků," vysvětluje.

Podobného názoru musely být v minulosti i samy jeho budoucí exponáty. "Všechna těla pocházejí od dárců, kteří k plastinaci dali před svou smrtí písemný souhlas," říká von Hagens. Když se jednou vyskytly pochybnosti, že v případě těl pocházejících z ústavu pro mentálně nemocné v Rusku nebyl takový souhlas udělen, přestal profesor Hagens s ústavem okamžitě spolupracovat.

Každý den se přitom německému patologovi hlásí dalších pět zájemců, kteří se po své smrti chtějí stát součástí jeho nevšední kolekce.

Rebelem už od mládí
Jen málo vědců dneška veřejnost označuje za tak kontroverzní jako právě jeho. Günther von Hagens byl rebelem již jako student. Východoněmecká policie jej vsadila do želez za to, že po škole šířil letáky proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Po propuštění Hagens v roce 1970 emigroval do západního Německa. Teprve poté mohl svobodně dostudovat svůj vysněný obor - medicínu. Diplom lékaře dostal na univerzitě v Lübecku v roce 1973 a zakrátko se přesunul do vyhlášeného střediska vědy Heidelbergu, kde se usilovně věnoval anatomii a patologii.

Právě zde vyvinul jedinečnou metodu zvanou plastinace, umožňující uchovat lidskou tkáň i po smrti. Svůj originální postup si nechal patentovat celkem v šesti zemích včetně Spojených států a Jihoafrické republiky.

Snem profesora Hagense je otevřít si vlastní "Muzeum člověka", ale k uskutečnění tohoto záměru mu podle jeho slov chybí ještě deset let práce a kolem šedesáti milionů liber.

Co je plastinace
Jde o jedinečnou metodu, která umožňuje zachovat těla v podobě, jakou mají během života. Složitý proces je potřeba provádět bez přístupu vzduchu. Voda a tuky v tkáních se nahradí různými druhy tekutých "plastů", které pak na vzduchu tuhnou. Na druhu zvolené výplně závisí, jaké vlastnosti budou takto upravená těla mít.

Profesor Hagens dokáže vyrobit výplně tak, aby tkáně byly čiré nebo neprůhledné, tuhé, ale i ohebné. Vystavené exponáty jsou suché, odolné a nepáchnou. Současně si uchovávají původní povrch a buněčnou strukturu.

PLASTINACE- NOVÁ METODA UCHOVÁVÁNÍ TĚL

Plastinace je proces, který překonává dosavadní metody ukládání těl nebo orgánů do skleněných nádob s formalínem. Při zhruba rok trvajících pracech probíhají dvě změny: nejdříve se tělesné tekutiny a tuky nahrazují acetonem a ten je pak v preparovaném těle vystřídán ve vakuovém prostředí umělohmotným roztokem. Ten způsobí tvrdnutí tělesných tkání. Ty a také iizolované orgány se tak konzervují velmi věrně a názorně.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oxfordská univerzita
Univerzity v Oxfordu a Cambridge čelí obviněním z rasové segregace

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Některé jejich fakulty téměř nenabízejí místa studentům černé pleti. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.