Analytici spojují útok se summitem G8. Ale vyslechněme si i numerology: sedmička je symbolické číslo (ostatně i ta osmička nejvyspělejších států G8 je vlastně G7 plus Rusko).
Je i v pohádkách. Byla posvátná pro Sumeřany, je posvátná pro židy i křesťany, hlubší význam jí dávají i muslimové či hinduisté. Starozákonní Jehova měl sedm očí, sedm stupňů vedlo do chrámu Šalamouna.
Sedmého dne křesťanský Bůh odpočíval... Nechtěli snad teroristé vzkázat západní židovsko-křesťanské civilizaci, že oni jí odpočinku nedopřejí? Bůh i Alláh suď.
Ve válkách se symbolika užívá jako podpůrná zbraň. Byla-li tady, pak selhala. Svědci popisují až vyzývavý klid a neokázalé hrdinství Britů, jejich úzkostnou snahu neopustit rutinu všedního dne. Symbol klidné síly porazil symbol strachu.
Čtenář podobně neokázalého českého hrdiny všedního dne, Karla Čapka, si možná vzpomene na jeho sloupek o národní povaze: "Když se potápěl Titanic, vydal jeho kapitán poslední rozkaz k mužstvu. Neříkal jim nic o hrdosti, národní velikosti a podobných věcech. Řekl jim jenom: Buďte Brity. A posádka Titaniku se zachovala jako hrdinové. Jako džentlmeni. Jako celí lidé. Tak nějak – a se stejnou samozřejmostí – bychom měli chápat své češství."
Ty věty navozují otázku: Jak bychom se asi chovali na místě Londýňanů my? Řekl by prezident pouhé: Buďte Čechy, a my bychom věděli?! Zdejší politici správně uvažují, když říkají, že my jsme mimo hlavní terč – členy koalice jsme jako chytrá horákyně, trochu ano, trochu ne, tlumeně, v zákrytu. New York, Madrid, Londýn jsou tak pro nás přece jen za dalekými "sedmero horami a sedmero řekami". Ale není snad tou největší pohádkou přesvědčení "mně se to stát nemůže"?
