Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proces s Jaruzelským nezačal ani na třetí pokus

  15:17aktualizováno  15:17
Varšavskému oblastnímu soudu se ani na třetí pokus nepodařilo zahájit proces s posledním polským komunistickým prezidentem Wojciechem Jaruzelským. Na jednání se tentokrát nedostavil jeden z devíti dalších obviněných Edward Lařcucki. Soud proto případ odročil až na 19. června.

Bývalý polský prezident se zodpovídá z masakru starého třicet let. Jeho vina však bude jen těžko prokazatelná, protože největší viníci tehdejšího násilného potlačení nepokojů už zemřeli. Proces bude zřejmě jedním z největších a nejdelších v dějinách země.

Soud musí vyslechnout na jedenáct set svědků a přečíst přes tři tisíce svědeckých výpovědí. Obhajoba proto naznačuje, že rozsudek nad Jaruzelským a dalšími údajnými viníky nebude nikdy vynesen.

Spolu s Jaruzelskim stojí před soudem i další členové tehdejší komunistické nomenklatury.

Nepokoje vypukly po zdražení potravin
Jaruzelski je obviněn, že v roce 1970 nesl jako ministr obrany odpovědnost za zásah armády proti demonstrantům, při němž bylo zabito 44 civilistů. Nepokoje vypukly v prosinci 1970 poté, co vláda drasticky zvýšila ceny potravin. Zaměstnanci loděnic a dalších velkých závodů na polském pobřeží tehdy začali stávkovat a žádali odstoupení některých vládních činitelů. Komunisté odpověděli demonstrací síly, po níž začaly dělnické bouře. Policie a armáda pak použily zbraně.

Největší masakr se odehrál po výzvě vlády k pokojnému návratu do práce, ve chvíli, kdy se lidé už vraceli do svých podniků. S výzvou tehdy veřejně vystoupil jeden z obžalovaných, místopředseda vlády Stanislaw Kociolek, který zřejmě nemohl vědět, že armáda už dostala příkaz použít zbraně.

Nejenže se při nepokojích otřásly základy komunistického režimu a tvrdé komunistické kádry byly ve vedení státu vystřídány relativně liberální skupinou technokratů, ale při organizování stávek se utvořilo i jádro protikomunistické opozice v čele s Lechem Walesou.

Walesa o deset let později založil odborové hnutí Solidarita, aby se v roce 1990 stal prvním svobodně zvoleným polským poválečným prezidentem. Svůj úřad tehdy přebíral právě od Jaruzelského. O správnosti Jaruzelského stíhání Walesa nepochybuje. "Politik nemůže dovolit, aby byly proti spoluobčanům použity zbraně," prohlásil k procesu Walesa. "Musíme znát pravdu."

Jaruzelski bude souzen odděleně
Proces se bude vzhledem ke zdravotnímu stavu Jaruzelského konat ve Varšavě a nikoli v Gdaňsku, kde byl již v březnu 1996 formálně zahájen soud s dvanácti vedoucími komunistickými činiteli a důstojníky, kteří byli obviněni rovněž z krvavého potlačení stávky v prosinci 1970 v Gdaňské loděnici.

Z tohoto procesu bylo později pět funkcionářů, včetně generála Jaruzelského, ze zdravotních důvodů vyloučeno a jejich případy se nyní projednávají odděleně.

Hlavní viníci jsou po smrti
Pokyn k potlačení nepokojů v Gdaňsku, Gdyni a Štětíně dal, a byl tedy za přijaté rozhodnutí zodpovědný především, tehdejší stranický šéf Wladyslaw Gomulka. Ten je již však dlouho mrtev, stejně jako bývalý předseda vlády a šéf rady obrany státu Józef Cyrankiewicz a jiní hlavní vysocí funkcionáři.

Společně s Jaruzelským stojí před soudem i další bývalý komunistický předák Stanislaw Kociolek. Jejich obhájci žádali varšavský provinční soud, aby byli oba postaveni před zvláštní státní tribunál zmocněný soudit vysoké státní představitele. Ten ale žádost zamítl.

Jaruzelski byl již vyšetřován
Jaruzelski byl již v roce 1996 vyšetřován také v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v roce 1981 a potlačením odborového hnutí Solidarita. Mělo se tak zjistit, zda byl zavedením stanného práva porušen zákon.

Zvláštní výbor polského parlamentu však tehdy rozhodl vyšetřování zastavit a Jaruzelského tak fakticky zbavit odpovědnosti za zavedení výjimečného stavu.


KDO JE WOJCIECH JARUZELSKI

Armádní generál Wojciech Jaruzelski se narodil 6. července 1923 v Kurówě v Lublinském vojvodství. Po vypuknutí druhé světové války žil v Sovětském svazu, kde pracoval jako dělník.

V červenci 1943 vstoupil do polských jednotek v SSSR, s nimiž se zúčastnil osvobozování Varšavy, prolomení Pomořanského valu a bojů na baltském pobřeží, na Odře i na Labi.

V roce 1947 vstoupil do Polské dělnické strany a po jejím sloučení s Polskou socialistickou stranou byl od prosince 1948 členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS).

Jaruzelski absolvoval Vysokou pěchotní školu a Akademii generálního štábu Karola Šwierczewského. V armádě zastával řadu velitelských funkcí. V letech 1960 až 1965 byl náčelníkem hlavní politické správy a další tři roky náčelníkem generálního štábu Polské lidové armády.

Funkci ministra národní obrany zastával v období 1968 až 1983. Šéfem polských komunistů byl od října 1981 do července 1989 a v první polovině 80. let zastával téměř pět let funkci předsedy rady ministrů. Předsedou státní rady (hlavou státu) byl zvolen v listopadu 1985 a v červenci 1989 pak polským prezidentem. V prosinci 1990 jej v čele Polska nahradil Lech Walesa.

Generál Wojciech Jaruzelski přichází k soudu, 18. května 2001

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.