Západ by se podle ní neměl přehnaně bát, že nebude mít ruský plyn a ropu. "Není toho zas tak moc, co je možné udělat, ale nejhorší je nedělat nic." Právě Moskva je podle Petry Procházkové jednoznačným viníkem nynějšího konfliktu.
Válka propukla minulý pátek, když gruzínský prezident Saakašvili poslal vojáky do jihoosetského hlavního města Cchinvali s cílem znovu získat kontrolu nad separatistickým regionem. Ten už od počátku 90. let žije v podstatě samostatně, rozsáhle podporován Ruskem.
. odpovědi petry procházkové najdete zde |
Saakašvili ale narazil na tvrdou reakci Ruska, které "na pomoc svým občanům" vyslalo tisíce vojáků. "I když vojenský útok Gruzínců na Cchinvali je možné odsoudit, je to stále a pořád akce na vlastním území. Saakašvili nemůže obsazovat vlastní města, ta prostě jen vrací pod svou zákonnou kontrolu. Zato postup 58. armády z Ruska byl nezákonným vstupem vojenských jednotek na cizí území, tedy jasná a čistá agrese," napsala Procházková.
Je přesvědčená, že na válku se chystaly obě země. "Od 15. do 31. července na bývalé sovětské vojenské základně Vaziani, která se nachází na východ od Tbilisi, několik set příslušníků americké vojenské pěchoty trénovalo 600 gruzínských vojáků. Rusko odpovědělo manévry 'Kavkaz – 2008', které se konaly téměř na gruzínských hranicích," připomněla.
"Kromě jiného Rusové nacvičovali výsadek elitních jednotek v Abcházii a Jižní Osetii. Na válku se chystaly obě země. Jen Rusko se trošku spletlo. Bojuje na úplně cizím území, kam ho nikdo nezval. A Gruzie se v tuto chvíli skutečně legitimně brání proti cizí agresi. O tom, že Gruzíncům radili a radí Američané, vůbec nepochybuji," uvedla.
Moskva by chtěla mít v Osetii rakety
Proč ale vlastně Rusko jeví takový zájem o Jižní Osetii, poměrně malé území zcela obklopené Gruzií? "Sám jste to napsal," reagovala Procházková na dotaz čtenáře. "Je to území téměř zcela obklopené Gruzií... Umíte si představit lépe umístěnou raketovou základnu než tam? Skoro ve vnitrozemí cizího státu, který chce být členem NATO?"
Ve sporu o Jižní Osetii a Abcházii podle Procházkové nejde o samostatnost těchto regionů, ale o jejich připojení k Rusku. V jakém státě chtějí v budoucnu žít, se ale musejí dohodnout tamní obyvatelé. "Nejde jen o Osetíny... ti netvoří v Jižní Osetii ani polovinu obyvatelstva. Musíme se zeptat i těch ostatních," napsala Procházková.
Jak to nakonec se separatistickými regiony dopadne, je podle ní těžké odhadovat. Jasné je, že minimálně na nějakou dobu Gruzie o Osetii a Abcházii přišla. "Čas nakonec ukáže. A je jistě možné, že jednou budou mít obě oblasti jakousi formu samostatnosti... Nevím, opravdu. A je i možné, že tamní lidé budou jezdit do Tbilisi svobodně nakupovat. Mají to tam mnohem blíž než do Moskvy.
PETRA PROCHÁZKOVÁ je novinářka a dlouholetá válečná zpravodajka se zkušenostmi z Abcházie, Osetie, Náhorního Karabachu, Čečenska či Afghánistánu. Léta také pracovala jako zahraniční korespondentka z Ruska.
S Jaromírem Štětinou, nyní senátorem, stála u zrodu soukromé agentury Epicentrum. Přispívala do českých a slovenských periodik, točila reportáže, napsala několik knih a za žurnalistickou práci posbírala řadu cen. Momentálně žije v Afghánistánu, má malého syna a píše do Lidových novin.
