1. Sklář: Pro většinu smrtelníků takhle vypadá peklo
Zkušený sklář Miroslav Záleský ze Strání má svoji práci rád. Ve vedrech, která teď panují, je pro něho ale jako očistec. A to se vyjadřuje mírně. Pro většinu smrtelníků tak vypadá peklo.
"Když je venku přes třicet stupňů, ve výrobní hale panuje šedesátka. V peci, z níž nabíráme sklo, je 1 250 stupňů," popisuje Záleský. "Musíme dělat častější přestávky a víc pít. Jen tak se dá osmihodinová směna zvládnout," ujišťuje.
Nemyslete si ale, že si pauzy dává co půl hodiny, kdepak. Musí stačit patnáctiminutová přestávka jednou za dvě hodiny. Během ní se skláři opláchnou a vydechnou. A zase jdou foukat sklo a potit se. V hale nemají klimatizaci, ani nemůžou větrat.
"Sklo by mohlo v průvanu popraskat," připomněl Záleský. Sklářům tak nezbývá než hodně pít, aby se zchladili. Někteří za směnu zvládnou neuvěřitelných deset litrů tekutiny, hlavně čisté vody. "Sladká voda vám zalepí hubu, čistá je lepší," ví zkušený sklář. "Mně stačí 3 až 4 litry. Pít někdy zapomínám, což je chyba."
Záleský a jeho kolegové v Moravských sklárnách Květná ve Strání v těchto dnech trpí. Zvyknout se dá na ledacos, na toto ale těžko. "Kdyby nás to nebavilo, tak to neděláme," vysvětluje Záleský, který v oboru působí čtvrt století.
2. Kuchař: Napiju se a v tu chvíli to mám na zádech
I kuchařská profese je o mnoho náročnější, když přijdou velmi teplé dny. Teploty v kuchyni šplhají k padesáti stupňům a klimatizace, byť jede naplno, příliš nepomáhá. "Když jste u plynového sporáku 15 hodin denně, tak je to šílené," říká kuchař restaurace Potrefená husa ve Zlíně Martin Černý.
Na směnách jsou vždy dva kuchaři, jeden připravuje studená jídla, druhý teplá. Ten pracuje u otevřeného ohně. A pořádně se potí. Musí hodně pít. Až 4 litry denně. "Ve chvíli, kdy se napiju, tak to mám na zádech. Po směně si pak ani nemůžu vysvléct tričko, jak je napité potem," popisuje Černý.
Pokud by se mohl v kuchyni pohybovat v plavkách, bylo by to jiné. To však nepřipadá v úvahu. Musí na sobě mít odpovídající oděv, který není úplně vzdušný, což jeho situaci ještě zhoršuje.
Kuchaři sice nepracují v takové výhni jako skláři, jejich organismus ale zatěžuje střídání teplot. Mnohokrát za den musejí pro maso a další suroviny přes dvůr do chladicího boxu, v němž není více než pět stupňů. Chlad okamžitě ucítí na rozpáleném těle. Jen těžko najdete vhodnější podmínky, chcete-li onemocnět.
"Je to hned dvojí změna teploty," zdůrazňuje Černý. "Jsme už odolní, čas od času ale někdo z nás onemocní."
Když na něho vyjde směna, končí až před půlnocí. Potom je rád, že přijde domů. Na zábavu či relaxaci není síla ani čas. "Postel je v takové chvíli nejlepší kamarád," přiznává kuchař. "Teď to bývá opravdu velmi únavné. Člověk je otupělý, malátný. Když jsou nižší teploty, je to snesitelnější," srovnává.
3. Tesař: Střecha je ve vedru to nejhorší místo
Jaromír Čambal je zkušený harcovník. Svoji práci ovládá a podobně jako námořník na lodi sleduje na střeše rozestavěného domu oblohu. A v těchto parných dnech si přeje, aby připluly mraky a vysoké teploty klesly.
"Když je vedro, střecha je na stavbě nejhorší místo. Sluníčko praží svrchu a odráží se i zespodu od střešního pláště. Jste jako v peci a není se kam skrýt," popisuje pracovní trápení Čambal. "To, co bylo minulý týden, bylo absolutně nenormální. Doufám, že takové vedra už nepřijdou," přeje si.
Jako tesař pracuje u zlínské firmy Navláčil, momentálně působí na stavbě v Ivanovicích. Střecha je přes deset metrů nad zemí. Když si stěžuje na tropické teploty, nejde jen o vyjádření jeho subjektivního pocitu, ale také o bezpečnost.
Tesaři se pohybují ve výšce na úzkých trámech, často v krkolomných pozicích.
"Jakmile jste unavení z vedra, ztrácíte koncentraci a zvyšuje se riziko pádů," říká Čambal. "Proto děláme více přestávek a více pijeme." Od firmy fasují PET lahve s minerálkou. Vnitřně se zchladit dokáží, zvenku ale ne. Musejí nosit reflexní vesty, jež bývají silonové a nevětrají, dále helmy, rukavice, pevné boty. To, že občas zafouká vítr, je jen slabá útěcha.
Vedra také upravují pracovní režim na stavbě. Některé práce s některými materiály se při extrémních teplotách prostě dělat nedají. "Nemůžete používat montážní pěny, tmely, asfalt, samolepicí fólie. Ty se vám doslova mění před očima," přibližuje Čambal.
Když konečně po únavném dni přijde "fajront", znamená to velkou úlevu. Kdo si však myslí, že následuje přesun do hospody a konzumace mnoha piv, mýlí se. "Na to nemáte chuť ani sílu," vysvětluje Čambal. "Stačíte jen udělat osobní hygienu, zchladit se ve sprše a natáhnout se na postel."
