Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Profesor Jan Lebl: Pokud je to jen trochu možné, dejme pubertě volný průběh

  7:00aktualizováno  7:00
Teprve nedávno vědci objevili dva geny, které probouzejí v těle pubertu. Příznačně jeden z nich dostal jméno KISS-1. Většinou přijde genový "polibek" v pravý čas, ale někdy příliš brzy či příliš pozdě. O možnostech a chuti lékařů ovlivňovat naprogramované zrání mladého člověka hovoříme s přednostou Pediatrické kliniky v pražském Motole profesorem Janem Leblem.

Edvard Munch: Puberta, 1894 | foto: Kavárna

Co se vlastně v těle děje, když geny zavelí?

Jan LEbl

Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

Narozen 23.3.1955 v Praze, studoval Fakultu dětského lékařství UK v Praze (ta se od roku 1990 jmenuje 2. lékařská fakulta UK).

V hypotalamu, v části mozku, která je skrytá uvnitř velkého mozku, existují určité řídící okruhy mezi nervovými buňkami. Někdy se jim říká gonadostat – tedy jakýsi "vypínač" a "zapínač" pohlavních žláz. Právě v těchto okruzích se rozhoduje o začátku dospívání. Buňky hypothalamu začnou těsně před počátkem puberty uvolňovat v malých dávkách klíčovou látku, odborníky nazývanou GnRH – hormon uvolňující gonadotropiny. Ta přitéká krevní cestou do mozkového podvěsku a ten odpoví výrobou gonadotropinů, které se z mozku vyplavují do velkého krevního oběhu. A když doputují k pohlavním žlázám, spustí tam výrobu pohlavních hormonů. Avšak zajímavé je, že k prvnímu zapnutí těchto okruhů dochází již těsně před nebo těsně po narození. Plod či malé dítě prožívá jakousi první minipubertu, u chlapců se tvoří testosteron a u dívek estrogeny – proto mohou mít novorozené dívky přechodně zduřelé prsní žlázy.

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

A pak se celý systém zase vypne?
Ano, po pár prvních týdnech či měsících života, a po celé dětství zůstává vypnutý. Teprve v určitě fázi zralosti organismu, zatím stále není jasné, z jakého podnětu, se zase gonadostat aktivuje. U děvčat v průměru v deseti a půl letech, u chlapců asi o dva roky později. U obou pohlaví je přitom poměrně velký rozptyl věku při prvních známkách dospívání – u dívek od 8 do 13 let, u chlapců od 10 do 15 let. Celá kaskáda dějů řídících pohlavní žlázy se znovu probudí a konečným důsledkem je začátek výroby pohlavních hormonů. Ta vede k rozvoji druhotných pohlavních znaků, zrání pohlavních žláz, aktivují se vaječníky, rostou varlata. Vývoj pohlavní zralosti vrcholí u dívek první menstruací, u chlapců první ejakulací.

Někdy však v této obdivuhodné souhře něco zaskřípe…
Otázka, kterou vždy řešíme je, co je ještě normální, a co už není. Je jasné, že mezi chlapcem, který má první známky ochlupení v deseti letech a chlapcem, který začíná dospívat ve čtrnácti, asi bude rozdíl, ale oba dospějí ve zdravé dospělé muže s dokonalými sexuálními funkcemi. Takže časnou i pozdější pubertu považujeme za varianty normy. Časování puberty ovlivňují bezpochyby geny. Velmi často se ukáže, když k nám přijde starostlivá maminka se synem, že tatínek na tom byl vlastně stejně, tedy že byl třeba ještě v patnácti nejmenší ze třídy a teprve na střední škole začal růst. To je typická situace - v prvním ročníku na gymnáziu je nejmenší, ve čtvrťáku již patří k největším, to je prostě pozdější nástup puberty, ale zcela normální průběh. Nepřináší žádný handicap do života, jen v tu chvíli, když se poměřuje s ostatními, jej může dotyčný cítit jako problém.

Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. je přednostou Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole

Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. je přednostou Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole

Bylo by smysluplné v tomto případě trochu pomoci?
Dalo by se zasáhnout, několik injekcí testosteronu chlapeckou pubertu nastartuje. Ale u zdravého chlapce osobně považuji takový postup za nepřirozený zásah do biologicky naprogramovaných jevů.

Avšak jsou i případy, kdy zasáhnout musíte. Tedy případy mimo normu.
Opožděná nebo nepřicházející puberta jsou stavy vzácné a vždy je třeba zjistit příčinu – zda je v pohlavních žlázách nebo v mozkových strukturách, odkud jsou pohlavní žlázy řízené. Pokud něco nefunguje v řídícím mozku – je třeba zjistit, jak struktury mozku vypadají. K tomu slouží zobrazení mozku magnetickou rezonancí. Potřebujeme vyloučit sice málo pravděpodobnou, ale závažnou možnost, že gonadostat byl zničen mozkovým nádorem nebo tlakem mozkové cysty. Někdy "jen" chybějí buňky zodpovědné za výrobu spouštěcího hormonu. Takové stavy jsou léčitelné, chybějící pohlavní hormony lze do těla dodávat. Za určitých okolností je možné u většiny nemocných navodit i plodnost. Dodávat spouštěcí hormony, které udrží pohlavní žlázy v činnosti, je ale obtížné, znamená to injekce několikrát týdně, tak se většinou cílí na určitou fázi života, kdy si pacient přeje mít dítě.

A pokud nefungují vaječníky či varlata?
Buď nereagují na povely "shora" nebo jsou nevyvinuté nebo poškozené. V těchto případech je potřeba celoživotně dodávat pohlavní hormony. Jiná šance není. Tito lidé pak mají normální sexuální život, ale nejsou plodní, jejich žlázy nevyrábějí zárodečné buňky – vajíčka či spermie. V takových případech spontánní rodičovství není možné, je nutno přistoupit k některé z forem oplodnění in vitro.

Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Opačnou situací je předčasná puberta. Umíte ji zastavit či zpomalit?
U předčasného dospívání je rovněž potřeba vyloučit nádorové onemocnění, které může předčasně spustit výrobu pohlavních hormonů. Ale odpověď na vaši otázku zní ano, je v silách medicíny pubertu odložit. Neděláme to jen proto, aby se nerozvíjely zevní pohlavní znaky, ale také pro zachování normálního růstu – děti s velmi časnou pubertou by bez léčby ukončili svůj růst příliš brzy, s nízkou dospělou výškou.

Dívky dnes dospívají a menstruují ve věku, kdy rozhodně nejsou zralé na to, být matkami. Pokud budou lépe známy mechanismy spouštění puberty, nehrozí, že budou rodiče mladých dcer zhusta požadovat její oddálení?
Blokovat účinky gonadostatu je léčebně poměrně snadné. Ale tyto léky nemají být určeny k manipulaci přirozeného vývoje, který probíhá normálně. Jednou jsem takovou situaci musel řešit: Přišli za mnou cizinci z Jihoafrické republiky žijící přechodně v Praze, že jejich jedenáctileté zcela zdravé dceři psycholog a lékař doma doporučil odložit pubertu, protože ještě není sociálně zralá. Blokáda dospívání u ní začala už v Kapském Městě. Potřebovali lékaře, který by v Praze léčbu dále řídil. Měli takovou jihoafrickou zdravotní pojišťovnu, která platí vše a neptá se, proč se lék podává. U nás jsem se naštěstí s požadavkem na manipulaci puberty u zdravého dítěte zatím nesetkal.

Takhle nám dospívají kluci...; ilustrační foto

Takhle nám dospívají kluci...; ilustrační foto

No a co si o tom myslíte?
Je–li dospívání v normě, je nevhodné manipulovat něčím, co je přirozeně naprogramované, držet si děti doma, aby neopouštěli rodinu příliš brzy…Přitom pubertální chování a pubertální spory s rodiči nezávisí jen na pohlavních hormonech.

A na čem?
Mám v ambulanci řadu dívek s Turnerovým syndromem. Nefungují jim vaječníky, nevyrábějí si vlastní pohlavní hormony. A přesto, když je jim jedenáct a ještě žádný hormon nedostaly, přijdou rodiče takových dívek a řeknou, ona je v pubertě, zlobí.

Pubertální chování je totiž velmi nakažlivé, snad se mu lze naučit třeba ve školní třídě. Jakmile je tam jeden "probuzený" spolužák, který začne s přezíráním chováním vůči dospělým, je pro ostatní hrdinou a napodobit ho je tak lákavé – ostatní k tomu ani ty hormony nepotřebují. Takže chtějí-li mít rodiče doma hodnou holčičku, ale ona chodí mezi vrstevníky, nepochybně se i ona začne chovat pubertálně, i s injekcemi oddalujícími pubertu

Taková léčba patrně má i značné vedlejší účinky…
Rád bych pomohl vykořenit přetrvávající představu, že hormonální léčba je škodlivá. To se traduje z doby, kdy se používaly některé typy hormonů, zejména kortikoidy, neboť se zjistilo, že mají výborné protizánětlivé účinky. Takové léky podávané ve vysokých dávkách skutečně mají velké vedlejší účinky, takže se dnes používají u dětí jen v přísně indikovaných případech. Ale hormony nejsou a nemohou být škodlivé, pokud jen dodáváme něco, co v těle chybí. A podáním hormonu navozujeme stav optimálního zdraví, vylepšení jedince do stavu zdraví. Naopak nepodávat je znamená nemoc.

Puberta jako televizní zboží; ilustrační foto

Puberta jako televizní zboží; ilustrační foto

Myslíte, že poznání genů - spouštěčů puberty - může vést k nějakým změnám v léčbě?
Vědecké poznání nám v tomto směru otevřelo nové obzory. Je to fantastické a vzrušující, objasnit mechanismus, kterým je v lidském těle něco řízeno, které vysvětlují příčiny dějů u zdravého člověka i podstatu nemocí. Právě to je na medicíně posledních desetiletí úžasné. Přímé léčebné ovlivnění genů ale zatím patří spíše do oblasti science fiction.



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.