Proces s Jaruzelským nezačal ani na třetí pokus

Varšavskému oblastnímu soudu se ani na třetí pokus nepodařilo zahájit proces s posledním polským komunistickým prezidentem Wojciechem Jaruzelským. Na jednání se tentokrát nedostavil jeden z devíti dalších obviněných Edward Lařcucki. Soud proto případ odročil až na 19. června.

Bývalý polský prezident se zodpovídá z masakru starého třicet let. Jeho vina však bude jen těžko prokazatelná, protože největší viníci tehdejšího násilného potlačení nepokojů už zemřeli. Proces bude zřejmě jedním z největších a nejdelších v dějinách země.

Soud musí vyslechnout na jedenáct set svědků a přečíst přes tři tisíce svědeckých výpovědí. Obhajoba proto naznačuje, že rozsudek nad Jaruzelským a dalšími údajnými viníky nebude nikdy vynesen.

Spolu s Jaruzelskim stojí před soudem i další členové tehdejší komunistické nomenklatury.

Nepokoje vypukly po zdražení potravin
Jaruzelski je obviněn, že v roce 1970 nesl jako ministr obrany odpovědnost za zásah armády proti demonstrantům, při němž bylo zabito 44 civilistů. Nepokoje vypukly v prosinci 1970 poté, co vláda drasticky zvýšila ceny potravin. Zaměstnanci loděnic a dalších velkých závodů na polském pobřeží tehdy začali stávkovat a žádali odstoupení některých vládních činitelů. Komunisté odpověděli demonstrací síly, po níž začaly dělnické bouře. Policie a armáda pak použily zbraně.

Největší masakr se odehrál po výzvě vlády k pokojnému návratu do práce, ve chvíli, kdy se lidé už vraceli do svých podniků. S výzvou tehdy veřejně vystoupil jeden z obžalovaných, místopředseda vlády Stanislaw Kociolek, který zřejmě nemohl vědět, že armáda už dostala příkaz použít zbraně.

Nejenže se při nepokojích otřásly základy komunistického režimu a tvrdé komunistické kádry byly ve vedení státu vystřídány relativně liberální skupinou technokratů, ale při organizování stávek se utvořilo i jádro protikomunistické opozice v čele s Lechem Walesou.

Walesa o deset let později založil odborové hnutí Solidarita, aby se v roce 1990 stal prvním svobodně zvoleným polským poválečným prezidentem. Svůj úřad tehdy přebíral právě od Jaruzelského. O správnosti Jaruzelského stíhání Walesa nepochybuje. "Politik nemůže dovolit, aby byly proti spoluobčanům použity zbraně," prohlásil k procesu Walesa. "Musíme znát pravdu."

Jaruzelski bude souzen odděleně
Proces se bude vzhledem ke zdravotnímu stavu Jaruzelského konat ve Varšavě a nikoli v Gdaňsku, kde byl již v březnu 1996 formálně zahájen soud s dvanácti vedoucími komunistickými činiteli a důstojníky, kteří byli obviněni rovněž z krvavého potlačení stávky v prosinci 1970 v Gdaňské loděnici.

Z tohoto procesu bylo později pět funkcionářů, včetně generála Jaruzelského, ze zdravotních důvodů vyloučeno a jejich případy se nyní projednávají odděleně.

Hlavní viníci jsou po smrti
Pokyn k potlačení nepokojů v Gdaňsku, Gdyni a Štětíně dal, a byl tedy za přijaté rozhodnutí zodpovědný především, tehdejší stranický šéf Wladyslaw Gomulka. Ten je již však dlouho mrtev, stejně jako bývalý předseda vlády a šéf rady obrany státu Józef Cyrankiewicz a jiní hlavní vysocí funkcionáři.

Společně s Jaruzelským stojí před soudem i další bývalý komunistický předák Stanislaw Kociolek. Jejich obhájci žádali varšavský provinční soud, aby byli oba postaveni před zvláštní státní tribunál zmocněný soudit vysoké státní představitele. Ten ale žádost zamítl.

Jaruzelski byl již vyšetřován
Jaruzelski byl již v roce 1996 vyšetřován také v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v roce 1981 a potlačením odborového hnutí Solidarita. Mělo se tak zjistit, zda byl zavedením stanného práva porušen zákon.

Zvláštní výbor polského parlamentu však tehdy rozhodl vyšetřování zastavit a Jaruzelského tak fakticky zbavit odpovědnosti za zavedení výjimečného stavu.


KDO JE WOJCIECH JARUZELSKI

Armádní generál Wojciech Jaruzelski se narodil 6. července 1923 v Kurówě v Lublinském vojvodství. Po vypuknutí druhé světové války žil v Sovětském svazu, kde pracoval jako dělník.

V červenci 1943 vstoupil do polských jednotek v SSSR, s nimiž se zúčastnil osvobozování Varšavy, prolomení Pomořanského valu a bojů na baltském pobřeží, na Odře i na Labi.

V roce 1947 vstoupil do Polské dělnické strany a po jejím sloučení s Polskou socialistickou stranou byl od prosince 1948 členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS).

Jaruzelski absolvoval Vysokou pěchotní školu a Akademii generálního štábu Karola Šwierczewského. V armádě zastával řadu velitelských funkcí. V letech 1960 až 1965 byl náčelníkem hlavní politické správy a další tři roky náčelníkem generálního štábu Polské lidové armády.

Funkci ministra národní obrany zastával v období 1968 až 1983. Šéfem polských komunistů byl od října 1981 do července 1989 a v první polovině 80. let zastával téměř pět let funkci předsedy rady ministrů. Předsedou státní rady (hlavou státu) byl zvolen v listopadu 1985 a v červenci 1989 pak polským prezidentem. V prosinci 1990 jej v čele Polska nahradil Lech Walesa.

Generál Wojciech Jaruzelski přichází k soudu, 18. května 2001

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video