Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Procesory, které číhají za obzorem

aktualizováno 
- S každou novou generací počítačových procesorů přichází zlom nejen ve výkonu, ale obvykle také v cenách. Co předtím bylo moderní, rychlé a drahé, je rázem zastaralé a laciné. Kupovat tedy počítač před uvedením nových typů je tedy přinejmenším nemoudré.
Procesor se sice na ceně celého počítače podílí zdánlivě jen v malé míře (je to něco mezi deseti a dvaceti procenty), jeho skutečný vliv je ovšem mnohem vyšší. Po nástupu každé nové generace procesorů totiž dříve nebo později výrazně klesnou ceny přístrojů, které obsahují dosavadní typy.
CO NABÍZÍ PŘÍTOMNOST
Současnou generaci procesorů určených do počítačů běžných spotřebitelů na zdejším trhu představují téměř výhradně výrobky tří firem: Intel, AMD a Cyrix (která ovšem před časem přešla do vlastnictví společnosti National Semiconductor).
Z produkce Intelu je pro domácnosti a malé firmy určen procesor Celeron, jehož poslední verze mají taktovací frekvenci 300 a 333 MHz. Náročnějším zákazníkům, zejména těm, kteří hodně pracují s grafikou, nabízí Pentium II, toho času s maximální frekvencí 450 MHz. Ostatní výrobky Intelu, například procesor Xeon, jsou určeny pro počítače obsluhující sítě - servery.
Společnost AMD šlape Intelu na paty kvalitním, ale lacinějším procesorem K6. Ten byl nedávno vylepšen na verzi AMD K6-2, která to dotáhla na velmi slušných 350 MHz.
Ještě levnější jsou čipy Cyrix. Ty sice na první pohled nedosahují rychlosti svých konkurentů, díky odlišnému uspořádání se jim však svými výkony přesto v mnoha ohledech vyrovnají. Toho času běžný procesor Cyrix označený 6x86MX PR 233 má vnitřní taktovací frekvenci 188 MHz, svými výkony však přibližně odpovídá procesoru s 233 MHz. Ve srovnání Pentiem II tohoto výkonu je však téměř o polovinu lacinější. Nedávno uvedený Cyrix M II je při zachování nízké ceny ještě výkonnější.
POD BIČEM KONKURENCE
Oznámení o přípravě nového procesoru je pro firmy vždy poněkud ošidná věc. Na jednu stranu by to mělo zákazníky naladit na příjemné očekávání, na stranu druhou však přiměje k opatrnosti všechny, kteří do té doby uvažovali o koupi počítače s dosavadním typem procesoru. Kromě toho se vývoj jen málokdy podaří dokončit v původně ohlášeném termínu - a tak může chybná strategie při uvádění nové generace čipů naopak vést k poklesu prodeje té současné.
Pod tlakem rostoucí konkurence se však firmy svými záměry do budoucna chlubit musí, nechtějí-li působit dojmem, že jim začíná docházet dech. I to by totiž mohlo vést k odlivu zákazníků. Díky tomu má zákazník možnost se alespoň přizpůsobit situaci, kdy ceny klesají a výkony rostou - alespoň pokud je alespoň zhruba informován.
Žádná ze tří vedoucích firem dodávajících procesory pro běžné osobní počítače se proto esy ve svých rukávech příliš netají. Všechny se také dříve nebo později chystají přejít na nové technologie slibující další zmenšování rozměrů a zvyšování výkonů. Jde především o technologie pracující s menšími rozměry prvků (přechod na 0,18mikronovou technologii) a s jinými materiály (měď místo dosavadního křemíku).
POHLED DO KŘIŠŤÁLOVÉ KOULE
Intel kupodivu v nejbližší době žádný výrazný převrat nechystá. Procesory Merced, Tanner a McKinley, o nichž se hodně mluví, totiž jsou určeny pro servery, a nikoliv pro běžné osobní počítače. Přesto stojí za zaznamenání, že McKinley bude vyráběn pokročilou technologií s mimořádným rozlišením 0,13 mikronu.
Obyčejného spotřebitele však spíš zaujme to, že Intel na relativně levné Celerony chce navázat procesorem Dixon. Náročnější zákazníky potěší, že v první polovině příštího roku uvede Pentium II s taktovací frekvencí 500 MHz a v druhém pololetí dokonce 600 MHz. Výraznější zlom na tomto poli však přijde až později spolu s procesorem Willamette. Ten by již měl být vyráběn 0,18mikronovou technologií a dosáhnout dnes neuvěřitelné frekvence 1 GHz.
Ale ani konkurence nespí. AMD usilovně pracuje na procesoru K7, o němž se toho však zatím mnoho neví. O jeho vysokých ambicích svědčí to, že proskakují zprávy o použití mědi namísto hliníku, což je technologie, k níž je zatím Intel spíše zdrženlivý. Taktovací frekvence by měla být nejméně 500 MHz. Údaje o uvedení na trh se rozcházejí - podle některých to má být už v polovině příštího roku, podle jiných až po roce 2000. Pro méně náročné uživatele připravuje AMD levný procesor AMD-K6-3 s frekvencí 450 MHz.
Neméně aktivní je i Cyrix. Ten ohlásil novou technologii nazvanou Jalapeno, která se má poprvé uplatnit u připravovaného procesoru M3 s frekvencí 600-800 MHz. Při jeho výrobě již bude využita 0, 18mikronová technologie. Na trhu by se měl tento procesor údajně objevit příští rok.
Do souboje o výnosnou produkci levných procesorů pro běžné spotřebitelské počítače se chystají i další firmy, například Centaur Technology nebo Rise Technology. Jejich význam však zřejmě zatím bude jen okrajový - přinejmenším na tuzemském trhu určitě.

Vývoj procesorů jde tak rychle, že byste je mohli vyměnňovat třeba každých půl roku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.