Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Nechte nás prodloužit hraniční kontroly, píše šest zemí Evropské komisi

  • 67
Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko a Švédsko žádají Evropskou komisi, aby povolila prodloužení kontrol na státních hranicích uvnitř Schengenu. Migrační krize a neschopnost EU chránit své vnější hranice ohrožuje bezpečnost a veřejný pořádek v celé Unii. Země v dopise žádají, aby se mimořádná opatření mohla prodloužit na dva roky.

Kontroly mají jednotlivým státům zajistit lepší kontrolu proudu válečných uprchlíků a ekonomických migrantů. Ve společném dopise šesti zemí se uvádí, že ty státy Schengenu, které žádná omezující opatření ještě nepřijaly, by měly mít možnost zavést kontroly s platností až na dva roky, pokud to budou považovat za nutné.

Kontroly na vnitřních hranicích Schengenu dosud zavedlo osm z 26 členských zemí. Jednotlivé státy postupují podle článku 25 hraničního kodexu, který za mimořádných okolností umožňuje opatření zavést nejvýše na osm měsíců.

Německo tohoto limitu dosáhne už v květnu, Švédsko v červenci a Dánsko v září letošního roku. Kontroly v jednotlivých zemích před časem zmapoval reportér iDNES.cz (čtěte zde).

Schengenský hraniční kodex

V mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích z důvodu přetrvávajících závažných nedostatků týkajících se ochrany vnějších hranic (...), a pokud tyto situace představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost (...), mohou členské státy znovu zavést ochranu vnitřních hranic (...) na dobu nepřesahující šest měsíců.

Tato doba může být nejvýše třikrát prodloužena o další období nejvýše šesti měsíců, pokud mimořádná situace trvá.

Evropské nařízení č. 562/2006, článek 26

Země teď Evropskou unii žádají, aby mohla ochrana platit až dva roky, a to podle článku 26 téhož kodexu. Na rozdíl od aktuálně platných opatření, která je možné vyhlásit v případě ohrožení bezpečnosti uvnitř jednotlivých států, se tento článek dá využít jedině tehdy, když je ohrožen veřejný pořádek a bezpečnost v celém schengenském prostoru a ohrožuje jeho fungování.

Podle unijních předpisů o tom musejí rozhodnout hlavy států a vlád na zasedání Evropské rady, kterým to doporučí Evropská komise na základě žádosti členských zemí. Společný dopis šesti států je tedy prvním krokem, nyní se k němu budou muset vyjádřit eurokomisaři a nakonec Evropská rada.

„Do Evropy stále přichází velký počet migrantů a my musíme hlídat, kdo vstupuje do naší země přes německo-dánskou hranici,“ uvedla pro server The Local dánská ministryně pro integraci Inger Støjbergová, která plánuje strávit pondělí na hraničních přechodech Fröslev a Padborg v jižním Jutsku.

Na požadavek šestice státu reagoval i český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Oni reagují na přesvědčení, že nejsou schopni zvládnout příval migrantů. Tohle jsou opatření, která vyplývají z logiky věci, jsou důsledkem toho, že celkový systém není dostatečně funkční,“ řekl Zaorálek během jednání kabinetu.

S přechodnými opatřeními bude EU bojovat až do chvíle, než bude existovat celkový funkční systém, ve kterém bude na sto procent garantována ochrana vnější hranice, uvedl Zaorálek. „Já bych se spokojil s tím, že bychom využili tohoto roku. Že bychom řekli, že během toho roku postupně výjimky odstraníme a budeme vědět, že žijeme v prostoru, který je stoprocentně chráněn,“ řekl ministr.

Dopis je v souladu s našimi plány, uvedla Komise

Mluvčí Evropské komise Mina Andreevová v pondělí uvedla, že dopis je zcela v souladu s březnovým plánem komise na obnovu schengenského prostoru ke konci letošního roku.

„Komise oznámila, že nejpozději k 12. květnu chce mít připravené rozhodnutí, které umožní prodloužení hraničních kontrol podle schengenského hraničního kodexu, tedy v evropském rámci,“ řekla novinářům.

Žádost členských zemí je podle ní podporou vlastních plánů komise a právě členské země budou nakonec o jejím návrhu rozhodovat.

Příliv desetitisíců uprchlíků do zemí na severu a západě Evropy výrazně omezily ploty vystavěné na hranicích zemí na oblíbené balkánské migrační trase.

K dalšímu omezení přílivu migrantů přispěla březnová dohoda EU s Tureckem, na jejímž základě jsou migranti, kteří přijdou nelegálně do Řecka a nepodají si zde řádnou žádost o azyl nebo jim je taková žádost zamítnuta, vraceni zpátky na turecké území.

Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci nicméně ukazují, že celkový počet běženců, kteří připlouvají do Itálie či Řecka, byl za první čtyři měsíce letošního roku stále vyšší než ve stejném období loni.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video