Zhruba tisíc lidí přivítalo na Hradčanském náměstí v Praze tibetského...

Zhruba tisíc lidí přivítalo na Hradčanském náměstí v Praze tibetského duchovního vůdce dalajlámu. Zúčastní se 20. ročníku mezinárodní konference Forum 2000. (17. října 2016) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pročínský postoj Sobotky je v kontrastu s tím, jak dřív podpořil Tibet

  • 527
Prohlášení, pod nímž jsou podpisy premiéra Bohuslava Sobotky a šéf Sněmovny Jana Hamáčka, ve kterém se distancovali od setkání ministra Daniela Hermana s dalajlámou, je v kontrastu s tím, že oba dříve hlasovali pro to, aby všichni představitelé Sněmovny vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti.

Jak Sobotka, tak Hamáček totiž podpořili v dubnu 2008, ještě jako opoziční poslanci, stále platné prohlášení Sněmovny. V něm se například říká:

„Poslanecká sněmovna vyzývá k takovému politickému řešení práv tibetského lidu, které by reflektovalo zájmy a přání Tibeťanů a jejich kulturní a náboženskou svébytnost. Poslanecká sněmovna podporuje účinné pokračování dialogu mezi Jeho Svatostí dalajlámou a představiteli Čínské lidové republiky.“

A o něco dál se v textu, pro který bylo 79 ze 103 přítomných, včetně Sobotky a Hamáčka (detail hlasování zde), píše: „Poslanecká sněmovna vyzývá všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti.“

Hamáček navíc ve Sněmovně prohlášení osobně v rozpravě podporoval. „Tento text je podle mého názoru textem vyváženým, textem, na kterém se shodl zahraniční výbor této komory, a mám za to, že si zaslouží naši podporu,“ prohlásil před osmi lety v parlamentu tehdejší šéf zahraničního výboru, dnes předseda dolní komory.

„Tohle usnesení je dodnes závazné a oni ho nejen nenaplňují, ale jsou v příkrém rozporu s ním,“ řekla iDNES.cz bývalá poslankyně za Stranu zelených Kateřina Bursíková Jacques, autorka usnesení v roce 2008 a organizátorka vítání dalajlámy na Hradčanském náměstí, která se zlobí na Sobotku a Hamáčka za veletoč, který podle ní udělali.

Tento týden vzbudilo pozornost společné prohlášení prezidenta Miloše Zemana, šéfa Senátu Milana Štěcha a Sobotky s Hamáčkem, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány“. Zdůraznili strategické partnerství s Čínou (více zde)

Sobotka: Vycházíme z principu, který respektují EU i USA

Premiér Sobotka na dotaz iDNES.cz, zda nevidí rozpor mezi tím, co říká teď a pro co i spolu s Hamáčkem hlasovali ještě jako opoziční poslanci, odvětil: „Ani předchozí pravicové vlády nezpochybňovaly územní integritu Číny. Naše vláda se k tomu přihlásila stejně tak jako předchozí vlády. Vycházíme z principu, který respektují i naši partneři v Evropské unii, Spojené státy.“

Křišťálová Lupa 2016

Zdůraznil, že rezoluce z roku 2008, pro níž zvedl ruku spolu s Hamáčkem, nesměřuje k tomu, aby byla narušena územní integrita Číny a nepodporuje požadavek na odtržení Tibetu.

„Chápu, že tahle věc dělí českou politickou scénu, že jsou na to různé názory. Nikdo nikomu nemůže bránit, aby podporoval myšlenku nezávislého Tibetu, na druhou stranu vláda zastává dlouhodobý postoj, který vychází z dlouhodobé kontinuity zahraniční politiky a i v minulých letech jsme se dohodli s Čínou na bližší spolupráci, na strategickém partnerství, což vychází z určité vzájemné důvěry, z toho, že princip územní integrity Číny nebude ze strany české vlády zpochybňován,“ řekl Sobotka.

Exposlankyně Bursíková Jacques je přesvědčena, že premiér se vyjadřuje k něčemu, co nikdo, především tibetská exilová vláda, nepožaduje. „Jde o naplnění skutečné autonomie, nikoli pouze formální. Tibetská exilová vláda nechce samostatnost, nechce se odtrhávat. Pouze to, aby byly naplněny svobody, včetně vyznání a základních lidských práv a aby se Tibeťané v exilu, včetně dalajlámy do své vlasti mohli vrátit.“

Myslí si, že za změnou postojů Sobotky a Hamáčka v otázce Číny a Tibetu, která se znovu naplno projevila při návštěvě dalajlámy v České republice, musí být „nějaký silný zájem“. Vyslovila dokonce domněnku, že může jít buď o rozpad osobnosti, v horším případě o nějakou formu korupčního chování.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue